NEZHASÍNAT! Státní pomoc ekonomice po koronakrizi trpí systémovými problémy. Co a jak musí vláda zlepšit?

NEZHASÍNAT! Státní pomoc ekonomice po koronakrizi trpí systémovými problémy. Co a jak musí vláda zlepšit?

Sdílet: 30. 06. 2020

Experti Rekonstrukce státu více než dva měsíce monitorovali peněžní pomoc státu směřující k lidem zasaženým koronakrizí. Odhalili díky tomu hned několik systémových problémů vládní podpory, které v projektu NEZHASÍNAT! navrhují napravit. Vládní programy zcela zapomněly na pět skupin lidí, kteří se nevešli do škatulek plošné podpory. Programy často nejsou koncepčně zacíleny, a vzhledem k velké byrokracii je vyplácení peněz pomalé. Důsledkem je i to, že na pomoc hůře dosáhnou ti, kteří se rychle dostali do problémů a nemají čas řešit složitá úskalí žádostí a formální překážky.

Hodnocení a doporučení k zlepšení státní pomoci jsme představili na tiskové konferenci.

Analytici Rekonstrukce státu několik měsíců hodnotili efektivitu a transparentnost vládních programů pro restart české ekonomiky. V rámci projektu NEZHASÍNAT! vytvořili nezávislou metodiku a získali také cennou zpětnou vazbu od žadatelů o státní pomoc. Nyní proto přináší hodnocení největších úspěchů i problémů státních programů, které mají podpořit české podnikatele, zaměstnavatele i zaměstnance.

Přinášíme unikátní komplexní hodnocení všech programů a současně i návrhy ke zlepšení tak, aby v brzké době mohly být nedostatky odstraněny. Nejde nám o samoúčelnou kritiku. Cílem je pojmenování problémů a bezodkladné řešení. Chceme nabídnout poškozeným občanům pomocnou ruku, a nastartovat systémové změny v nastavení vládních programů,” říká vedoucí týmu Rekonstrukce státu Josef Karlický.

Vláda doposud vypsala podporu v celkové výši 857 370 000 000 Kč. Z toho přímá podpora tvoří 141 miliard korun. Velkou část, 665 miliard korun, tvoří záruky za úvěr a zbytek nepřímá podpora jako je odpuštění daní. Přislíbená výše vládní podpory však byla ještě výrazně vyšší. „Ministryně financí Alena Schillerová slíbila celkovou podporu ve výši až jeden bilion a 190 miliard korun. Doposud však vláda reálně vyplatila pouze 81 miliard korun. Pomoc je pomalá. Je to dáno tím, že stát nedůvěřuje občanovi a nechává ho při žádosti prokazovat mnoho skutečností, které už zná,” říká Michal Bláha, vedoucí projektu Hlídač státu a odborný garant Rekonstrukce státu.

Jaké je skóre transparentnosti a efektivity vládních programů?

Vláda vyplácí až 88 % všech alokovaných peněz (tedy 759 miliard korun) v programech s vážnějšími nedostatky. Velkým problémem napříč programy je nekoncepční nastavení cílů programu, absence měření toho, jestli programy skutečně pomáhají těm, na něž cílí, a poměrně velká administrativní náročnost pro žadatele. Poslední skutečnost přitom ztěžuje šanci dosáhnout na finanční pomoc od státu zejména malým podnikatelům i některým živnostníkům. „Obecně lze říci, že vládní pomoc v oblasti náhrady mzdy, půjček, úvěrů, dotací či jakékoliv pomoci na chod provozoven a podniků je podnikateli brána jako velice pomalá, zdlouhavá a často administrativně náročná,” shrnuje analytik Daniel Vondra z Rekonstrukce státu.

Zejména programy COVID I, II, III vyžadovaly velice náročnou přípravu, pro níž bylo nutné nechat si zpracovat žádost u odborníků (účetních, administrativních pracovníků, daňových poradců, finančních pracovníků, právníků aj.) nebo ji přinejmenším s odborníky konzultovat. Někteří žadatelé pro náročnost ani žádost nepodali, praktická doba vyřízení žádosti byla i 3 měsíce. „Důsledkem náročného administrativního postupu je pak i to, že na podporu dosáhli spíše ti žadatelé, kteří mají stabilní zázemí, a krize je zasáhla jen částečně, zatímco firmy nejvíce zasažené krizí spadly rychle do problémů, a nemohly věnovat svůj čas náročným náležitostem žádostí,” dodává Daniel Vondra.

Pozitivně jsou naopak hodnoceny programy jako Pětadvacítka pro OSVČ, Ošetřovné pro OSVČ nebo Antivirus, které byly oproti jiným relativně rychlé a jednoduché. (Ačkoliv minimálně v počátcích program Antivirus odmítl 70 % všech žádostí kvůli formální chybě, později již došlo k nápravě.)

