Blog: Dilema poslanců nad registrem smluv: Opravit nebo demontovat?

Blog: Dilema poslanců nad registrem smluv: Opravit nebo demontovat?

    Sdílet: 05. 05. 2017

    Poslanci se rozhodují, zda potvrdí své rozhodnutí utajit smlouvy státu za 150 miliard ročně nebo jestli podpoří kompromisní verzi výjimek ze Senátu.

    Na nejbližší schůzi čeká poslance rozhodující hlasování o výjimkách z registru smluv. Budou volit mezi dvěma verzemi novely - poslaneckou, která legislativně pochybným způsobem stáhne z veřejného dohledu smlouvy státních a městských podniků v hodnotě cca 150 miliard, a senátní, která vyjímá pouze Budvar, umožní volnější režim nemocnicím při nákupu léčiv a zdravotnických potřeb a vrací do zákona i smlouvy Poslanecké sněmovny, Senátu nebo kanceláře prezidenta.

    Do novely, které bychom díky jejímu základnímu kamenu mohli říkat třeba "Lex Budvar", přibylo ve Sněmovně i v Senátu tolik dalších výjimek, že se v nich veřejnost a možná i sami politici už docela těžko orientují. Připravili jsme proto pro všechny přehled, co která z verzí obsahuje.



    Poslanecká zatemňovací verze

    O smlouvy Budvaru se není třeba bát, výjimka pro něj je obsažená v obou verzích novely. Pokud však poslanci dají dohromady “stojedničku” pro původní poslaneckou verzi, zmizí z očí veřejnosti možnost snadno nahlížet na to, jaké smlouvy uzavírají všechny státní a velká část městských a krajských podniků (jde například o Lesy ČR, Povodí Labe, Českou poštu, ČEPRO, Český Aeroholding, dopravní podniky, městské energetické a jiné společnosti). Celkem jde o smlouvy v objemu přibližně 150 miliard korun ročně. Krátce před volbami by šlo o dost rizikový krok, osm z deseti voličů říká, že by takovou výjimku mít firmy neměly a že hlasování o ní zohlední při rozhodování, komu dát svůj hlas.

    Senátní kompromisní verze

    Návrh senátorů naopak vrací do hry (a pod veřejnou kontrolu) smlouvy státních i městských podniků, výjimka by se týkala pouze Budvaru. Senátní novela naopak umožní volnější režim pro zveřejňování smluv o nákupech léčiv a zdravotnických prostředků. Ty budou muset být i nadále zveřejňovány, jen by byly narozdíl od ostatních smluv účinné již před zveřejněním v registru (tj by se v něm mohly objevovat až s jistým zpožděním), zároveň tyto smlouvy nebudou při nezveřejnění ihned neplatné - jejich zveřejnění je však stále povinné a nezveřejnění může být sankcionováno příslušnými úřady. Právě data ze zveřejněných smluv přitom pomohla ukázat na to, že některé nemocnice si nechávají od pojišťoven proplácet plné částky za nákup léčiv a zdravotnického vybavení, včetně bonusů, které za svůj nákup zpětně dostávají od farmaceutických firem. Na zdravotní nákupy by tedy mělo být i nadále obzvlášť dobře vidět (nejlépe stále v reálném čase). Berme však tuto výjimku jako nutnou politickou daň za návrat všech státních a městských podniků do zákona. Pokud poslanci podpoří senátní novelu, nezůstane jen u výjimek, do zákona se vrátí i několik institucí, které dnes zveřejňovat smlouvy nemusí. Jde o Poslaneckou sněmovnu, Senát, Kancelář prezidenta republiky, NKÚ, kancelář ombudsmana a několik dalších.      

    Sněmovní i senátní verze obsahují i několik menších výjimek. Ochrana, kterou přinášejí, byla často možná už teď, ale když tyto výjimky projdou, nebude to konec tohoto zákona. Česká televize by díky jedné z nich nemusela zveřejňovat smlouvy o výrobě sportovních pořadů a o nákupu práv převzatých pořadů. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce by nemusely zveřejňovat smlouvy o svých doplňkových činnostech se soukromníky. Neveřejné by byly i smlouvy, které se týkají výroby a skladování výbušnin nebo nakládání s nimi (jejich zveřejňování bez citlivých údajů bylo možné už teď, poslanci, ale zřejmě chtějí mít dvojitou jistotu), smlouvy chráněné bankovním tajemstvím (kromě těch, které se týkají použití veřejných prostředků), kolektivní smlouvy a smlouvy, kde je smluvní stranou dobrovolný svazek obcí, pokud v něm není obec s rozšířenou působností.

    Jak to vypadá před hlasováním?

    Z dosavadních vyjádření poslanců i zástupců parlamentních stran, která se snažili získat některá média, je zřejmé, že řada poslanců ještě není rozhodnutých o tom, jak bude hlasovat. Většina poslanců ČSSD a KSČM zřejmě zůstane u podpory původní poslanecké verze. Pokud poslanci KDU-ČSL dodrží slib svého předsedy, že napraví situaci, která vznikla o hlasování ve sněmovně, měli by podpořit senátní verzi. Nejasná je situace u poslanců ostatních stran.  Ti zvažují, že nepodpoří ani jednu z verzí a při obou hlasováních se zdrží. Není tedy nereálné ani to, že celá novela o výjimkách spadne po téměř dvouletém projednávání pod stůl.  Zákon by tak začal platit od 1. července v plném rozsahu, tedy včetně toho, že nezveřejněné smlouvy již budou neplatné. Je možné, že kolotoč jednání o výjimkách by se tak brzy po volbách opět roztočil. Poučení z dosavadních diskuzí zní: nejít cestou jednotlivých plošných výjimek, ale spíše komplexního kompromisního návrhu, který bude mít dostatečnou podporu ve sněmovně i v Senátu. K tomu by ale bylo třeba něco, co v posledních týdnech není na české politické scéně tak snadné: najít shodu více stran na jedné věci.

    Václav Zeman

    Autor je mluvčím platformy Rekonstrukce státu.

    Sdílet: