Výsledek českého boje proti korupci je zklamáním. Takto skupina států proti korupci Rady Evropy (GRECO) vyhodnotila české snahy o prevenci korupce u zákonodárců, soudců a státních zástupců. Česko přijalo pouze 3 ze 14 doporučení, které GRECO vydalo již v roce 2016. Skupina vyzvala českou vládu, parlament a další státní orgány, aby do příštího roku uvedli do praxe potřebná doporučení.
„Zklamání” a „Celkově neuspokojivý výsledek”. Skupina států proti korupci (GRECO) Rady Evropy opět kritizuje Česko za pomalý a neefektivní boj proti korupci. České instituce uvedly v život pouze 3 ze 14 doporučení, jak předcházet korupci a klientelismu mezi poslanci, senátory, soudci a státními zástupci. Zbývajících 5 doporučení bylo splněno částečně a 6 zůstává nesplněno.
Příkladem může být například nedostatečný zákon o ochraně oznamovatelů, děravý návrh zákona o lobbování, který nezahrnuje největší a nejvlivnější lobbisty v Česku, ani asistenty poslanců a senátorů, nebo původní verze novely zákona o státním zastupitelství, v němž ministerstvo spravedlnosti šlo proti smyslu zákona i proti doporučení GRECO.
Skupina států proti korupci kritizuje, že čeští poslanci stále nemají žádný etický kodex, nezlepšila se ani transparentnost legislativního procesu a pro poslance neexistují konkrétní pravidla pro přijímání darů. Zpráva přímo zmiňuje „vážné obavy” ohledně toho, že čeští senátoři zcela odmítli vytvářet jakýkoliv etický kodex, který by se na ně měl vztahovat. Další závažnou výtkou GRECO je, že majetková přiznání veřejných činitelů (včetně poslanců a senátorů) již nejsou volně přístupná veřejnosti online, ale přístup do nich je možný pouze na základě žádosti.
GRECO naopak kvituje novelu zákona o soudech a soudcích, která umožnila transparentní výběrová řízení na posty soudců, ale také soudních funkcionářů - místopředsedů a předsedů soudů. Po těchto změnách (spolu s plošným zveřejňováním soudních rozsudků) už v minulém volebním období úspěšně volala Rekonstrukce státu ve své výzvě za nezávislou justici. Současně však zpráva GRECO připomíná, že neexistuje etický kodex, který by se vztahoval na všechny české soudce. Soudci také nemají adekvátní možnost obrátit se sami na soud v případě, že jsou potrestání v rámci kárného řízení.
V případě státních zástupců pak všechny možné změny k lepšímu stojí na dlouhodobě rozpracovaném návrhu novely zákona o státním zastupitelství. O něj byl velký boj už v minulém volebním období mezi tehdejší ministryní spravedlnosti Marií Benešovou a státními zástupci.
V tomto volebním období předložil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) jako prvotní verzi značně prokorupční návrh, který šel proti smyslu novelizace - zvyšoval totiž závislost státních zástupců na vládě. Díky apelu občanské společnosti i výtkám protikorupční rady vlády se však podařilo, aby ministerstvo spravedlnosti návrh přepracovali do lepší podoby. Vláda tak již odklepla poměrně kvalitní návrh.
Zpráva GRECO každopádně ukazuje, že je škoda, že mnohé nadějné návrhy protikorupčních zákonů spadnou po volbách pod stůl, a nikdo s nimi dále nepracuje. Přijímání pojistek proti korupci se tím zásadně zpomaluje.
Celé znění aktuální hodnotící zprávy GRECO v češtině najdete zde.
Rada Evropy je mezinárodní organizace spojující 46 evropských zemí. Česká republika se k Radě Evropy připojila 30. června 1993. Skupina států proti korupci GRECO byla založena Radou Evropy v roce 1999 s cílem „zlepšit schopnost svých členů v boji proti korupci pomocí kontroly dodržování jejich závazků v této oblasti prováděné dynamickým procesem vzájemného hodnocení“. Skupinu GRECO tvoří 50 členských států - 48 evropských států, USA a Kazachstán. V roce 2019 bylo Česko nejhorší ze všech hodnocených zemí. Pozice ČR se od té doby mírně zlepšila.