Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.

Hrad si vylobboval výjimku z infozákona. Navrhuje ji ministr Hamáček jako poslanec

Hrad si vylobboval výjimku z infozákona. Navrhuje ji ministr Hamáček jako poslanec

Sdílet: 11. 03. 2021

Poslanci by se už brzy měli dostat k druhému čtení dlouho zapomenuté novely zákona o svobodném přístupu k informacím. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v úterý nečekaně jako poslanec předložil pozměňovací návrh, aby odvolacím orgánem v řízení o poskytování informací od Kanceláře prezidenta republiky byl opět sám kancléř Mynář. Podle zákona má nyní na poskytování informací z Hradu dohlížet Úřad pro ochranu osobních údajů. Rekonstrukce státu a někteří ústavní experti namítají, že pro speciální režim pro Hrad neexistuje žádný důvod.

Hradní kancléř Vratislav Mynář podle serveru iRozhlas.cz vylobboval na ministerstvu vnitra výjimku z běžného nastavení infozákona. Foto: ČTK

Rekonstrukce státu v roce 2019 pomohla prosadit opatření, aby v případě, kdy státní instituce odmítne poskytnout informace, rozhodoval v odvolání Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), nikoliv v podstatě sama instituce. Narovnali jsme tak situaci, kdy o žádostech často rozhodovalo samotné vedení úřadů, které nemělo zájem na zveřejnění žádných informací, byť na ně občan měl ze zákona nárok. O sporných případech od začátku roku 2020 rozhoduje nezávislý arbitr.

Proti současnému nastavení infozákona se již dříve ohradil hradní kancléř Vratislav Mynář. Kancelář prezidenta republiky přitom dlouhodobě odmítala sdělit výši platů svých zaměstnanců, které žádala naše členská organizace Platy úředníků. Informace nakonec zástupci Hradu poskytli až po mnoha letech soudů a odvolání. Vloni v květnu pak Hrad nezákonně odmítl vydat zápisy schůzek prezidenta Zemana s tehdejším předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou (ODS).

Privilegium pro Hrad a další vysoké ústavní instituce

Podle informací serveru iRozhlas.cz si kancléř Mynář vloni na podzim vylobboval na ministerstvu vnitra výjimku - při odmítnutí Kanceláře prezidenta republiky vydat informace by se žadatel měl odvolat k vedení Kanceláře prezidenta republiky. Vnitro tuto novinku původně chtělo přilepit až k dalším změnám infozákona, které reagují na aktuální evropskou směrnici. Tento návrh teprve čeká na projednání na vládě.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v úterý nečekaně z pozice poslance načetl pozměňovací návrhnovele infozákona, která už čeká na 2. čtení Sněmovny. Je tak skoro jisté, že poslanci o podivné výjimce pro Hrad a další vysoké ústavní instituce stihnou jednat do voleb. Speciální režim by se podle návrhu měl týkat i kanceláří Sněmovny, Senátu, Veřejného ochránce práv nebo vrcholných soudních institucí, Nejvyššího státního zastupitelství a zpravodajských služeb.

Správní řízení není výkon ústavních pravomocí

Tato část návrhu poslance J. Hamáčka je přitom v rozporu s dosavadní judikaturou a výkladovou praxí. Při poskytování informací totiž ústavní orgán nevykonává svou ústavní pravomoc. „Všechny ústavní orgány jsou v běžném správním řízení, jakým je právě i vyřizování žádosti o poskytnutí informace, běžnými povinnými subjekty, a nemohou se dovolávat zvláštního ústavního postavení,” říká Lukáš Kraus, právník Rekonstrukce státu. S tímto právním názorem souhlasí i ústavní experti Sítě k ochraně demokracie Maxim Tomoszek, Jaroslav Benák a Zdeněk Červínek.

Vyřizování dotazů podle zákona o svobodném přístupu k informacím nepředstavuje výkon nějaké zvláštní ústavní kompetence, jde o zcela stejnou agendu, kterou vykonávají tisíce úřadů a dalších povinných subjektů. Samotná skutečnost že se tyto informace (například informace o platech, o nakládání s veřejnými penězi apod.) týkají určitých pomocných orgánů, jakými jsou například Kancelář prezidenta republiky či Kancelář Senátu, nepředstavuje žádný ústavněprávně relevantní důvod pro odlišný postup než u jiných povinných subjektů.
Ing. Mgr. Jaroslav Benák, Ph.D. Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Pro srovnání lze říct, že při řízení například o znečištění životního prostředí, porušení silničního zákona nebo předpisů o požární ochraně jakýkoliv orgán (třeba i vysoký ústavní orgán) také nebude mít žádnou specifickou výjimku, a bude o nich rozhodovat příslušný normální úřad. „Odvolací orgán musí být někdo jiný než ten, proti komu se jako žadatel odvolávám. Musí tam být nezávislá kontrola, dodává Oldřich Kužílek, expert na právo na informace a odborný garant Rekonstrukce státu.

Zcela absentuje zdůvodnění, proč by měla daná kompetence představovat zásah do principu dělby moci; zaprvé zde vůbec nejde o mocenské vztahy, nýbrž o systém garancí základních práv jednotlivců - v tomto směru není důvod, proč by měly mít vyjmenované instituce zvláštní postavení, protože vůbec nejde o jejich základní ústavní kompetence (zákonodárná, výkonná, soudní).
JUDr. Maxim Tomoszek, Ph.D. Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Předmětný pozměňovací návrh je nekoncepční, jelikož neguje poslední novelu a pouze u vybraných institucí vrací zpět úpravu předešlou. Vyřizování žádostí o informace je přitom ve své podstatě správní agendou (přeneseným výkonem státní správy). Rozhodování o odvolání přitom směřuje ke kontrole toho, zda je řízení vedeno v souladu se zákonem (resp. též s ústavou). Efektivita této kontroly tedy mj. závisí na tom, že o odvolání (rozhodování ve druhém stupni) nebude rozhodovat táž instituce, která rozhodovala v první instanci. Je-li zde specializovaný a relativně nezávislý orgán (ÚOOÚ), tak je dobře, že je agenda svěřena právě jemu.
JUDr. Zdeněk Červínek, Ph.D. Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Skupina poslanců navrhla opravu vládní verze infozákona

Už dříve jsme upozornili, že současný vládní návrh novely infozákona je značně problematický a výrazně omezuje právo na informace. Ve jménu ochrany úřadů před šikanózními žádostmi umožňuje, aby úředníci odmítli i oprávněné žádosti o informace. Navíc vůbec neobsahuje přesnou definici toho, kdo všechno musí informace ze zákona poskytovat. Zbytečně hází žadatelům klacky pod nohy v podobě prodloužení lhůty na vyřízení žádostí nebo vyžadování finanční zálohy pro případ, že by měl úřad s poskytnutím informacím větší práci. Více tady.

Minulý pátek skupina poslanců Pirátů, ANO a ČSSD po konzultaci s ministerstvem vnitra a Rekonstrukcí státu navrhla změny, které mají největší problémy novely opravit. Návrh konkrétně předložili poslanci Ondřej Profant (Piráti), Milan Pour (ANO), Kateřina Valachová (ČSSD) a Jakub Michálek (Piráti). Návrh by měl v nejbližší době projednat garanční Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Příští týdny ukážou, jakým směrem se právo na informace vydá - jestli cestou výjimek pro mocné, nebo cestou vstřícnosti a férovosti vůči občanům.