Poslanci po dvou letech projednávání definitivně schválili novelu exekučního a občanského soudního řádu, která má potenciál vysekat desítky tisíc lidí ze starých nevymahatelných exekucí a vytáhnout je tak z dluhové pasti. Bez úsilí neziskových organizací včetně Rekonstrukce státu bychom se toho možná nikdy nedočkali. Systémové řešení pro spravedlivější a efektivnější exekuce do budoucna v podobě teritoriality exekutorů však součástí změn není. I přes tuto nevyužitou příležitost je novela významným krokem vpřed k férovějšímu vymáhání práva.
Současný systém exekucí je tu s námi již 20 let. Prošel si za tu dobu řadou změn, to nejpodstatnější se však zatím nezměnilo. Zavedení soukromých exekutorů v roce 2001 bylo motivováno posílením vymahatelnosti práva, která byla v devadesátých letech všeobecně nízká. Nově vzniklé tržní a konkurenční prostředí vymahatelnost skutečně zvýšilo, přineslo však řadu jiných problémů, se kterými se potýkáme dodnes. Jde o obchod s chudobou, dluhové pasti, nehospodárnost, vytlačování dlužníků do šedé ekonomiky, velkou administrativní zátěž pro zaměstnavatele, praktiky exekutorů za hranou zákona i korupci. Výsledkem je tři čtvrtě milionu lidí v exekuci a přes čtyři miliony vymáhaných dluhů celkem.
Vzhledem k silné lobby zájmových skupin, které na současném systému vydělávají, jako jsou někteří věřitelé, exekutoři či advokátní kanceláře a provázanosti některých politiků na velké exekutory byla šance na zásadní reformu, která by nastavila spravedlivější systém exekucí, po dlouhou dobu minimální. Systémové řešení v podobě zavedení teritoriality exekutorů a principu jeden exekutor na jednoho dlužníka však poslední dobou nabíralo na popularitě. Rekonstrukce státu se proto s Institutem prevence a řešení předlužení, RUBIKON Centrem a Charitou Česká republika rozhodla o systémovou změnu společnými silami zasadit.
Jako největší škraloup exekučního řádu vnímáme zejména tržního prostředí, které exekutory motivuje k postupům na hraně nebo za hranou zákona a ke korupci. Systém současně umožňuje, aby se na každého dlužníka sesypalo exekutorů hned několik. To mohlo napravit zavedení teritoriality exekutorů a principu 1 dlužník = 1 exekutor. Během více než 500 dní projednávání v Parlamentu se teritorialita dostala v legislativním procesu historicky nejdál. Vůbec poprvé se o ní hlasovalo v nejdůležitějším třetím čtení, nakonec však většinovou podporu nezískala. I díky našemu lobbování u poslanců i senátorů se však podařilo prosadit řadu jiných pozitivních změn, které mohou napravit přešlapy z divokých neregulovaných dob. Přinášíme podrobný přehled toho, co se díky schválení novely exekučního řádu změní.
Přínosy novely v kostce
V porovnání se současným stavem v Česku je přijetí novely exekučního řádu bezesporu významným krokem vpřed. V čem konkrétně?
Zastaveny mohou být až dva miliony starých nevymahatelných exekucí a bagatelních exekucí do 1 500 Kč (tedy exekucí, které vznikly například nezaplacením pokuty v MHD apod.). Díky přednostnímu splácení původního dluhu (jistiny) už úroky nikdy neporostou rychleji, než dlužník splácí, tedy až do absurdních výšin. Dojde k zásadnímu omezení možnosti zabavovat osobní majetek exekutory (mobiliární exekuce), které se často využívá spíše k nátlaku na dlužníka než k umoření dluhu. Sníží se přemrštěné penále za nezaplacení zdravotního a sociálního zabezpečení.
