Nouzový stav neznamená „vypnutí práva” a neomezené zásahy do základních práv a svobod. Experti Rekonstrukce státu proto zhodnotili dosavadní vládní kroky a navrhují několik doporučení, jak by vláda mohla v budoucnu předejít porušování a ohýbání práva. Vláda během krizového stavu několikrát překročila své pravomoci. Svá rozhodnutí přitom dostatečně nezdůvodňovala a nezjišťovala, zda by opatření nemohla být nahrazena mírnějšími prostředky, které by méně zasahovaly do základních práv a svobod. Takový postup budí nedůvěru a obavy o osud právního státu do budoucna.
Rekonstrukce státu už na začátku dubna upozornila na ústavní přešlapy vlády v nouzovém stavu. Nyní přinášíme v projektu NEZHASÍNAT! rekapitulaci vládních kroků, které významně omezily základní práva a svobody. „Vláda může i v nouzovém stavu zasahovat pouze do několika málo práv a svobod, které vyjmenovává krizový zákon, a to jen v nezbytném rozsahu,” připomíná garant Rekonstrukce státu Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti.
Vláda však s odkazem na epidemii koronaviru zavedla mnohá omezení práv, která často nedokázala opřít o adekvátní právní rámec, řádně odůvodnit a poměřit testem proporcionality. „Vláda nesmí kvůli rychlosti a efektivitě ohýbat zákony a nahlodávat tak mantinely právního státu, a to ani v nouzovém stavu. Bohužel však v praxi vláda v některých případech využila k řešení krize právní postupy, které potřebovala, ale reálně je nemohla opřít o zákon. To je bezesporu nebezpečné, jelikož kroky prováděné v krizi mají často velmi rychlé a tvrdé dopady. Proto je tím spíše třeba trvat na dodržování zákonů či případně jejich řádnou změnu. A ta byla možná ve velice krátkém čase díky stavu legislativní nouze,” říká Josef Karlický, vedoucí týmu Rekonstrukce státu.
Zákaz volného pohybu i maloobchodu mimo rámec zákona
Příkladem volby špatného právního rámce je zrušení zákazů volného pohybu osob a maloobchodu, které vydalo ministerstvo zdravotnictví, rozsudkem pražského městského soudu. Soud vyčetl ministerstvu, že svá mimořádná opatření vydaná na základě zákona o ochraně veřejného zdraví opřelo en bloc o tzv. zbytkové ustanovení § 69 odst. 1 písm. i), kterým může ministerstvo z důvodu boje s epidemií nařídit nebo zakázat „některé další činnosti”. Ministerstvo přitom nevyužilo ostatních ustanovení téhož zákona, která umožňují omezit podnikání či svobodu pohybu, ovšem pouze podmínečně a v omezeném rozsahu.
Podle verdiktu soudu měla o plošných omezeních základních práv a svobod rozhodovat vláda na základě krizového zákona, nikoliv ministerstvo podle zdravotnického zákona. Více zde.
Právo na informace dostalo políček
Vláda po celou dobu epidemie neposkytla anonymizovaná data o jejím vývoji pro širokou veřejnost, ani pro vědecké a analytické účely. Vláda navíc žádala poslance o prodloužení nouzového stavu pouze s odkazem na trvání epidemie bez podrobných dat.
Vláda neplnila příkaz kompetenčního zákona (o zřízení ministerstev), podle jehož § 22 ministerstva „o návrzích závažných opatření přiměřeným způsobem informují veřejnost.“ Samostatnou kapitolou je tak nedostatečné odůvodňování nouzových opatření veřejnosti. „V první řádě by občané měli znát konkrétní důvody pro jednotlivá opatření. Důležité je také objasnit, proč je omezení základních práv nezbytné a z jakého důvodu nestačí šetrnější opatření. A vysvětlena by měla být také jejich provázanost s krizovým plánem. K posílení důvěry občanů v krizová opatření by také měla vláda poskytnout jasná epidemiologická data, na základě kterých se rozhoduje,” říká právník Lukáš Kraus z Rekonstrukce státu.
Ministerstvo zdravotnictví navíc po určitou dobu nezveřejňovalo informace o nákupech ochranných prostředků a odmítlo tyto informace poskytnout i na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Tato praxe se změnila až po medializaci jeho postupu.