SWOT analýza podpůrných programů.

Na koho stát zapomněl?

Analytici Rekonstrukce státu díky důslednému monitoringu narazili také na několik skupin ekonomicky aktivních lidí, kteří se do škatulek vládních programů nevešli. Pokud však řádně odvádí daně, platí zdravotní a sociální pojištění, není zřejmé, proč by jim stát také neměl poskytnout alespoň částečnou výpomoc při výpadku příjmů způsobeném koronavirovou krizí. Část lidí se tak mohla ocitnout i na hraně existenční krize.

Jde o:

    • Nové nebo i malé společnosti, kde fungují zaměstnanci a společníci (3 a více společníků) na DPP či na podíl ze zisku
    • Zaměstnanci na překážkách, kteří zároveň na vedlejší činnost podnikají (museli zavřít provozovnu), nezískají na své podnikání žádnou kompenzaci
    • Zaměstnaní lidé na HPP, kteří jsou na vedlejší činnost vedeni jako OSVČ jsou vynati z Pětadvacítky, nebere se v potaz rozložení jejich příjmů (např. že z vedlejší činnosti získávají 70 % příjmů)
    • Neziskové organizace, které pobírají dotace a granty ze státního nebo obecního rozpočtu (pro zaměstnané handicapované zaměstnance, např. chráněné dílny nedosáhnou na ANTIVIRUS)
    • PP, DPČ vyjmuti z vládní pomoci (nově se bude vztahovat i pomoc na ně, ale pouze pokud si platí pojištění).

Co musí vláda co nejdříve zlepšit?

Vládní politici často prezentují velký objem peněz, které postupně jdou na záchranu ekonomiky. Ještě důležitější je však nastavení programů, jejich správné zacílení a celková synergie v jejich dopadu na ekonomiku. Všechny cíle programů by měly být měřitelné a cílení programů by vždy mělo být odůvodněno.

Stát by měl v příštích měsících výrazně zlepšit komunikaci s žadateli, poskytování jasných informací o programech a podporu žadatelů při potížích s podáním žádosti. Proplácení finanční pomoci by výrazně zrychlilo, kdyby stát dokázal většinu potřebných údajů ověřit ve vlastních rejstřících a databázích, a nepožadoval je po občanovi. Pro žádost o podporu by u programů, v nichž individuální žadatel nedostává miliony, ale např. desítky tisíc, mohlo stačit i čestné prohlášení, přičemž ověření nároku na podporu může probíhat až zpětně. Pomoc by také neměla bezdůvodně vynechávat ty, kteří poctivě pracují, odvádí daně i pojistění, avšak nevlezou se do škatulek současných plošných vládních programů.

Věříme, že alespoň část těchto připomínek a návrhů vláda vezme za své. Závěry jsme již v kostce zaslali vládním politikům. Je potřebné, aby byla pomoc nejen finančně masivní, ale také systematická, důvěryhodná a transparentní. Jinak bude ve společnosti vznikat přirozeně dojem, že si někteří vymohli více, a na jiné se zapomnělo. Dopady pak mohou být nejen ekonomické, ale také může dojít k oslabení důvěry v demokracii a stát,” uzavírá vedoucí týmu Rekonstrukce státu Josef Karlický. Náš dopis vládě si můžete přečíst tady.

Sedm prvních kroků pro efektivnější pomoc:

  1. Méně úřednického ptydepe. Podmínky programu a všechny informace o něm musí být srozumitelné potenciálním žadatelům.
  2. Digitalizace včetně aplikace principu „co si jako stát můžu najít sám, nechci po žadateli” a zavedení notifikací o vypisovaných programech pro občany.
  3. Překládat podmínky programů do cizího jazyka (alespoň do angličtiny)
  4. Jasné stanovení měřitelných cílů programu.
  5. Napsat důvodovou zprávu ke každému programu, která vysvětlí, proč je pomoc určena konkrétní skupině, a proč v navrhované výši.
  6. Práce s daty a strategickými plány, které pomohou lépe a systematicky zvládnout příští krizi.
  7. Zrychlení vyplácení programů. (Pro žádost o podporu by mělo stačit čestné prohlášení, ověřování může proběhnout zpětně.)

V rámci projektu NEZHASÍNAT! nabízíme politikům doporučení, jak se popasovat s krizí v mezích zákonů, a rozjet ekonomiku efektivně a transparentně. Dopady pandemie koronaviru a restart ekonomiky by měli politici řešit bez zhasnutí pravidel. Počítadlo vládní pomoci ekonomice zasažené koronakrizí najdete na www.nezhasinat.cz.