Dobrých věcí, které novela přinese, je skutečně mnoho. V řešení problémů z minulosti, které zasahují do života téměř jedné desetiny Česka, jsou přijaté změny poměrně ambiciózní. Po nabytí účinnosti novely 1. 1. 2022 tak bude systém exekucí spravedlivější než je tomu dosud.
Výsledek můžeme porovnávat i s původními ambicemi Babišovy vlády. Zde už je hodnocení složitější. První verze novely připravená Ministerstvem spravedlnosti totiž obsahovala důležitý princip 1 exekutor na 1 dlužníka. Díky němu by se exekutoři přestali předhánět v tom, kdo na dlužníka udeří nejrychleji či nejtvrději.
V současnosti má přes 400 tisíc lidí 3 a více exekucí a přes 150 tisíc lidí má exekucí 10 a více. Každou exekuci dnes může vymáhat a zpravidla i vymáhá jiný exekutor. Důsledkem je systém, který dlužníky vytlačuje do šedé ekonomiky, prodražuje exekuční vymáhání a způsobuje zbytečnou administrativní zátěž, která nejtvrději dopadá na zaměstnavatele (administrativa spojená se zaměstnáváním lidí v exekuci stojí firmy dost peněz).
Při projednávání ve Sněmovně však byl princip 1 exekutor na 1 dlužníka zcela vypuštěn. Z vládní předlohy vypadla také povinnost složit zálohu při zahájení exekuce, která by odrazovala od zahajování již předem zjevně nevymahatelných exekucí. Naopak výše popsaná pozitiva novely jsou dílem poslanců a senátorů a proti původní vládní verzi představují jednoznačné zlepšení. Srovnání finálního znění s původní vládní předlohou tak dopadá půl napůl - v něčem je lepší, v něčem horší.
Současný exekuční systém je složitý, nákladný a poskytuje prostor klientelismu a korupci. Jádrem problému je kombinace tržních principů s výkonem veřejné moci. Vzniká riziková vazba mezi věřiteli a exekutory, která vede k ekonomické závislosti exekutora na věřiteli a k narušení zákonné povinnosti zachovávat v exekučním vymáhání nestrannost, nezávislost a spravedlnost. Tato vazba dále vede k praktikám na hraně i za hranou zákona, díky kterým mohou věřitelé, exekutoři, advokátní kanceláře a inkasní agentury vydělávat peníze na úkor dlužníků. Dalším důsledkem je stav, kdy vícečetné exekuce zpravidla vymáhá více exekutorů najednou, jak je popsáno výše.
K ukončení neblahého tržního prostředí a navazujícího byznysu s dluhy je nutné přijmout teritorialitu exekutorů nebo vymáhání práva kompletně vrátit pod stát. Řešení v podobě teritoriality se přitom dostalo v legislativním procesu historicky nejdál a získalo si zatím největší podporu politiků. V klíčovém třetím čtení teritorialitu podpořilo 7 z 9 politických stran zastoupených ve Sněmovně (Piráti, STAN, KDU-ČSL, TOP 09, SPD, ČSSD, KSČM), přesto to nestačilo. Proti se totiž postavily kluby ANO a ODS, které ve Sněmovně disponují většinou hlasů.
Nepřijetí teritoriality je promarněnou příležitostí přijmout klíčovou systémovou změnu a napravit tak exekuce do budoucna. Ve srovnání s potenciálem novely exekučního řádu je tak výsledek částečným zklamáním.
Teritorialita exekutorů v tomto volebním období těsně neprošla, ovšem za poslední měsíce její podpora narůstala. Patrné to bylo například při projednávání v Senátu, kdy teritorialitu u řečnického pultu podpořili zástupci většiny senátních klubů. Senát se nakonec rozhodl z pragmatických důvodů Sněmovně teritorialitu nevracet. Ve Sněmovně totiž pro ni nebyla podpora a Senát nechtěl ohrozit jiné důležité pozitivní změny. Lze očekávat, že v dalších měsících Senát přijde s vlastní zákonodárnou iniciativu za prosazení principu teritoriality a principu 1 exekutora na 1 dlužníka.
