Komentář: Jak přispěly parlamentní strany v roce 2018 k tvorbě protikorupčních zákonů?

ANO

Hnutí ANO sestavilo první Babišovu vládu, a tvoří dominantní sílu v druhé Babišově vládě. Programové prohlášení druhé Babišovy vlády obsahuje mnoho zmínek o protikorupčním boji, většinu opatření však definuje jen obecně. Vláda konkrétně zmiňuje jen plán rozšířit pravomoci NKÚ, zákon na ochranu oznamovatelů korupce, nebo zákon o regulaci lobbingu. Z těchto opatření vláda na konci prosince předložila Sněmovně novelu zákona o NKÚ a poslala Legislativní radě vlády návrh zákona o regulaci lobbingu.

První Babišova vláda v demisi v červnu předložila Sněmovně návrh nominačního zákona, který v současnosti čeká na 1. čtení. Jeho předložení zřejmě urychlili Piráti, kteří o něco dříve předložili vlastní ambicióznější návrh k řešení politických trafik ve státních firmách. Hnutí ANO s odkazem na vlastní řešení podpořilo zamítnutí pirátského návrhu.

Vláda také v březnu předložila návrh adaptačních zákonů GDPR, který obsahoval velmi nebezpečné omezení práva na informace (chtěla zavést plošné výjimky ze zákona o svobodném přístupu k informacím). Tento návrh připravilo Ministerstvo vnitra. Poslanci ANO však nakonec při hlasování ve Sněmovně podpořili pozměňovací návrh Pirátů, který největší rizika původního návrhu zákona řeší.

Vláda předložila také novelu služebního zákona, která oslabuje pojistky, které chrání profesionální úředníky před politickými vlivy. Novela se stala terčem kritiky odborné veřejnosti zvláště po schválení pozměňovacího návrhu ministryně Kláry Dostálové (ANO), který může vést k ohrožení nezávislosti státních tajemníků. Poslanci hnutí ANO tuto vládní novelu zákona o státní službě podpořili ve Sněmovně. Je navíc třeba dodat, že vláda podle expertů několikrát sama obešla služební zákon, když nezdůvodnila systemizaci služebních a pracovních míst ve státní správě.

Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) vytvořil ve Sněmovně pracovní skupinu pro posouzení protikorupční legislativy, které se účastní zástupci všech parlamentních stran, příslušných ministerstev, obcí a nevládních organizací. Díky této skupině vznikl kompromis zákona o střetu zájmů poté, co starostové žádali zrušit povinnost zveřejňovat majetková přiznání komunálních politiků. Kompromis zachoval majetková přiznání veřejná, i když starostové nemusí zveřejňovat některé citlivé údaje. Poslanci ANO zákon v této podobě podpořili, a znovu ho podpořili také ve chvíli, kdy se ze Senátu vrátil s problematickým pozměňovacím návrhem. (Senátoři chtěli, aby měli občané přístup k majetkovým přiznáním komunálních politiků na základě individuální žádosti, což by bylo značně administrativně náročné a narušilo by to klíčový princip veřejnosti.)

Z dalších protikorupčních návrhů pak poslanci ANO podpořili ještě pozitivní pozměňovací návrhy Pirátů k adaptačním zákonům GDPR, které posilují včasný a efektivní přístup občanů k informacím (rozšíření působnosti ÚOOÚ v oblasti ochrany práva na informace a zavedení tzv. informačního příkazu). Poslanci hnutí ANO naopak neprojevili přílišný zájem o pirátský návrh novely zákona o registru smluv, který chce zrušit výjimky pro ČEZ, ČD a další státní firmy. Mnohokrát totiž hlasovali proti zařazení tohoto bodu na program schůze.

ČSSD

V červenci 2018 se ČSSD stala součástí druhé Babišovy vlády. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) se výrazně podílel na prosazení kompromisu při nápravě vládního návrhu omezujícího právo na informace. Podpořil také zrychlení přístupu občanů k informacím skrze informační příkaz, který navrhli Piráti. Ministerstvo vnitra přitom tuto problematiku chtělo řešit vlastní novelou, ale v zájmu rychlejšího přijetí zákona nakonec podpořilo tento opoziční návrh.

Většina poslanců ČSSD původně podpořila majetková přiznání starostů jen na žádost. Poté, co se zákon vrátil ze Senátu, však již podpořili kompromis z protikorupční skupiny. Lze uvítat, že se poslanci ČSSD většinově nepřidali k zamítnutí pirátského nominačního zákona v 1. čtení. Pozitivní je i jejich podpora pirátských návrhů k posílení včasného a efektivního přístupu k informacím.

Podobně jako hnutí ANO však ani poslanci ČSSD nepřispěli svými hlasy k projednání zrušení nedůvodné výjimky z registru smluv pro ČEZ, ČD a další státní akciové společnosti. Poslanci ČSSD sice hlasovali pro některé zmírňující pozměňovací návrhy k novele služebního zákona, které připravila poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD), nicméně klub většinově podpořil kritizovaný pozměňovací návrh ministryně Dostálové, jenž znamená ohrožení nezávislosti státních tajemníků. Problematickým změnám služebního zákona se postavili naopak senátoři za ČSSD, kteří novelu vrátili sněmovně i s pozměňovacími návrhy, které mají vliv politiků na státní službu omezit.

