Průhlednější Dukovany díky registru smluv. Chybí ale dohled NKÚ

Průhlednější Dukovany díky registru smluv. Chybí ale dohled NKÚ

Stát podepsal s ČEZem první smlouvy o dostavbě jaderného bloku. Díky registru smluv na smlouvy alespoň částečně vidíme. Před rokem totiž Rekonstrukce státu pomohla prosadit zrušení výjimky pro veřejně vlastněné firmy obchodované na burze. Stále ale chybí nezávislá kontrola toho, jak bude ČEZ s veřejnými financemi při dostavbě nakládat. Změnit to může rozšíření působnosti NKÚ.

Ministr Karel Havlíček a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš při podpisu smluv o dostavbě Dukovan. Foto: ČTK

Na internetu se minulý týden objevily první dvě smlouvy mezi státem a energetickým gigantem ČEZ v celkové hodnotě přes 4,5 miliardy korun. Rámcová smlouva upravuje obrysy spolupráce státu s ČEZem, prováděcí smlouva pak první fázi příprav na dostavbu. Ještě v první polovině loňského roku by takové smlouvy zůstaly v utajení. ČEZ a další státní firmy, které obchodují s cennými papíry, totiž měly ze zveřejňování v registru smluv neférovou výjimku.

Odtemnění smluv ČEZu

Díky zákonu o registru smluv vidíme od roku 2016 na to, za co stát utrácí veřejné peníze. Smlouvy si může každý z nás dohledat na internetu. Politici ale prosazovali od začátku do zákona různé výjimky - uspěli mimo jiné s výjimkou pro ČEZ, České dráhy nebo Pražskou plynárenskou, které obchodují své cenné papíry na burze. Ty největší firmy s majetkovou účastí státu a miliardovým hospodařením tak nemusely zveřejňovat nic.

Rekonstrukci státu se ale v loňském roce podařilo vylobbovat zrušení výjimky. Své smlouvy (mimo hlavní obchodní činnost) tak už nyní musí zveřejňovat i ČEZ. Ve smlouvách o Dukovanech se sice začerňovalo až hanba - utajené jsou nadále konkrétní náklady, ceny i jejich možné navýšení. Veřejnost však vidí přinejmenším na jejich znění a celkovou hodnotu.

Z dohledu NKÚ

Jak ČEZ s miliardami z veřejného rozpočtu naloží? V současnosti nemáme žádný orgán nezávislý na vládě, který by se tomu mohl podívat na zoubek. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) na hospodaření státních firem, včetně ČEZu, zatím nedohlédne.

V Rekonstrukci státu rozšíření působnosti NKÚ prosazujeme už sedmým rokem. K dnešnímu dni totiž stále nemůže kontrolovat, jak s veřejnými penězi nakládají státní akciové společnosti, kraje, statutární města nebo i městské firmy. NKÚ aktuálně kontroluje hospodaření státních institucí v souhrnné hodnotě 1,2 bilionu korun, dalších 1,5 bilionu je ale před úřadem stále schovaných. Už brzy by se to ale mohlo změnit.

Senát na tahu

Rozšíření působnosti NKÚ by pro politiky nemělo být žádným strašákem, naopak, vítaným pomocníkem. Úřad na rozdíl od ministerských kontrol může zaručit objektivní a politicky nestranné informace o hospodaření s veřejnými penězi. Neupozorňuje však jen na neefektivitu. Formuluje také doporučení, díky kterým můžou politici měnit zákony k lepšímu. Opatření si již získalo podporu ve Sněmovně. Už v únoru poslanci schválili změnu ústavy, které rozšíření působnosti umožní. Je však třeba, aby ji potvrdil i Senát.

S pokračujícími přípravami na dostavbu Dukovan nabývá opatření na významu. Jedinou nezávislou kontrolu toho, jestli ČEZ vynakládá svěřené veřejné prostředky hospodárně, může být pouze dohled NKÚ. Senátoři by proto se schvalováním neměli zbytečně otálet.