Prosazení teritoriality exekutorů je dále prioritou koalice Pirátů a STAN, která avizovala její opětovné předložení po volbách. Zavedení teritoriality exekutorů má pak v programu i ČSSD a Přísaha. Nadále ji bude prosazovat i Rekonstrukce státu. Více se o teritorialitě exekutorů můžete dočíst zde.
Zastavování marných exekucí
Zákonodárci se při projednávání novely exekučního řádu zaměřili na řešení problémů z minulosti. Je nutné sáhnout na statisíce až miliony exekucí, které vznikly před rokem 2016 za pravidel, která dnes již neplatí a která bychom nepovažovali za legitimní. Jde především o predátorské půjčky nebankovních institucí s přemrštěnými úroky či nepřiměřeně vysokými smluvními pokutami za pozdní splátky a další drobné prohřešky. Uměle nafouknuté dluhy pak potvrzovali místo soudů rozhodci, kteří nějakou náhodou vždycky rozhodli ve prospěch lichvářů. To vše vedlo k obrovskému nárůstu exekucí, který byl dále umocněn následky ekonomické krize z roku 2008. Výsledkem je přes 700 000 lidí v exekuci, kteří mají na krku průměrně 6 exekucí. Často se jedná o staré bezvýsledné exekuce, ve kterých nebyla řadu let vymožena ani koruna. Nemá smysl je dál vést, ovšem stále se tak děje, protože doposud neexistoval efektivní způsob, jak je zastavit. To by se mělo nyní změnit.
Podle nové úpravy se budou dlouhodobě bezvýsledné exekuce zastavovat. Exekutoři budou sledovat, které exekuce vedou bezvýsledně 6 a více let. Bezvýsledností se přitom myslí situace, kdy nebyly vymoženy ani náklady exekuce, typicky ve výši tisíců korun. V případech těchto marných exekucí pak exekutor vyzve věřitele, aby složil zálohu na její další pokračování. Pokud tak věřitel neučiní, exekutor exekuci zastaví. Výši této povinné zálohy určí Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou, přičemž ministryně Benešová na jednání v Senátu avizovala, že půjde o částku 300 až 500 Kč. Exekuce marně vedené 12 a více let budou zastaveny bez dalšího.
Velkou výhodou je, že lhůty 6 a 12 let se budou počítat zpětně, byť s odloženou účinností od 1. 1. 2023. Úprava tak dopadne na staré nevymahatelné exekuce z doby bez dostatečné regulace před rokem 2016. Lhůty 6 a 12 let však nejsou definitivní, mohou být prodlouženy v odůvodněných případech, například když je exekuce odložena. Lhůta také vůbec neběží v případě pohledávek ohrožených či nedobrovolných věřitelů, typicky se jedná o matky samoživitelky či poškozené trestným činem.
Konkrétní dopady:
S ohledem na výjimky z běhu lhůt 6 a 12 let je obtížné přesně určit, kolik exekucí z 4 300 000 běžících bude zastaveno, pokusíme se však alespoň o hrubý odhad. K 1. 1. 2023 exekutoři zastaví bez dalšího z důvodu uplynutí lhůty 12 let nejvýše kolem 500-700 tisíc exekucí. Zároveň vyzvou věřitele k uhrazení zálohy na pokračování marných exekucí starších 6 let, kterých bude nejvýše 1 - 1,5 milionu. Lze očekávat, že většina věřitelů zálohu nesloží, po marném uplynutí výzvy (30 dní) by tak mohlo dojít k zastavení většiny těchto bezvýsledných exekucí.
Zastavení starých nevymahatelných exekucí může dostat desítky tisíc lidí z bezvýchodné situace a dát jim šanci se z ní vymanit. Část lidí se může přesunout z šedé ekonomiky do legálního zaměstnání.
