Poslanci přehlasovali Senát v novele zakázkového zákona. Co se změní?

Poslanci přehlasovali Senát v novele zakázkového zákona. Co se změní?

    Sdílet: 31. 05. 2023

    Limit pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu zůstane beze změny. Včera Sněmovna přehlasovala Senát a schválila novelu zákona o zadávání veřejných zakázek v původním znění. Zamítla tak návrh na zvýšení limitů pro zakázky malého rozsahu, kdy senátní návrh počítal s navýšením ze dvou na tři miliony u dodávek a služeb a z šesti na devět milionů pro stavební práce. Naopak prošly změny, které usnadní využívání kapacit státu napříč správou zejména v IT oblasti. Zamítnutím senátního návrhu však znamená i nepřijetí pravidel pro posílení vymahatelnosti střetu zájmů ve veřejných zakázkách.

    V případě zakázkového zákona mělo jít původně o technickou novelu, která do české právní úpravy v zásadě jen lépe promítne evropské právo. V průběhu projednávání v Parlamentu však došlo a mohlo dojít k řadě změn s významným dopadem. O které změny šlo, které prošly a které spadly pod stůl?

    Hrozba zvýšení limitů pro zakázky malého rozsahu

    Zakázkový zákon se dnes nevztahuje na zakázky do 2 milionů u dodávek a služeb a 6 milionů u stavebních prací. U těchto zakázek tzv. malého rozsahu je pouze nutné dodržet hlavní principy zákona. To se však mělo změnit, Senát navrhl navýšení limitů o 50 %, tedy na 3 a 9 milionů. To by oslabilo protikorupční pojistky, podle odhadu organizace Datlab by mohlo dojít k přesunu až čtvrtiny zakázek z režimu zákona mimo režim zákona. Došlo by ke snížení transparentnosti, oslabení kontrolních mechanismů a omezení konkurenčního prostředí, proto jsme se ve skupině protikorupčních organizací Rekonstrukce státu, Datlab, Transparency International a Oživení již v minulosti proti takovému návrhu hlasitě ohradili.


    Ke zvýšení limitů naštěstí nakonec nedošlo!
    Poslanci totiž senátní verzi zákona odmítli. Ministr Ivan Bartoš, stejně jako zástupci protikorupčních organizací, neodmítá navýšení limitů jako takové. Ostatně senátoři mají pravdu, že je třeba zohlednit inflaci. Případné navýšení musí být doprovázené přijetím jasných a jednotných pravidel a vycházet z řádné analýzy.

    Střet zájmů narazil na legislativní proceduru

    Senát novelu zakázkového zákona vrátil poslankyním a poslancům i s návrhem na posílení vymahatelnosti pravidel o střetu zájmů ve veřejných zakázkách. Podle toho by se členové vlády a jejich firmy nemohly ucházet o státní zakázky. Návrh počítal s využitím evidence skutečných majitelů.

    Jde o jednoduchý model využívající existující instituty a data státu, který kromě zlepšení vymahatelnosti povede i ke snížení administrativních nákladů zadavatelů. Potřeba posílení pravidel pro předcházení střetu zájmů vychází i z řady doporučení Evropské komise v návaznosti na její audity během předchozí vlády A. Babiše.
    Věnek Bonuš právník Rekonstrukce státu

    Proč návrh na posílení vymahatelnosti střetu zájmů neprošel? Hlavním důvodem je specifikum parlamentní procedury, podle které může Poslanecká sněmovna hlasovat o pozměňovacích návrzích Senátu pouze v celku, nikoliv jednotlivě. Pokud tedy Senát vrátí novelu do Sněmovny s jedním dobrým (střet zájmů) a jedním špatným návrhem (zvýšení limitů zakázek malého rozsahu), poslanci budou mít těžké rozhodování, zda oba návrhy podpoří či zamítnout. Nakonec zřejmě ve vládní koalici převážila obava z nepřipraveného skokového zvýšení limitů. Poslanci ANO zas měli jako prioritu potopení pravidel pro posílení vymahatelnosti střetu zájmů.

    Jak jsme však již informovali dříve, poslanci měli možnost návrh ke střetu zájmů schválit již předtím, než Sněmovna poslala návrh zákona do Senátu, ale za nejasných důvodů byl těsně před hlasováním stažen a Sněmovna o něm vůbec nehlasovala.

    Snazší využívání kapacit státu

    Když stát potřeboval během epidemie COVIDu rychle naprogramovat aplikaci Tečku, musela k tomu být využita výjimka ze zakázkového zákona navázaná na vyhlášení nouzového stavu. V nekrizové situaci by to dle současného práva nebylo možné, jakkoliv se to může jevit absurdně.

    Právě to má změnit poslanecký návrh ministra Ivana Bartoše, který rozšiřuje možnosti využití takzvané vertikální spolupráce, tedy výjimky ze zakázkového zákona, kdy jedna složka státu dodává služby jiné složce státu. Tato změna by měla mimo jiné usnadnit fungování nové Digitální informační agentury, která by měla pomáhat se zaváděním IT systému napříč státní správou.

    Bartošův návrh tak nyní po měsících obstrukcí ANO a ODS prošel. Poslanecká sněmovna ho totiž schválila již ve třetím čtení a Senát do návrhu už nijak dál nezasahoval. Rekonstrukce ministrův návrh již v minulosti podpořila.

    Sdílet: