Rekonstrukce státu letos plánuje rozjet hned devět klíčových opatření proti korupci. V druhém roce volebního období je totiž ideální chvíle na to dostat všechny klíčové zákony do Sněmovny. Pět z nich budou poslanci navíc řešit už v březnu, řada z těchto opatření je tedy již na dobré cestě. S plánem Rekonstrukce státu oslovila všechny parlamentní strany.
Skóre: poslanecký návrh vrácen Senátem, Sněmovna ho znovu projedná začátkem března 2019; ministerská novela infozákona bude na vládě v březnu
Občané mají právo žádat veřejnou správu o informace na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Některé úřady však informace nezákonně odpírají a skrze obstrukce dokážou několik let žádostem vzdorovat. Je tak potřeba reálně zlepšit vymahatelnost práva na informace a lépe definovat povinné subjekty Současně je však třeba zlepšit ochranu úřadů před případnými šikanózními žádostmi.
Navrhujeme proto:
➡ Úřad pro ochranu osobních údajů by se měl stát nezávislým arbitrem sporných případů
➡ nadřízený orgán státní správy bude moct vydat tzv. informační příkaz, kterým přímo nařídí poskytnutí informací
➡ Poskytovatel informace bude moci odmítnout žádost, pokud jde o zneužití práva na informace
➡ Budou přesněji definovány subjekty, které jsou povinny poskytovat informace
Skóre: Aktuálně po 1. čtení ve Sněmovně
Podle výročních zpráv BIS jsou korupcí a klientelismem zasaženy nejen vysoká patra české politiky, ale také kraje, obce, či městské obchodní společnosti. Jejich hospodaření přitom v současnosti nekontroluje žádný nezávislý auditor. Jsou totiž mimo dohled Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Jde o dopravní podniky velkých měst, krajské nemocnice, ale také státní firmy. Pokud by se rozšířila působnost NKÚ na samosprávy a státní firmy, bylo by pod nezávislým dohledem téměř 2,4 bilionu korun. V současnosti přitom NKÚ kontroluje „pouze“ asi 1,2 miliardy korun státního rozpočtu.
Prosazujeme proto:
➡ Rozšíření kontrol NKÚ na kraje, obce a jejich firmy
➡ Rozšíření kontrol NKŮ na všechny státní a polostátní firmy
➡ Omezení duplicitních kontrol v obcích
Čas startu: září 2019
Veřejné zakázky malého rozsahu ve skutečnosti tak úplně „veřejné“ nejsou. Pokud je totiž vypsána zakázka do 2 mil. Kč (u stavebních zakázek 6 mil. Kč), nemusí se vůbec veřejně soutěžit. Někteří zadavatelé pak této možnosti zneužívají a účelově dělí větší zakázky na několik menších, aby se vyhnuli otevřenému výběrovému řízení. Pokud chcete podobnou praktiku jako svědomitý občan nahlásit, musíte sáhnout docela hluboko do kapsy. Za podání jednoho podnětu na nezákonnou veřejnou zakázku si Úřad pro ochranu hospodářské soutěže účtuje 10 000 korun.
Co s tím chceme dělat?
➡ Prosadíme, aby se limit snížil alespoň na 1 milion. Všechny zakázky nad milion pak musí být průhledné. Tedy včetně veřejné soutěže a všech klíčových informací o tom, jak a komu zakázka připadla.
➡ Zasadíme se o zrušení poplatku při podávání podnětu ÚOHS
Čas startu: červen 2019
O veřejné peníze se mohou v Česku stále ucházet firmy s nejasnou vlastnickou strukturou. Podle studie DatLab skončí ročně asi 18 miliard korun z českých veřejných zakázek u firem sídlících v daňových rájích. Úřady tak samy nemohou vědět, kdo je konečným příjemcem peněz. A nemohou tak zabránit ani případným střetům zájmů. Od začátku roku 2018 musí firmy uvést své vlastníky do evidence skutečných majitelů, ovšem nesplnění této povinnosti nepodléhá žádné sankci a evidence není veřejná. To by se mělo změnit i díky nové evropské směrnici proti praní špinavých peněz, kterou má Česko přijmout do konce ledna 2020.
Jaká opatření je třeba přijmout?
