Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.

Na Ministerstvo obrany míří žaloba za postup při vypnutí dezinformačních webů. Jak to příště dělat lépe?

Na Ministerstvo obrany míří žaloba za postup při vypnutí dezinformačních webů. Jak to příště dělat lépe?

Únorové vypnutí dezinformačních webů proběhlo jako pochopitelná rychlá reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, konkrétní postup ale považujeme za nezákonný. Na to teď upozorňuje i žaloba, kterou podaly Institute H21 a Otevřená společnost na Ministerstvo obrany. Cílem žaloby je do budoucna vyjasnit ústavní limity zákroků proti dezinformacím a motivovat stát k systémovějšímu přístupu. K boji s dezinformacemi máme připravenou sadu doporučení.

Foto: ČTK

V únoru, krátce po invazi Ruska na Ukrajinu, zablokovali mobilní operátoři a sdružení CZ.NIC přístup k proruským dezinformačním webům. Ačkoliv byl tento krok nejdříve prezentován jako iniciativa soukromých subjektů, z dopisu, který byl 5. dubna zveřejněn na serveru iRozhlas, vyplynulo, že se jednalo o oficiální pokyn Národního centra kybernetických operací (NCKO) při Vojenském zpravodajství Ministerstva obrany. Ministerstvo je teď adresátem žaloby od Institutu H21 a Otevřené společnosti. Použité prostředky podle nich porušily principy právního státu, svobody projevu, práva přijímat informace, svobody myšlení a vědeckého bádání.

Žaloba v žádném případě nevyjadřuje sympatie zablokovaným webům, nepopírá jejich dezinformační funkce ani neschvaluje jejich otevřenou podporu válečné agrese Ruska. Principy demokratického právního státu však nelze vyměnit za zdání vyššího dobra. Naopak právě to by byla prohra, proto je v těchto chvílích potřeba trvat na jejich vynucení.
Oldřich Kužílek Otevřená společnost

Žaloba přichází v době, kdy vypínání už přestává fungovat a zároveň kdy na projednání vládou čeká nový zákon proti dezinformacím. Jde o ideální moment k upozornění na problematičnost neformálních zásahů do svobody slova i k připomenutí našich doporučení. Aby k podobným situacím znovu nedocházelo, je třeba, aby stát vytvořil právní rámec, který umožní bojovat proti dezinformacím při zachování všech důležitých práv a svobod. Už v dubnu jsme ve spolupráci 9 organizací představili sadu konkrétních doporučení ke vzniku antidezinformačního zákona. Naše principy budování společenské odolnosti a vypínání jen v krajním případě si dle prvních zpráv zákon bere za vlastní. Otázkou zůstává, zda tomu bude odpovídat i samotné znění.

Šest doporučení pro zákon proti dezinformacím:

Doporučení 1: Kritérium konkrétní, bezprostřední a vážné újmy

Vypnutí dezinformačního webu by mělo být podmíněno dvoustupňovým testem. Prvním krokem je posouzení, zda daný projev představuje konkrétní, bezprostřední a vážnou újmu. Druhým žádoucím krokem je posouzení, zda tato újma postihuje konkrétní zákonem vyjmenované chráněné zájmy.

Doporučení 2: Využití širší sady nástrojů

Stát by měl k vypínání webů přistupovat až v poslední instanci a zaměřit se na využití dalších opatření, které je možné škálovat a stupňovat, jako je například povinné zveřejňování infoboxů, ověřování faktů, právo na odpověď, výzva autorovi k úpravě, odstranění jednotlivého článku nebo odstřižení daného serveru od veřejných výdajů na reklamu.

Doporučení 3: Soulad s lidskoprávní judikaturou s ohledem na ochranu svobody projevu

Právní úprava procesu boje s dezinformacemi by měla respektovat rozhodování relevantních soudů, zejména Evropského soudu pro lidská práva, ohledně svobody projevu. Ten například při posuzování ruského ‘anti-extremistického’ zákona shledal, že vypínání webů obsahujících kromě nezákonného projevu i ten lidskoprávně chráněný, je předběžnou cenzurou, která je nepřípustná, jestliže není nevyhnutelná.

Doporučení 4: Postup podle řádného správního procesu včetně odvolání a soudního přezkumu

Vypínání dezinformačních webů a odstraňování dezinformačního obsahu musí probíhat dle řádného, zákonem stanoveného postupu. Postup může zohledňovat specifické potřeby boje proti dezinformacím například v tom, že umožní nutná předběžná opatření. Proti rozhodnutí by také měla existovat možnost odvolání a soudního přezkumu.

Doporučení 5: Pravomoc má mít odborný regulátor

Zásadním bodem pro fungování systému pro regulaci dezinformačních webů je, komu a jak má být svěřena pravomoc vést takový proces. V současnosti si lze představit několik variant: úřad s mezioborovým odborným zázemím, úřední rozhodnutí schválené soudem nebo státní dozor nad procesem.

Doporučení 6: Posilování role občanské společnosti

Nepostradatelným a dlouhodobě efektivním nástrojem v boji s dezinformacemi je tzv. protiprojev. Do protiprojevů patří občanské iniciativy identifikující dezinformace, ověřující fakta a šířící povědomí mezi veřejností i médii o dezinformačních hrozbách. Stát by měl jasně rozlišovat mezi těmito aktivitami a vlastní rolí, která spočívá v postihování dezinformací představujících konkrétní, bezprostřední a vážnou újmu pro zákonem chráněné zájmy za současného zachování názorové neutrality.

Kompletní znění doporučení najdete zde.