Ve Sněmovně dnes začíná mimořádná schůze, na které by se měl v prvním čtení projednat zákon o ochraně oznamovatelů. Další klíčové protikorupční zákony ale zamrzly v různých fázích legislativního procesu. Zákon o lobbování čeká na další projednání už půl roku, rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu přešlapuje na místě rok, a některé zákony už to mají v tomto volebním období spočítané úplně. Přinášíme shrnutí toho, v jakých fázích aktuálně projednávané protikorupční návrhy podřimují.
Česko si loni uřízlo pořádnou ostudu, když bylo nejhorší ze 42 hodnocených zemí v plnění doporučení protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO). Vysvědčení za rok 2020 by ale asi nebylo o moc lepší – protikorupční zákony se vlekly na vládě a dodnes se vlečou i v Parlamentu. Nyní by ale mohlo dojít alespoň ke dvěma důležitým posunům – na program dnešní mimořádné schůze poslanci zařadili po třech měsících první čtení zákona o ochraně oznamovatelů a zákon o lobbování bude zítra na Ústavně právním výboru Sněmovny.
Whistleblowing jako kladivo na korupčníky
Zákon by měl zajistit, aby whistlebloweři mohli oznámit korupci nebo jiné nekalé jednání na pracovišti bez strachu z toho, že se jim budou jejich nadřízení mstít. V současnosti totiž nemají téměř žádnou zákonnou ochranu. Závažné případy korupce, podvody nebo jiné trestné činy tak zůstávají pod pokličkou kvůli obavám oznamovatelů z vyhazovu nebo jiné odvety.
Povinnost zajistit ochranu oznamovatelů vychází ze směrnice EU a ministerstvo spravedlnosti předložilo (nejen) po našich připomínkách kvalitní návrh zákona. V jednom ohledu by ale mohl narazit. Směrnice EU totiž požaduje určit nezávislý a samostatný orgán, na který se mohou oznamovatelé obracet. Vládní návrh však počítá s tím, že takovým orgánem bude ministerstvo spravedlnosti, což jsme od začátku kritizovali. Důvěra oznamovatelů v nezávislost takového orgánu by tak mohla být výrazně oslabena. Poslanci teď budou mít šanci tenhle nedostatek opravit. Tedy alespoň pokud jeho projednání nakonec zase neodloží.
AKTUALIZACE: Zákon o ochraně oznamovatelů prošel 12. 5. prvním čtením. Neprošel však už návrh na zrychlené projednání zákona na výborech. Šance, že zákon projde Parlamentem do voleb, je tak mizivá.
Do zprůhlednění lobbingu se poslancům moc nechce
Už zítra by se poslanci Ústavně právního výboru měli po dlouhých odkladech zabývat také zákonem o lobbování. Ten by měl zavést jasná pravidla a větší transparentnost do lobbingu a odhalit tak veřejnosti, v čím zájmů nové zákony a politická rozhodnutí skutečně vznikají. Pro vládu je to údajně priorita, návrh ale ve Sněmovně leží už skoro dva roky, na druhé čtení čeká půl roku, a rozhodně není v nejlepší kondici.
Ministerstvu spravedlnosti jsme proto pomohli připravit komplexní pozměňovací návrh, který odstraňuje přebytečnou administrativu., posílí pojistky proti obcházení zákona, zpřesní nejasné pojmy, významně digitalizuje procesy a zjednodušuje povinnosti se zachováním informační hodnoty. Předložit ho a zákon popohnat do druhého čtení teď leží na bedrech zejména vládních poslanců.
Zákony, kterým už rostou vousy
Už rok a půl je ve Sněmovně novela infozákona, která má zavést pojistky proti zneužívání práva na informace ze strany žadatelů a vyjasnit, které úřady a státní firmy musí občanům poskytovat informace. Původní vládní návrh šel ale trochu jiným směrem. Definice povinných subjektů byla nepřesná a ochrana úředníků před šikanózními žádostmi naopak tak precizní, že by právo veřejnosti na informace závažně ohrozila. Společně s poslanci ANO, Pirátů a ČSSD a ministerstvem vnitra jsme připravili opravný balíček, který rizika návrhu odstraní. Ten už prosvištěl výbory a od začátku dubna čeká na druhé čtení.
První návrh na rozšíření kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se v parlamentu poprvé objevil už před 12 lety, dodnes se to však nepodařilo dotáhnout do konce. I v roce 2021 tak NKÚ jako jediný nezávislý auditní orgán nevidí na víc než bilion z veřejných peněz, se kterými hospodaří například státní firmy. Potřebná změna ústavy prošla Sněmovnou v únoru loňského roku a od té doby čeká na schválení Senátem, přestože senátní Ústavně právní výbor už letos v lednu doporučil návrh s dílčími zlepšeními schválit.
Ve Sněmovně také už od poloviny března podřimuje novela zákona o soudech a soudcích, kterou jí vrátil Senát s dílčími úpravami. Novela zakotvuje povinnost všech okresních, krajských a vrchních soudů zveřejňovat svá rozhodnutí na internetu a také zavádí jasná pravidla pro výběr soudců. Příležitost poslat návrh k podpisu prezidenta měli poslanci už několik, ani jednou však na něj zatím nepřišla řeč.
Některé důležité protikorupční zákony to ale už mají v tomto volebním období nejspíš spočítané úplně. Novelu zákona o státním zastupitelství, která by mohla zajistit větší nezávislost vedoucích státních zástupců na vládě, už ministryně spravedlnosti Benešová veřejně odpískala. Návrh reformy dohledu nad veřejnými zakázkami, který jsme připravili společně s Transparency International ČR, poslanci předložili v prosinci, od té doby se však téměř nehnul z místa a jeho podpora ze strany vlády je nejistá. Nedořešenou otázkou je také reforma řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, kterou doporučil Kontrolní výbor už začátkem února letošního roku.
Není pochyb o tom, že se projednávání zákonů zpomalilo i kvůli pandemii. Vláda však měla na jejich prosazení celé čtyři roky. A pokud do toho vládní poslanci alespoň trochu nešlápnou, u většiny stále hrozí, že legislativním procesem do konce volebního období neprojdou a spadnou pod stůl úplně.
Pomozte nám před tímhle scénářem důležité protikorupční zákony zachránit. Podpořte nás finančním darem a my se zasadíme o to, aby jich politici co nejvíc prosadili do voleb. Děkujeme.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
