Spory o budoucí podobu novely zákona o státním zastupitelství pokračují. Rekonstrukce státu vloni v červnu vyzvala politiky, aby vzhledem ke kauzám premiéra co nejrychleji podpořili vznik novely, která vezme vládě možnost kdykoliv odvolat nejvyššího státního zástupce. Současná praxe totiž přináší značný tlak na celou soustavu státního zastupitelství. Doteď se však nepodařilo ve Sněmovně projednat ani jeden z návrhů, jak celou situaci řešit. Novela předložená ministryní spravedlnosti Marií Benešovou navíc v současné podobě nerespektuje základní požadavky Skupiny států poti korupci Rady Evropy - GRECO.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová a vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová včera debatovaly v Otázkách Václava Moravce o stavu české justice. Závěrečným tématem byla novela zákona o státním zastupitelství. Aktuálně přitom existují hned 4 návrhy novely - dva poslanecké, jeden senátní a dále návrh předložený ministerstvem spravedlnosti. První tři návrhy představují pouze úzkou novelu zákona, která dává všem žalobcům pevné funkční období, v němž budou odvolatelní pouze na základě kárného řízení. Rychlé přijetí takové novely podporuje také Rekonstrukce státu, protože by přinesla rychlé naplnění dvou ze sedmi pojistek nezávislé justice.
Ministerský návrh je širší a zabývá se i výběrem vedoucích státních zástupců. Tento návrh jsme již dříve kritizovali, protože zvyšuje vliv ministerstva na výběr vedoucích státních zástupců. Aktuálně navrhují uchazeče o vedoucí pozice na státním zastupitelství samotní žalobci, a následně ministr doporučeného kandidáta buďto přijme, či odmítne. V budoucnu by měla podle návrhu M. Benešové vzniknout 5-členná výběrová komise. Většinu jejích členů by jmenovala ministryně spravedlnosti. To nedává smysl, protože ministr má pravomoc kandidáta doporučeného komisí jmenovat či nejmenovat. Převaha ministra v rozhodování o personálních otázkách jde přímo proti doporučením Skupiny států proti korupci Rady Evropy (GRECO).
Je novela protiústavní? Nebo “jen” sebepopírající?
GRECO jasně říká, že změny mají vést k omezení politického vlivu na státní zastupitelství - role ministra spravedlnosti má být pokud možno pouze administrativní, jakkoliv státní zastupitelství spadá pod moc výkonnou. Samotné orgány státního zastupitelství pak mají mít silné zastoupení při výběru osob do vedoucích funkcí. Omezení politického vlivu na žalobce je koneckonců i proklamovaným cílem ministerské novely - tento cíl však naplňuje novela jen zčásti. Marie Benešová v návrhu sice posiluje postavení státních zástupců skrze pevná funkční období, současně jim však bere možnost navrhovat své uchazeče do vedoucích pozic. Výsledek je tedy přinejmenším rozpačitý, což kritizovala i část členů Legislativní rady vlády, a také většina Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí, která doporučila vládě návrh ještě vrátit ministryni k přepracování.
Ministryně Benešová již vloni v červnu přišla s údajným ústupkem, aby pátým členem výběrové komise byl “nezávislý soudce”, vybíraný však ministryní. To vyvolalo pouze další vlnu kritiky. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová nedávno označila případnou účast soudce ve výběrové komisi dokonce za protiústavní. Vychází ze dvou nálezů Ústavního soudu k účasti soudců v tělesech jiných větví státní moci, než je moc soudní.
Čtyři varianty téhož?
Marie Benešová nyní připustila, že by pátým členem komise mohl být akademik. To by však nic neměnilo na celkovém poměru. Nejvyšší státní zastupitelství spolu s Unií státních zástupců přitom požadují pravý opak - aby 3 z 5 členů komise tvořili zástupci žalobců. S novým návrhem přišla také poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD), její strana jako člen vlády původní návrh ministryně Benešové dřív kritizovala. Podle tohoto kompromisu by měly mít obě strany po dvou hlasech ve výběrové komisi. Zatím však není jasné, zda by ministerstvo i státní zastupitelství takovou variantu podpořilo.
Ohledně ústavnosti novely přitom byly vysloveny pochyby již dříve - šlo o rozdílné délky přechodných období u současných vedoucích státních zástupců. I ve světle judikatury Ústavního soudu ve věci přechodných období soudních funkcionářů ústavní experti vyjádřili, zda je v souladu s ústavními principy to, že budou tři špičky státního zastupitelství odcházet v pevně stanoveném termínu, zatímco zbytek vedoucích státních zástupců bude končit podle toho, jak dlouho byl doposud ve funkci (více iRozhlas).
Experti se prozatím neshodují na tom, zda je či není ministerská novela v některém bodě protiústavní. Je však jisté, že jde proti cíli, který si sama vytkla, a je v rozporu s doporučeními GRECO k otevřené a protikorupční správě justice. Oceňujeme však, že ministryně nadále jedná s Nejvyšším státním zastupitelstvím a věříme, že kompromis je možný. Rekonstrukce státu bude i nadále jednat s politiky o takové podobě zákona, která skutečně zajistí pojistky proti politickému vlivu na špičky státního zastupitelství.