Služebníček? Novela služebního zákona je nedotažená. Pro efektivní státní správu je třeba širší reforma

Změna služebního zákona je nezbytná. Stát aktuálně čelí mnoha velkým krizím a musí na mě umět rychle a adekvátně reagovat. Neobejdeme se bez efektivní, flexibilní, digitalizované a k občanům přívětivé státní správy. Aktuální novela služebního zákona (sněmovní tisk 215) i přes některá pozitiva bohužel velké změny nepřináší. Pro vládu Petra Fialy navíc není dobrou vizitkou, že novela vznikla za zavřenými dveřmi, bez účasti expertů a opozice. Kvalitní služební zákon je základní podmínkou modernizace a digitalizace státní správy.

Mizí jedna z pojistek proti politizaci

Náměstek ministra vnitra pro státní službu je nově přejmenován na nejvyššího státního tajemníka. Díky novele získává možnost svůj dosavadní šestiletý mandát opakovat. Stejnou možnost už mají také jeho podřízení, státní tajemníci, kteří mají pětiletý mandát.

“Možnost nejvyššího státního tajemníka opakovat funkční období je varující. Nemožnost být znovu jmenován byla jedinou potenciální pojistkou proti podléhání nejvyššího státního tajemníka nemístným politickým tlakům. Protiváhou by mělo být stanovení podmínek pro odvolání nejvyššího státního tajemníka jen z objektivních důvodů v kárném procesu, to ale novela neobsahuje,” upozorňuje Jakub Černý z Rekonstrukce státu.

Političtí a odborní náměstci

Služební zákon dosud omezoval počet politických náměstků na dva na jedno ministerstvo. Aktuální novela tento limit ruší a teoreticky může každý ministr na svůj resort přivést libovolný počet politických náměstků, což by vedlo k vyšším nárokům na rozpočet ministerstva. Dnes však mohou obdobně působit na postech poradců ministra.

Ve veřejném prostoru zaznívají informace, že novela přinese “zrušení odborných náměstků”, ale to se nestane. Tyto pozice se mají pouze přejmenovat na vrchní ředitele. Předmět práce a záruky (byť nedokonalé) nezávislosti na politické reprezentaci zůstávají stejné jako doteď.

Velká soutěž, ze které se nesmí stát čistka

Ředitelům odborů, vrchním ředitelům (bývalým odborným náměstkům řídícím sekce) a personálnímu řediteli sekce pro státní službu se dosavadní neomezeně dlouhý mandát krátí na pět let. Nedochází ke změně kompetencí. Po uplynutí funkčního období vzniká povinnost vedoucí pozici přesoutěžit. Nového výběrového řízení se současný představený může účastnit. K výměně tak dojít nemusí.

V evropském kontextu jde o běžnou věc, která otevírá dveře k postupné obměně vedení. Novinka se však při zavádění do praxe nesmí zvrhnout v rozsáhlou čistku. Novela sice politikům nedává nové nástroje, jak do obměny zasahovat, ale politici musí odolat zneužití nedokonalostí služebního zákona.

Obměna by podle novely teoreticky měla probíhat postupně, což je dobře. V praxi bude ale záležet na tom, jak dlouho už ředitelé na svých pozicích sedí. O tom důvodová zpráva záhadně mlčí. Poslanci tak před závěrečným hlasováním stále nemají důležitou informaci, která by osvětlila, jak moc velká vlna potenciálních obměn se v následujících letech chystá. V každém případě střední management státní správy čeká v následujících letech zvýšené období nejistoty. Jestli to bude mít pozitivní vliv na efektivitu, jak tvrdí vláda, se teprve uvidí.

Zrychlení výběrových řízení

Velkým pozitivem novely je zrychlení výběrových řízení. Nelze však očekávat, že to samo o sobě bude mít zásadní dopad na zvýšení efektivity státní správy. Délka a administrativní náročnost výběrových řízení ve státní správě je skutečně neúnosná. Novela však řeší pouze větší flexibilitu při náboru nových zaměstnanců, a nijak se nevěnuje zlepšení podmínek pro udržení zaměstnanců. To může být jedním z námětů komplexnější reformy v budoucnu.

Rekonstrukce státu doporučuje, aby se alespoň některé z „efektivnizačních“ opatření zmírnilo. Jednotlivá dobře míněná opatření mohou mít společně v konečném důsledku negativní dopad na faktickou otevřenost a transparentnost výběrových řízení. Ke zmírnění směřují i některé konstruktivní návrhy poslankyň Zuzany Ožanové a Taťány Malé z hnutí ANO.

Služební hodnocení zpátky v rukou státní správy

Pozitivní změnu přináší novela také v tom, že služební hodnocení vrací více do rukou nadřízených ve státní správě, nikoliv politiků. Kontroverzní novela služebního zákona z roku 2019 zavedla větší vliv politiků na služební hodnocení. Aktuální novela pak tento vliv oslabuje, a vrací hodnocení do logické hierarchie státní služby.