ODS

Lze ocenit, že většina poslanců nejsilnější opoziční strany hlasovala proti zamítnutí pirátského návrhu nominačního zákona hned v 1. čtení (konec politických trafik ve státních firmách). Třebaže poslanci ODS nepodpořili důležitý návrh na zavedení rozšíření působnosti ÚOOÚ v oblasti ochrany práva na informace, po jeho přijetí následně hlasovali pro související zavedení informačního příkazu, aby tak byla zachována logická návaznost nové zákonné úpravy. Podpořili tak posílení včasného a efektivního přístupu k informacím. Dále lze přivítat, že se poslanci ODS postavili politizaci státní služby a senátoři za ODS podpořili verzi novely služebního zákona, která odstraňuje největší problémy vládního návrhu.

Poslanci ODS podpořili problematickou senátní verzi novely zákona o střetu zájmů, která chtěla zavést přístup k majetkovým přiznáním komunálních politiků pouze na základě žádosti. Připojili se také k odsouvání projednávání zrušení nedůvodné výjimky ze zveřejňování v registru smluv pro ČEZ, ČD a další státní firmy.

V prosinci jsme předsedovi poslaneckého klubu ODS Zbyňkovi Stanjurovi představili protikorupční plán na rok 2019. Shodli jsme se zejména v tom, že je třeba posílit transparentnost veřejných zakázek malého rozsahu a také podniků žádajících o veřejné prostředky.

Piráti

Piráti byli v roce 2018 bezesporu nejvíc aktivní politickou stranou v předkládání návrhů protikorupčních opatření. Předložili návrh nominačního zákona, který má zabránit politickým trafikám ve státních firmách, návrh novely zákona o registru smluv (zrušení výjimky pro státní akciovky jako je ČEZ, ČEPS nebo ČD apod.), návrh na rozšíření působnosti NKÚ, návrhy zákonů směřujících k posílení transparentnosti firem žádajících o veřejné peníze (zavedení veřejnosti evidence skutečných majitelů a novela rozpočtových pravidel) a zatím největší úspěch ve sněmovně - návrh na posílení včasného a efektivního přístupu k informacím.

Piráti nepodpořili okleštění majetkových přiznání a služebního zákona. Pirátský poslanec Ondřej Profant navíc předložil pozměňovací návrh, který byl schválen a zabránil významnému ohrožení práva občanů na informace.

SPD

Je třeba ocenit, že poslanecký klub SPD nehlasoval pro senátní verzi zákona o střetu zájmů, která omezovala přístup k majetkovým přiznáním komunálních politiků. Další hlasování klubu ohledně protikorupčních opatření však až na jednu výjimku již nelze hodnotit pozitivně.

Poslanci SPD zamítli hned v 1. čtení návrh nominačního zákona, který řešil otázku politických trafik. Nepodpořili ani posílení efektivního přístupu k informacím – tedy návrh na zavedení informačního příkazu, ačkoliv dříve podpořili rozšíření působnosti ÚOOÚ na ochranu práva na informace. Stejně tak se připojili k obstrukcím projednávání zrušení nedůvodné výjimky ze zveřejňování v registru smluv pro ČEZ, ČD a další státní firmy. Poslanci za SPD také hlasovali pro problematické změny ve služebním zákoně.

KSČM

Oceňujeme, že téměř celý klub KSČM podpořil kompromis zákona o střetu zájmů, který ponechal majetková přiznání starostů veřejně dostupná. Dále však poslanci KSČM hlasovali proti doporučením Rekonstrukce státu. Podpořili zamítnutí pirátského návrhu nominačního zákona, který měl řešit politické trafiky. Komunističtí poslanci se také zdrželi hlasování pro velmi potřebné posílení včasného a efektivního přístupu k informacím. Bránili projednání zrušení výjimky z registru smluv pro ČEZ, ČD a další státní firmy. Většina poslanců KSČM dále podpořila problematické změny ve služebním zákoně.

KDU-ČSL

Poslanci za KDU-ČSL většinově podpořili problematickou senátní verzi novely zákona o střetu zájmů, vedoucí k zneveřejnění majetkových přiznání. Lze uvítat, že nehlasovali pro zamítnutí pirátského návrhu nominačního zákona hned v prvním čtení a že přesvědčivě podpořili posílení vymahatelnosti práva občanů na informace. Poslanci z klubu KDU-ČSL se také postavili proti problematickým změnám ve služebním zákoně směřujícím k politizaci úřednictva a sami předložili pozměňovací návrhy, které je měly zmírnit. Senátoři za KDU-ČSL poté ve většině podpořili verzi novely služebního zákona, která odstraňuje největší její problémy.

TOP09

Lze uvítat samostatnou aktivitu poslanců TOP09 s Dominikem Ferim v čele, kteří předložili dílčí novelu zákona o státním zastupitelství směřující k posílení jeho nezávislosti na vládě. Tento návrh byl však bohužel zamítnut hned v 1. čtení.

Je také pozitivní, že poslanci za TOP09 nepodpořili zamítnutí pirátského návrhu nominačního zákona v 1. čtení. I když důležité rozšíření působnosti ÚOOÚ klub TOP09 nepodpořil, lze velmi ocenit, že informační příkaz podpořili všichni přítomní členové. Všichni poslanci TOP09 se postavili i problematickým změnám ve státní službě. V podpoře majetkových přiznání starostů na žádost byl poslanecký klub TOP09 nejednotný.

STAN

Poslanecký klub STAN podpořil zavedení majetkových přiznání na žádost, což byl z hlediska Rekonstrukce státu problematický návrh. Lze však uvítat, že poslanci za STAN nehlasovali pro zamítnutí pirátského návrhu nominačního zákona hned v 1. čtení. V případě potřebného rozšíření působnosti ÚOOÚ byl postoj klubu nejednotný. Informační příkaz však podpořili všichni členové klubu. Politizaci státní správy se postavili jednotně poslanci a následně i senátoři za STAN. Klub STAN také vždy podpořil návrh k začlenění ČEZu do registru smluv.

Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu.