Úspěchy

V prosinci 2022 schválil parlament zákon o vzniku Digitální a informační agentury (DIA), která byla zřízena k 1. lednu 2023. Agentura má potenciál postupně rozjet digitální transformaci české státní správy. Ta podle indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) dlouhodobě zaostává v rozvoji digitalizace za komerční sférou. DIA má za úkol řídit rozvoj a sdílení know-how v oblasti digitalizace napříč celou státní správou.

Veřejný sektor utratí skrze zakázky ročně desetinu českého HDP, tedy přibližně 600 miliard korun. Peníze však stále nejsou utráceny efektivně. Nekompetentní zadávání a korupce stále deformují trh. Rekonstrukce státu se vložila do příprav novely zákona o zadávání veřejných zakázek, který byl schválen na jaře 2023. Dokázali jsme zabránit nesystémovému zvýšení limitů pro malé zakázky (takže na zakázky bude stále vidět!) a prolobbovat odstranění bariér pro zadávání napříč organizačními složkami státu, což je výhodné nejen u IT zakázek.

Rekonstrukce státu se dlouhodobě věnuje zlepšování přístupu občanů k informacím z veřejné správy. V srpnu 2022 prošla sněmovnou novela zákona o svobodném přístupu k informacím, která přinesla mnohé pozitivní novinky: 

1. Požaduje zveřejňování informací o platech a odměnách vysokých úředníků (vyšších veřejných funkcionářů).
2. Řadí mezi povinné subjekty zákona státní firmy, které se zveřejňování informací v praxi často doposud bránily.
3. Umožňuje odmítnout žádost o informace pro závažný případ zneužití práva na informace (řešení tzv. šikanózních žádostí).

Česku dlouho chyběla klíčová protikorupční pojistka - zákon o ochraně oznamovatelů. Zákon přináší zákaz odvetných opatření proti tzv. whistleblowerům a povinnost zřídit oznamovací kanály na úřadech i ve firmách, kde je možné bezpečně hlásit závažné protiprávní jednání. Díky Rekonstrukci státu se podařilo prosadit ochranu i pro oznamování přestupků s pokutou ve výši alespoň 100 000 Kč. Nedosáhli jsme však toho, aby zákon chránil i anonymní oznamovatele, kteří často stojí na počátku závažných kauz.

Naše členská organizace Oživení spustila whistleblowing centrum, které pomáhá lidem, kteří váhají s oznámením nekalostí na pracovišti.

Zákon o evidenci skutečných majitelů má zajistit, aby veřejné peníze nešly firmám s anonymními vlastníky - předchází tak střetu zájmů i financování nedemokratických režimů či nelegálních skupin z našich daní. V roce 2021 byl zákon přijat v takové podobě, že panovaly pochyby o tom, jestli se zákon vztahuje i na skutečné majitele korporací vložených do svěřenských fondů. Už v létě 2022 byl proto zákon novelizován a zpřesněn, aby nepodporoval dvojí výklad pravidel a vztahoval se i na koncové majitele firem vložených do svěřenských fondů.

Majetková přiznání umožňují veřejnosti kontrolovat, jestli politici ve funkci zázračně nezbohatli. Poslanci, senátoři, hejtmani, zastupitelé - ti všichni musí na začátku svého mandátu a poté vždy jednou ročně podat své přiznání online – do Centrálního registru oznámení. Ústavní soud nicméně na jaře 2020 zrušil část zákona o střetu zájmů, která tuto povinnost stanovuje. Politici proto připravili novelu, která oznámení znovu zpřístupnila - byť na základě individuální žádosti. Po roce a půl tak mohou občané od 1. července 2022 znovu hlídat případné majetkové nesrovnalosti politiků.

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 experti Rekonstrukce státu a další partneři založili projekt Odolnější Česko. Společně se nám podařilo podpořit vznik nového sankčního zákona, který umožňuje Česku vytvářet vlastní sankční seznam a novelu zákona o mezinárodních sankcích, která rozšiřuje sankční nástroje i na zákaz poskytování veřejných zakázek a dotací.

Ministerstvo kultury připravilo návrhy pro větší nezávislost veřejnoprávních médií na aktuální politické většině ve sněmovně. Díky novele zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu budou členy mediálních rad nově volit i senátoři a již nebude možné odvolat mediální radu jako celek. O obojí usilovali experti našeho projektu nezavisla.media.

Vláda už nebude moci kdykoliv bez udání důvodů odvolat nejvyššího státního zástupce. Jde o klíčovou pojistku proti politickým tlakům na státní zastupitelství a garanci toho, že i kauzy z nejvyšších pater politiky nebudou zameteny pod koberec. Na tuto novelu zákona o státním zastupitelství jsme přitom čekali takřka 25 let. 

