Ukončení nouzového stavu znamená také ukončení platnosti některých protipandemických opatření. Opatření, která se přímo opírají o nouzový stav, totiž nemají po jeho skončení oporu v zákoně a od 18. května neplatí. Místo vlády je může nařizovat již jen Ministerstvo zdravotnictví a to pouze v mezích zákona o ochraně veřejného zdraví. U některých nadále platných opatření však existují pochybnosti, zda mají v zákoně dostatečný právní základ. Rekonstrukce státu již před měsícem doporučovala vládě, aby pro takovou situaci zajistila s dostatečným předstihem jasný právní rámec.
Nouzový stav umožňoval vládě přijímat řadu krizových opatření pro zmírnění dopadů pandemie koronaviru. Konkrétní opatření, která mohla vláda za této mimořádné situace vydávat, přitom specifikuje zejména krizový zákon a zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Počínaje pondělkem tak již neplatí například usnesení vlády týkající se ukládání pracovní povinnosti studentům medicíny nebo nasazování vojáků a hasičů ve zdravotnických zařízeních.
Jaká opatření lze přijímat jen za nouzového stavu dle krizového zákona:
■ nařídit evakuaci osob a majetku
■ zakázat vstup, pobyt a pohyb osob na vymezených místech
■ uložit pracovní povinnost (pokud nelze zajistit smluvně)
■ rozhodnout o bezodkladném provádění staveb
■ přijmout opatření k ochraně státních hranic
■ nařídit přemístění osob ve vazbě, vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici
■ zajistit přednostní zásobování dětských a zdravotnických zařízení
■ nařídit nasazení vojáků a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření
Mnoho dalších protipandemických opatření je však i nadále v platnosti. Mimořádná či ochranná opatření má totiž pravomoc nařídit i Ministerstvo zdravotnictví. Jejich rozsah však limituje zákon o ochraně veřejného zdraví. Na jeho základě tak vláda nadále zakazuje pohyb osob venku bez roušky, omezuje hromadné veřejné i soukromé akce, upravuje provoz restaurací nebo zakazuje cizincům překročení hranic.
Jaká opatření platí nadále:
■ zákaz pohybu mimo bydliště bez ochranných prostředků
■ omezení provozu škol
■ omezení akcí nad 100 osob
■ úprava provozu restaurací a ubytovacích zařízení
■ omezení zařízení sociálních služeb
■ omezení překročení státních hranic
■ nařízení Vězenské službě ČR
■ pracovnělékařské služby
Některým současným opatřením chybí jednoznačný zákonný podklad
U některých z nadále platných opatření však není jasné, zda je zákon o ochraně veřejného zdraví dostatečným právním rámcem. Nelze z něj například jasně vyvodit možnost nařídit povinnost nošení roušek. „Vláda si je zřejmě vědoma nedostatečného zákonného podkladu pro možnost nařídit roušky či jiné ochranné prostředky, což naznačuje i návrh speciálního pandemického zákona, který má nově výslovně tuto kompetenci ministerstvu zdravotnictví svěřit,” doplňuje právník a analytik Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.
Pochybnosti panují i ohledně nadále plošných provozních povinností pro obchody s oblečením, kadeřnictví, knihovny, muzea nebo zoologické zahrady, které Ministerstvo zdravotnictví zahrnulo do opatření týkajícího se omezení provozu stravovacích a ubytovacích zařízení. Právně sporné je pak i omezování hromadných akcí nebo plošný zákaz vstupu cizinců.
Speciální pandemický zákon přichází se zpožděním
Rekonstrukce státu opakovaně apelovala na vládu, aby si zajistila jednoznačný právní rámec pro dlouhodobý boj s pandemií i po skončení nouzového stavu. Vláda však přišla se svým řešením se značným zpožděním. Speciální pandemický zákon, jehož myšlenka zčásti odpovídá našim doporučením, ale který ještě obsahuje významné nedostatky, na projednávání Parlamentem totiž teprve čeká.
Celou naší analýzu zákonnosti protipandemických opatření po ukončení nouzového stavu si přečtěte zde:
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
