Rekonstrukce státu vyzývá k novele pandemického zákona a zkrocení nouzového stavu

Rekonstrukce státu vyzývá k novele pandemického zákona a zkrocení nouzového stavu

Sdílet: 22. 12. 2021

Nouzový stav za pár dní skončí a vláda ho neplánuje prodlužovat. Pandemický zákon v podobě, v jaké byl přijat v únoru letošního roku, je ale na mnohé situace krátký. Aby vláda nemusela zbytečně brzy sahat po nevhodně rozsáhlém nouzovém stavu, musí pandemický zákon dopracovat a prodloužit jeho účinnost. A to nejpozději do února, po němž už ho nebude možné používat.

Foto: ČTK

Pandemický zákon, který měl původně nahradit nouzový stav, vznikal téměř rok od začátku pandemie. Parlament ho nakonec přijal v únoru tohoto roku s řadou nezbytných úprav, které původní děravý vládní návrh částečně opravily. I kvůli rychlému projednání ale některé zásadní nedostatky v zákonu zůstaly. Vznikající vláda by proto měla co nejdříve dokončit nezbytnou novelizaci. Zákon totiž přestává ke konci příštího února platit, nová účinnější verze ale bude potřeba ještě o něco dřív.

Rekonstrukce státu proto vítá zahájení prací na novele pandemického zákona, jejímž cílem je prodloužení doby účinnosti pandemického zákona a zohlednění potřeb úprav vzešlých z aplikační a soudní rozhodovací praxe. Jedná se o nezbytné, ale nedostatečné minimum.

Pandemický zákon přinesl lepší soudní přezkum, nouzový stav ale nenahradil

Speciální pandemická legislativa, jejíž původní návrh pomohla opravit Rekonstrukce státu, měla vytvořit právní rámec pro dlouhodobé zvládání pandemie. Nouzový stav je totiž určený spíše pro povodně nebo jiné, zejména krátkodobé, přírodní katastrofy. Je navržený pro rychlé řešení krize a umožňuje poměrně rozsáhlé omezení práv a svobod bez účinné možnosti vládě v jejích krocích jakkoli bránit či se domáhat vysvětlení a informací, i proto je jeho trvání omezeno jen na 30 dní. Loni byl ale nakonec několikrát prodloužen a Česko tak v nouzovém stavu strávilo několik měsíců.

Připomeňme si základní rozdíly mezi nouzovým stavem a pandemickým zákonem:

„Jedním z hlavních přínosů pandemického zákona je posílený soudní přezkum opatření, který do zákona prosadila Rekonstrukce státu společně s tehdejší opozicí. Nejvyšší správní soud nakonec spoustu opatření v průběhu letošního roku skutečně zrušil pro nedostatečné odůvodnění, a tedy protiprávnost,” říká Lukáš Kraus, právník Frank Bold, který se podílel na přípravě pandemického zákona.

Jaké jsou rozdíly mezi soudním přezkumem v nouzovém stavu a podle pandemického zákona?

Pandemický zákon nenahrazuje nouzový stav úplně a není to ani jeho cílem. Neumožňuje například omezit pohyb osob nebo nařídit pracovní povinnost. Aby se ale nezhoršovalo postavení občanů ani zákonodárců v případě, že vláda kvůli zhoršení situace přepne do nouzového stavu, vyzývá Rekonstrukce státu především ke sjednocení standardu náhrady škody, soudní ochrany i informační povinnosti vlády u stavů, které vláda dosud využívá k řešení pandemie - tedy stavu pandemické pohotovosti, v němž panuje vysoká míra ochrany práv, a nouzového stavu, v němž jsou kroky vlády paradoxně kontrolovatelné jen velmi obtížně.

3 doporučení Rekonstrukce státu pro právní rámec boje s pandemií:

  • Rozšířit povinnost náhrady škody při postupu podle pandemického zákona. Doplnit zákon o povinnost státu nahradit kromě skutečné škody alespoň část ušlého zisku a nemajetkové újmy. Doplnit možnost jednoduchého elektronického podání žádosti o náhradu škody na předepsaném formuláři.
  • Umožnit přednostní soudní přezkum krizových opatření vydávaných v nouzovém stavu za účelem boje s pandemií. Paradoxně je vláda v nouzovém stavu, kde disponuje velmi extenzivními pravomocemi, pod mnohem menší kontrolou nezávislých soudů, než za stavu pandemické pohotovosti. Za nouzového stavu připadá v úvahu pouze přezkum opatření Ústavním soudem, který je obtížné vyvolat a který trvá přinejlepším více než měsíc. Za stavu pandemické pohotovosti je díky přednostnímu přezkumu opatření Nejvyšším správním soudem možné efektivně reagovat na protiprávní kroky v řádu několika málo týdnů.
  • Uložit vládě stejné informační a odůvodňovací povinnosti vůči Parlamentu i veřejnosti ve vztahu k boji s pandemií za nouzového stavu jako za stavu pandemické pohotovosti. Za stavu pandemické pohotovosti vláda Poslaneckou sněmovnu pravidelně nejvýše jednou za dva týdny informuje o krocích při boji s pandemií a o přezkumu nezbytnosti opatření. Občanům i členům Parlamentu je zajištěn vyšší standard poskytování informací. Tento režim je třeba zachovat i v případě “přepnutí” do nouzového stavu vyhlášeného za účelem boje s pandemií.

S novelizací pandemického zákona i úpravami zakotvení nouzového stavu jsme připraveni současné i nové vládě pomoci. Pokud vám naše aktivity dávají smysl, podpořte nás.