➡ Veřejný rejstřík skutečných vlastníků firem čerpajících veřejné peníze
➡ Povinnost zveřejňovat informace v rejstříku pro firmy čerpající dotace a uchazeče o veřejné zakázky
➡ Zveřejňovat rozhodnutí o přidělení dotace či návratné finanční pomoci v registru smluv
Čas startu: červen 2019
V minulosti končilo vyšetřování kauz významných politiků u ledu kvůli zásahům vysoce postavených státních zástupců. Ti mají klíčovou roli ve vyšetřování korupčních kauz a finanční kriminality. Sami jsou však značně závislí na libovůli vlády, která může kdykoliv odvolat Nejvyššího státního zástupce a jmenovat nového. Proto je třeba posílit nezávislost a nestrannost státního zastupitelství, aby na něj politici nemohli vytvářet tlaky, a zprostředkovaně tak zasahovat do vyšetřování.
Co s tím chceme dělat?
➡ O jmenování nejvyššího státního zástupce budou spolurozhodovat dva ústavní orgány
➡ Nejvyšší státní zástupce bude jmenován na jasné funkční období bez možnosti mandát opakovat
➡ Nejvyšší státní zástupce může být odvolán pouze na základě kárného řízení a podle jasných pravidel
Skóre: 3. čtení ve Sněmovně bude začátkem března 2019
Díky registru smluv má veřejnost přístup k smlouvám státu za téměř 8 bilionů korun. Stačí pár kliknutí na internetu. Je to nejefektivnější nástroj veřejné kontroly hospodaření státu, jaký si je možné představit. Přínos registru smluv uznal nedávno i Ústavní soud, který posuzoval návrh skupiny senátorů na zrušení zákona o registru smluv. Některé státní firmy, ve kterých se také točí velké peníze, ale mají možnost své smlouvy tajit. Státní firmy jako ČEZ, České dráhy nebo ČEPS si totiž vymohly výjimku ze zákona a své smlouvy zatím zveřejňovat nemusí.
Co s tím?
➡ Zrušení výjimky pro státem kontrolované firmy, které obchodují s cennými papíry
Skóre: Aktuálně po 1. čtení ve Sněmovně
Ve vedení státních firem by měli sedět odborníci bez úzkých vazeb na politické strany, kteří nebudou zavírat oči před podezřelými obchody. Křesla v dozorčích radách a kontrolních orgánech firem v minulosti často rozdělovali politici spíše podle politické loajality, než podle odbornosti. Je proto třeba zajistit průhledné výběrové řízení s jasnými pravidly, které stanoví zákon o nominacích do dozorčích rad a představenstev státních firem.
Já opatření je třeba přijmout?
➡ uchazeči budou vybíráni v rámci průhledného výběrového procesu na základě svých odborných předpokla
➡ uchazeče navržené ministrem posoudí Výbor pro personální nominace jako nezávislý nominační orgán
Čas startu: březen 2019
Zvýhodňuje návrh zákona skupinku podnikatelů z určitého odvětví? Podnikají v tomto odvětví „čistě náhodou“ i mnozí kamarádi politika, který pro něj zvedl ruku? Podobu zákonů se snaží ovlivnit různí lobbisté. Lobbing je legitimním nástrojem občanské společnosti, profesních sdružení a dalších skupin. K prosazování protikorupčních opatření ve veřejném zájmu ho využívá i Rekonstrukce státu. Pokud však není lobbing transparentní, může se snadno pojit s klientelismem a dalšími negativními jevy.
Co se s tím dá dělat?
➡ Zavedení povinného rejstříku lobbistů
➡ Vymezení veřejných funkcionářů, kterých se lobbing týká (poslanci, senátoři, členové vlády, vedoucí ústředních správních úřadů)
➡ Zavedení tzv. legislativní stopy, tedy záznamu, které osoby ovlivnily přípravu konkrétní legislativy
Čas startu: březen 2019
Když úředník zjistí, že jeho nadřízený krade, má ze zákona povinnost to oznámit. Troufne si na to ale málokdo. České zákony totiž oznamovatelům neposkytují dostatečnou ochranu před tím, když se korupčník rozhodne mstít. Je proto potřeba zákonem zajistit takové prostředí, které oznamovatele nebude před odhalováním korupce odrazovat.
Jaká opatření je třeba přijmout?
➡ Možnost oznamovatele podat podnět anonymně či důvěrně
➡ Ochrana oznamovatelů proti odvetným akcím
➡ Zajištění prošetření oznámení a oznámení výsledku oznamovateli
Všechny disciplíny protikorupčního devítiboje najdete podrobněji také tady
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