Svoboda projevu: Cenzura je nepřípustná i v nouzovém stavu
Experti došli k závěru, že sice nedocházelo k významnému omezování svobody projevu, avšak některé kroky vlády byly varovné. Šlo například o omezení počtu přítomných novinářů na tiskových konferencích vlády, což může ztížit možnost novinářů nezávisle informovat o vládních rozhodnutích.
Dále zmiňují podnět Ministerstva vnitra ke stáhnutí videa, v němž účinkující diskutovali o možnostech léčby koronaviru. V právní rovině platí, že Ministerstvo vnitra ani jiné státní orgány nemají pravomoc nařizovat odstranění obsahu z internetu. „V situaci nouzového stavu však i “pouhé” doporučení Ministerstva vnitra ke stáhnutí videa si provozovatelé platforem vyložili de facto jako příkaz,” vysvětluje Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti.
Zásah do svobodného šíření informací ze strany státu je vždy nutné chápat jako poslední prostředek. Před jeho užitím musí vždy mít přednost mírnější způsob řešení problému. Ministerstvo mohlo reagovat např. vysvětlením se zapojením odborníků. Podrobněji čtěte v doporučení zde.
Svoboda pohybu a pobytu: Zákaz vycestovat i povinné nošení roušek
Vláda zakázala od 13. března českým občanům (a cizincům dlouhodobě žijícím v ČR) vycestovat za hranice. Právo vycestovat je přitom garantováno Listinou základních práv a svobod a krizový zákon dává pouze zmocnění pro omezení pohybu na území ČR, nikoliv mimo něj. Toto krizové opatření vlády nemá zákonný základ, a nakonec bylo po protestech odborné veřejnosti zrušeno.
Otazník visí nad opatřením ministerstva zdravotnictví, které zakazuje pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest mimo bydliště. Není jisté, zda by plošné omezení prošlo testem proporcionality. Existují navíc pochybnosti o tom, zda zákon o ochraně veřejného zdraví dává dostatečný zákonný podklad pro plošný zákaz, protože ten se opírá pouze o zbytkové ustanovení zákona.
Právo na samosprávu a volební právo v době krize
Rekonstrukce státu už dříve upozornila na to, že vláda protiústavně odložila senátní volby na Teplicku (volby nelze odložit usnesením, pouze zákonem), což dodatečně napravila. Babišův kabinet navíc protiústavně narušil právo na samosprávu tím, že zakázal konání zasedání obecních a krajských zastupitelstev, i když je možné je pořádat na dálku.
Doporučení Rekonstrukce státu:
1. Vláda by měla dostatečně odůvodňovat všechna svá opatření ke zmírnění epidemie, kterými zasahuje do základních lidských práv a svobod. V rámci odůvodňování svých kroků by měla vždy posoudit jejich přiměřenost a souladnost s Ústavou ČR a dalšími zákony včetně odpovídajících testů proporcionality.
2. Vláda by měla zveřejnit detailní anonymizovaná epidemiologická data pro širokou veřejnost, ale i pro vědecké a analytické účely.
3. Vláda by měla i po dobu nouzového stavu plně respektovat zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jakož i nezasahovat do svobodného šíření informací, a to ani neformálními postupy, neboť tato práva lze omezit výhradně zákonem.
4. Vláda by měla k jakýmkoliv krokům, týkajícím se omezování obsahu na internetu, přistupovat citlivě a transparentně. Zásah do svobodného šíření informací ze strany státu je vždy nutné chápat jako poslední prostředek. Jakékoliv nezbytné zásahy do svobody projevu je třeba i v době nouzového stavu otevřeně komunikovat a odůvodňovat.
5. V boji s epidemií koronaviru by měla vláda řádně aplikovat stávající zákony, zejména ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon) a zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. V každém případě by měla vláda nastavit jasný právní rámec pro dlouhodobý boj s epidemií bez toho, aniž by vyprazdňovala obsah platné legislativy.
Kompletní zprávu o právních přešlapech vlády a naše doporučení k ochraně svobody projevu v době pandemie najdete níže:
V rámci projektu NEZHASÍNAT! nabízíme politikům doporučení, jak se popasovat s krizí v mezích zákonů, a rozjet ekonomiku efektivně a transparentně. Dopady pandemie koronaviru a restart ekonomiky by měli politici řešit bez zhasnutí pravidel. Všechna doporučení najdete zde.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
