Končí dosavadní volnost předsedy antimonopolního úřadu. V platnost vešla novela zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), za kterou lobbovala i Rekonstrukce státu. Zavádí šestiletá funkční období místopředsedů, kvalifikační předpoklady pro jejich jmenování a možnost odvolání jen ze zákonných důvodů. Předseda tak již nebude moci místopředsedy kdykoliv jmenovat či odvolávat.
I částečná reforma se počítá. Role místopředsedů ÚOHS je klíčová zejména v oblasti veřejných zakázek a hospodářské soutěže, kde podepisují a formálně odpovídají za veškerá prvoinstanční rozhodnutí Úřadu. Ve druhém stupni bude i nadále rozhodovat předseda. Nově nebude moci svůj doposud silný vliv na místopředsedy využívat k ovlivnění prvoinstančního rozhodování. Dochází tak ke snížení koncentrace rozhodovací moci v rukou předsedy, kterou protikorupční organizace dlouhodobě kritizují. Nelze však tvrdit, že problém je tímto vyřešen. Rozhodování Úřadu bude i nadále monokratické, což je v zemích EU raritou. To může změnit jen větší reforma.
Příběh prosazení reformy je kuriózní; stojí za ním pozornost protikorupčních organizací v kontrastu k nepozornosti, resp. opomenutí Antimonopolního úřadu a dalších orgánů státní správy. Společně s Transparency International ČR a spolkem Oživení jsme v červenci roku 2020 zaznamenali, že v novele zákona o hospodářské soutěži, která do českého právního řádu provádí evropskou směrnici, byl nesprávně implementován článek 4, který stanovuje požadavky na nezávislost dohledového úřadu (tzn. v českém případě nezávislost ÚOHS).
Přesněji se v zákoně mělo objevit: „Úřad je při výkonu své působnosti podle tohoto zákona nezávislý, postupuje nestranně a řídí se pouze zákony a jinými právními předpisy.“
Obecná a v zásadě prázdná deklarace ale podle protikorupčních organizací nic neřešila. Směrnice totiž požadovala zcela konkrétní záruky nezávislosti: stanovení funkčních období, kvalifikačních předpokladů a odvolacích důvodů pro osoby, které se podílejí na rozhodování Úřadu. Tedy zejména předsedy a místopředsedy, kteří rozhodnutí svým podpisem stvrzují. V zákoně tyto záruky nezávislosti chyběly zejména u místopředsedů, kteří odpovídají za veškerá prvoinstanční rozhodnutí Úřadu.
Proto jsme požadovali doplnění těchto záruk nezávislosti do zákona. Za pravdu nám dala i Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí, která podpořila plnou implementaci směrnice. Zákon se však za vlády Andreje Babiše nepodařilo schválit do konce volebního období. S ohledem na povinnosti vůči EU návrh zákona oprášila vláda Petra Fialy.
Tentokrát však zasáhl ministr Šalomoun, který má jako ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády mimo jiné na starosti soulad návrhů zákona s evropským právem. V meziresortním připomínkovém řízení oprášil připomínky protikorupčních organizací a v jednání s ÚOHS prosadil skutečné pojistky nezávislosti prvoinstančního rozhodování. Na vládu pak již šel zákon v podobě, která evropským požadavkům vyhovuje.
V čem částečná reforma ÚOHS spočívá?
Pojistky nezávislosti se objevily v doprovodné změně zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, která nově zavádí:
Vládní podoba zákona obstála i v Parlamentu. Bez větších debat prošla Poslaneckou sněmovnou i Senátem. Dne 14. července 2023 nabyla platnosti a od této soboty 29. července bude účinná.
Skutečným řešením však může být jen komplexní reforma, která by zavedla kolektivní rozhodování, které je běžné v zemích EU. V současnosti má totiž předseda stále rozhodující slovo při rozhodování Úřadu v druhé instanci.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
