Vláda by měla již brzy jednat o chystané komplexní novele služebního zákona. Ministerstvo vnitra pod vedením Víta Rakušana (STAN) předložilo slibný návrh, který se zaměřuje na zefektivnění státní správy, posílení pojistek proti politizaci a omezení resortismu. Po meziresortních připomínkách návrh nově zahrnuje i kariérní růst odborníků ve státní správě. Novela však stále nepočítá s proměnou role státních tajemníků tak, aby byli více odpovědní za chod ministerstev a plnění jejich priorit.
Služební zákon už od roku 2015 určuje základní mantinely pro fungování české státní správy. Dokázal zajistit její větší stabilitu a stal se překážkou proti masivním čistkám v řadách úředníků po nástupu každé nové vlády, přestože se politici naučili tuto překážku obcházet pomocí takzvané „systemizace služebních míst“.
Ministerstvo vnitra pod vedením Víta Rakušana (STAN) vypracovalo komplexní novelu služebního zákona, která má přinést nové pojistky proti politizaci státní správy, zatočit se zbytečnou byrokracií a posílit efektivitu i spolupráci uvnitř státní správy. Tento návrh již brzy zamíří na vládní jednání.
Ministerstvo vnitra předložilo návrh už vloni v létě. Od té doby však prošel částečnou proměnou. Díky meziresortnímu řízení a posouzení Legislativní rady vlády návrh nově počítá i s perspektivou kariérního růstu pro ty státní úředníky, kteří nechtějí (či nemohou) zastávat manažerské pozice.
Možnost kariérního růstu odborníků je velkým pozitivem chystané novely. Mezi další patří otevření státní služby pro Čechy a Češky s diplomem z prestižních zahraničních univerzit. Novela počítá s tím, že odpadne nostrifikační řízení a stát bude diplomy ze zahraničních univerzit uznávat automaticky.
Jedinou významnější vadou na kráse návrhu tak zůstává to, že nepočítá s proměnou role státních tajemníků. V současnosti ve státní správě chybí osoba, která by nesla odpovědnost za plnění priorit, zejména mezisekčních úkolů na ministerstvech.
V zahraničí přitom právě tajemníci často plní podobnou manažerskou roli - coby provozní ředitelé jsou zodpovědní za chod ministerstva a kontrolují plnění priorit zadaných ministrem. Tato praxe je běžná na Západě nebo třeba v Evropské komisi.
Novela navrhuje zřízení pětičlenné služební komise. Ta vznikne transformací dosavadní kárné komise druhého stupně. Díky komisi nebude možné zneužívat kárné postihy ani služební hodnocení k tlakům na vrchní ředitele, státní tajemníky (včetně nejvyššího) ani na vedoucí některých ústředních úřadů, jako je třeba Úřad práce.
Ti tvoří hráz mezi politickou a úřednickou sférou, skrze kterou mají propouštět oprávněná politická zadání, ale ne požadavky například na zásahy do rozdělování konkrétních dotací.
Běžné personální procesy fungují ve státní službě složitě a byrokraticky. Typickým příkladem může být skončení služebního poměru na žádost zaměstnance nebo odchod na mateřskou. Dosud bylo nutné vydat rozhodnutí podle správního řádu, s čímž se pojí papírování a lhůty a nebylo možné se dohodnout na konkrétním datu.
Nově se celý proces přiblíží zákoníku práce, který je flexibilnější. Návrh obsahuje i možnost takzvaného gentlemanského odchodu - tedy dohody o odchodu.
Novelou by se měl nejvyšší státní tajemník (neboli 'superúředník') přesunout z Ministerstva vnitra na Úřad vlády a posílí se jeho pravomoci ve vztahu k tajemníkům z jednotlivých ministerstev. To by mělo nastat již od roku 2026. Nově bude všechny tajemníky místo vlády jmenovat i odvolávat právě 'superúředník'.
Díky tomu lze očekávat snazší koordinaci personální politiky a rozvoje státní služby. Nejvyšší státní tajemník se tak z 'resortního náměstka' stane opravdovým šéfem státní služby.
Neméně důležité jsou ale i změny, které úředníkům usnadní měnit pracovní pozice ve státní službě napříč ministerstvy a nejvyššímu státnímu tajemníkovi harmonizovat podmínky práce ve státní službě.
Nezbytným základem efektivního fungování státní správy je kvalitní služební zákon. Podívejte se na lepsistat.cz a zjistěte, co všechno může služební zákon ovlivnit. Občané i úředníci jsou se státní správou nespokojeni. Je nejvyšší čas to změnit.