Nejvyšší státní zástupce bude mít sedmiletý mandát. Zákon stanovuje konkrétní důvody pro odvolání a umožňuje přezkum rozhodnutí o odvolání Nejvyšším správním soudem. Novela zahrnuje také transparentní výběrová řízení na vedoucí státní zástupce a určuje požadavky na praxi na státním zastupitelství, které musí uchazeči splňovat.

Státní firmy patří do rukou odborníků. Jenže nominace do dozorčích a řídících orgánů byly často využívány jako odměna za politickou loajalitu. V roce 2019 jsme prosadili schválení zákona, který zaručí naplnění alespoň základních podmínek při nominaci a transparentní nominační proces. Do státních firem tak přijdou odborníci, ne trafikanti.

O veřejné peníze se v Česku dosud mohly ucházet firmy s nejasnou vlastnickou strukturou. Parlament ovšem v roce 2021 schválil zákon o evidenci skutečných majitelů, jedno z nejdůležitějších protikorupčních opatření za poslední desetiletí. Rekonstrukce státu prosadila do souvisejícího zákona o praní špinavých peněz stopku na dotace a zakázky, dokud firmy neodhalí své skutečné majitele.

Ze zákona o evidenci skutečných majitelů díky našim snahám zmizela i sporná výjimka pro firmy zaparkované ve svěřenských fondech.

Podařil se nám prosadit transparentnější výběr soudců (a soudních funkcionářů) a také zveřejňování soudních rozsudků. Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů by měly být od léta 2022 povinně na internetu. České soudy nižších instancí dosud rozhodnutí zveřejňovaly jen minimálně. Opatření posílí odpovědnost soudů, jejich předvídatelnost i sjednocování rozhodování soudů napříč Českem.

Registr smluv odhalil mnohé o nákupech státu. Některé státní firmy jako ČEZ nebo České dráhy, ve kterých se točí obrovské peníze, ale měly kvůli neférové výjimce ze zákona donedávna možnost své smlouvy tajit. Prosadili jsme zrušení této výjimky a ČEZ už začal zveřejňovat své smlouvy mimo hlavní obchodní činnost, například smlouvy na právní a poradenské služby, sponzorské smlouvy či smlouvy týkající se nestandardních prodejů majetku.

Dlouhodobě bojujeme za lepší přístup občanů k informacím z veřejné správy. V roce 2018 a 2019 jsme zabránili osekání práva na informace a prosadili takzvaný informační příkaz, který zlepšuje situaci žadatelů, kterým veřejná instituce nezákonně odpírá poskytnutí informací. Vystupujeme proti tvorbě výjimek ze zákona a snažíme se do zákona dostat přesnou definici, kdo všechno má povinnost informace poskytovat.

V roce 2016 jsme prosadili zákon o registru smluv, díky kterému všichni občané najdou smlouvy státu i jeho firem na internetu. Veřejná kontrola hospodaření státu je nejlepší obranou proti předraženým zakázkám, zbytečným nákupům nebo nevýhodným prodejům státního majetku.

Majetková přiznání politiků už nemusí nikdo luštit lupou a s pomocí písmo znalců. Více než 35 000 lidí volených do veřejných funkcí musí na začátku svého mandátu a poté vždy jednou ročně podat své přiznání online – do takzvaného Centrálního registru oznámení. Je tak možné ohlídat, aby ve funkci nikdo zázračně nezbohatl nad rámec svého platu.  

Česko získalo nová pravidla pro financování kampaní a politických stran. Všechny strany musí mít ze zákona transparentní účet a vést předvolební kampaně s finančním limitem. Vznikl nezávislý úřad, který dohlíží na to, aby byl předvolební boj férový. Tomuto úřadu politické strany předkládají své výroční zprávy a účetnictví volebních kampaní.

Anonymní akcie „na majitele“ byly jedním z nejjednodušších nástrojů, jak utajit skutečné příjemce veřejných peněz. Majitelem akcie byl vždy ten, kdo listinu fyzicky drží v ruce, neexistovala jakákoli evidence. Zrušení - respektive zaevidování - anonymních akcií bylo proto prvním důležitým krokem k tomu, aby bylo možné dohledat skutečné příjemce veřejných peněz.

Dříve někdy poslanci ve Sněmovně ani netušili, pro co konkrétně vlastně hlasují. Jednotliví poslanci totiž směli na poslední chvíli do chystané legislativy propašovat odstavce, které s dotyčným zákonem vůbec nesouvisí. Dnes již platí jiná pravidla - je veřejně dostupné, kdo z poslanců předložil jaký pozměňovací návrh a mezi návrhem a schválením zákona musí uplynout více času.