Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.

Češi chtějí vědět, v čím zájmu vznikají zákony. Umožní to zákon o lobbování

Češi chtějí vědět, v čím zájmu vznikají zákony. Umožní to zákon o lobbování

Sdílet: 24. 06. 2021

Rekonstrukce státu za zákon o lobbování lobbuje už nějaký pátek. Zákon se ale zasekl v druhém čtení a šance na jeho schválení do voleb je téměř nulová. Zákon, který počítá i se zavedením takzvaného registru lobbistů, by přitom mohl výrazně zlepšit důvěru občanů v politiky. Více než 70 % Čechů považuje za důležité vědět, kdo ovlivňuje podobu zákonů, a polovina Čechů si myslí, že lobbing má výrazný nebo dokonce zcela zásadní vliv na podobu zákonů. Vyplývá to z průzkumu Rekonstrukce státu.

AKTUALIZACE: Se zákonem o lobbování to vypadalo černě. Poslední protikorupční zákon, který by se dal ještě v tomto volebním stihnout, poslanci na řádné schůzi nestihli projednat. Už 30. července bude ale další příležitost na mimořádné schůzi Sněmovny.

Zákon o lobbování ve Sněmovně leží už skoro dva roky, z toho půl roku čeká na druhé čtení. Rekonstrukce státu během té doby pomohla připravit komplexní pozměňovací návrh, který zákon výrazně vylepšil. Odstraňuje totiž přebytečnou administrativu, posiluje pojistky proti obcházení zákona, digitalizuje procesy a zjednodušuje povinnosti se zachováním informační hodnoty.

I když na prosazení zákona mají zájem někteří opoziční i vládní poslanci a shoda by se na něm dnes už teoreticky našla, chybí dostatečná politická vůle, která by návrh posunula v legislativním procesu dopředu. „Pokud by poslanci chtěli opravdu zákon přijmout ještě v tomto volebním období, museli by zkrátit lhůtu pro třetí čtení, k tomu se ale téměř nikdy nepřistupuje. Standardně by se mohlo stihnout ještě třetí čtení v září, ale nebyl by už prostor pro případnou vratku ze Senátu. Šance jsou tak opravdu minimální a zákon tak nejspíš spadne pod stůl,” říká Lukáš Kraus, právník a lobbista Rekonstrukce státu.

Pravidla pro lobbing zlepší pověst politiků

Češi podle našeho průzkumu termín lobbing vnímají převážně negativně. Podle 59 % respondentů je lobbing způsob, jakým kmotři prosazují své zájmy. Za užitečný nástroj pro informování poslanců lobbing považuje jen pětina Čechů. „Lidé si lobbing pletou s kupčením s vlivem či přímo s korupcí a spojují si jej s konkrétními lidmi. Když se jich zeptáte, uvádí totiž jako lobbisty kmotry, které znají z médií,” říká Jakub Černý, lobbista Rekonstrukce státu. Dvě třetiny Čechů ale zároveň uvádí, že politiku by vnímaly pozitivněji, kdyby měl lobbing pravidla a existoval by registr lobbistů.

Podobná část respondentů si myslí, že zavedení pravidel pro lobbing sníží prostor pro korupci. „V zahraničí na západě jsou veřejné diáře politiků relativně běžné. U nás se jim politici vehementně brání, a tak se skrze sociální sítě dozvíme jen o těch schůzkách, o nichž nám politici povědět chtějí,” říká Jakub Černý, lobbista Rekonstrukce státu, který se podílel i na přípravě komplexního pozměňovacího návrhu zákona o lobbování.

Kompletní výsledky průzkumu o lobbingu s komentáři Jakuba Černého najdete zde:

Více o tom, jak vznikají zákony, se dozvíte z našeho seriálu Průvodce lobbingem:

Sdílet: