Registr smluv funguje už čtyři roky. V praxi má ovšem zveřejňování smluv své mouchy, které Rekonstrukce státu ve spolupráci s ministerstvem vnitra postupně vychytává. Teď se podařilo aktualizovat metodiku k aplikaci zákona o registru smluv tak, aby veřejné instituce vedla ke zveřejňování smluv ve skutečně strojově čitelné podobě. To povede k většímu množství dohledatelných dat v registru smluv a v důsledku i větší transparentnosti utrácení státu.
Veřejné instituce, které mají povinnost zveřejňovat své smlouvy, to často nedělají správně. Mnohdy spíše z neznalosti, než ze zlého úmyslu. Nejčastějším prohřeškem proti zákonu je nahrávání smluv, které nejsou ve strojově čitelném formátu. V takových smlouvách pak není možné spolehlivě vyhledat informace podle klíčových slov, ani z nich automaticky "dolovat" data. To je přitom pro orientaci v registru a pro jeho efektivní využití zásadní.
K dnešnímu dni jsou už v registru více než 3 miliony smluv v celkové hodnotě větší než 15 bilionů korun. Objem smluv mluví sám za sebe. Pokud má být registr efektivním nástrojem veřejné kontroly útrat státu, je nezbytné, aby data bylo možné zpracovat hromadně.
Smlouva bez strojově čitelné vrstvy už neprojde
Aktualizovaná metodika ministerstva vnitra definuje všechny důležité parametry dokumentů zveřejňovaných v registru smluv tak, aby předešla soudnímu zneplatnění smluv. Navazuje na loňskou novelu zákona o registru smluv, kterou pomohla prosadit Rekonstrukce státu a kterou se povedlo soudnímu zneplatňování nevyhovujících smluv zabránit. Do roku 2023 tak mají povinné subjekty čas nevhodnou praxi zlepšit.
Metodika veřejným institucím v tomto duchu například doporučuje nahrávat smlouvy i jejich přílohy ve formátu DOCX nebo ODT, v nichž smlouva obvykle vzniká, případně do roku 2023 i v PDF s bezchybnou textovou vrstvou (tzn. ideálně PDF vzniklé způsobem "uložit jako"). Povinné subjekty totiž často zapomínají, že do registru nemusí odeslat podepsanou smlouvu, ale stačí její textový obsah. Tedy optimálně text smlouvy před podpisem. Usnadní si tím práci s anonymizací a v případě elektronických podpisů i s tiskem.
Pokud chybí bezchybná textová vrstva (v praxi text nelze kopírovat nebo se zkopíruje s chybami), nevyhovuje taková smlouva požadavkům zákona ani metodiky. Naprosto nezákonné jsou pak například smlouvy naskenované jako obrázek (JPG, PNG nebo PDF bez úplné a bezchybné textové vrstvy).
„Nová metodika přesněji vykládá pojmy, které jsou důležité pro digitalizaci státu. Smlouvy v registru by tak měly být po uplatnění nových doporučení skutečně čitelné i pro počítačové programy a jejich anonymizace i vkládání by se mělo pro povinné subjekty zjednodušit,” říká Jakub Černý, analytik Rekonstrukce státu, který se na přípravě metodiky společně s odborem eGovernmentu ministerstva vnitra podílel.
Zákon o registru smluv patří mezi největší úspěchy Rekonstrukce státu. Nebyl ale přijatý v takové formě, jak ho naši právníci navrhovali. V létě 2016 se objevily první smlouvy státu na internetu v jednotném registru. Z povinnosti zveřejňovat smlouvy se však vyvlékly státní akciové firmy, například ČEZ, když pro sebe vylobbovaly výjimku ze zákona. Rekonstrukci státu se po velkém úsilí vloni podařilo dosáhnout zrušení této neoprávněné výjimky. Rekonstrukce státu chystá analýzu naplňování registru smluv, ve které možná vyjdou najevo další nedostatky.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