Splácení jistiny před příslušenstvím
Často platí, že původní dluh (tzv. jistina) představuje jen malou část celkové dlužné částky. Většinu tvoří smluvní pokuty, penále, úroky z prodlení – jedním slovem příslušenství. V současnosti se z výtěžku exekuce napřed hradí příslušenství, a až poté jistina. To občas vede k situaci, kdy úrok roste rychleji, než je dlužník schopen splácet, a ocitá se tak v dluhové pasti. Ovšem i solventnějším dlužníkům se tak splacení může značně prodražit.
Novela exekučního řádu přinese nápravu, z výtěžku exekuce se bude napřed hradit jistina a až poté příslušenství. Úroky tak po určité době přestanou růst a exekuovaný dluh tak bude lépe zvladatelný.
Konkrétní dopady:
Ke dni účinnosti zákona (1. 1. 2022) začnou exekutoři z výtěžku hradit prioritně jistinu namísto příslušenství, změna se přitom dotkne již běžících exekucí. Jistina (původní dluh) tak bude dříve uhrazena a úroky přestanou dříve naskakovat, sníží se tak výsledná celková výše příslušenství. Lepší podmínky pro postupné splácení dluhu mohou motivovat některé dlužníky k návratu do legálního zaměstnání.
Humanizace mobiliárních exekucí
Cílem změny je především omezení mobiliárních exekucí a prevence užívání mobiliárních exekucí jako nástroje nezákonného nátlaku na dlužníky. Nově má být zcela znemožněno užití mobiliárních exekucí proti důchodcům, invalidním důchodcům a lidem, jimž dluh vznikl v dětství. Ostatní dlužníci by se mohli mobiliární exekuci vyhnout dobrovolným zaplacením 1500 korun až cca 7000 korun ze svého nezabavitelného minima v závislosti na výši jejich příjmu, a to každý měsíc. Mobiliární exekuce však bude i nadále umožněna v případech, kdy dlužník disponuje majetkem, jehož hodnota přesahuje 36 násobek měsíční splátky. V případě vícečetných exekucí by mobiliární exekuce měla být vedena jen jedním exekutorem. Dále bylo zavedeno povinné nahrávání telefonátů mezi exekutorem a jeho zaměstnanci na straně jedné a dlužníkem na straně druhé jako prevence proti nátlakovým metodám.
Ukončení bagatelních exekucí
Jedná se o exekuce do 1500 Kč původní výše dluhu. Zastaveno tak bude několik set tisíc exekucí, které typicky začaly jako pokuta za nezaplacené jízdné v hromadné dopravě.
Milostivé léto - veřejnoprávní pohledávky
Časové omezená možnost zastavení dříve zahájených exekucí v případech, kdy je věřitelem veřejnoprávní instituce. K zastavení dojde v případě, že dlužník uhradí jistinu dluhu a 500 Kč na náklady exekutora.
Snížení penále za nezaplacení zdravotního nebo sociálního pojištění
Doposud bylo penále vyšší, než je maximální úrok v soukromé sféře. Jeho výše nyní bude se soukromým sektorem srovnána. Penále se snižuje na zákonný úrok z prodlení.
Uvádění celkové vymáhané povinnosti v centrální evidenci exekucí
Díky drobné technické změně budou v hlavním informačním zdroji o exekucích uvedeny vždy celé vymáhané částky s veškerým příslušenstvím i odměnami. Získáme tak data k celkové výši vymáhaných pohledávek, která dosud nejsou dostupná.
Nárok povinného na vydání elektronického spisu a informace o vymoženém plnění
Vznikne povinnost exekutora na vyžádání povinnému nebo oprávněnému zpřístupnit elektronický spis a informovat účastníka řízení jednou za rok o výši vymoženého plnění a o datu, kdy k vymožení došlo.
Opendata
Exekutorské komoře vznikne povinnost jednou za čtvrt roku bezplatně postkytnout statistická data z centrální evidence exekucí ve formě otevřených dat.
Autor: Věnek Bonuš
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
