Jak vypadá senátní návrh, který chce posílit nezávislost justice?

Finální podoba senátní novely, kterou navrhli senátoři J. Horník, M. Hilšer, P. Holeček, D. Smoljak a J. Růžička, se v hlavních bodech shoduje s poslaneckou novelou Pirátů, ODS a KDU-ČSL (sněmovní tisk č. 524). Nejvyššího státního zástupce podle ní bude možné odvolat jen na základě rozhodnutí kárného soudu v kárném řízení. Vláda tak již nebude mít pravomoc odvolat ho na každém ze svých zasedání. Návrh senátorů dále stanovuje pevná funkční období vedoucích státních zástupců (podobně jako u soudních funkcionářů). Nejvyšší státní zástupce má na výkon své funkce 10 let, ostatní vedoucí státní zástupci 7 let.

Nejvyšší státní zástupce nebude moci své funkční období opakovat, vrchní a krajští státní zástupci ho budou moci opakovat maximálně dvakrát u téhož státního zastupitelství. Senátní návrh říká, že okresní státní zástupci mohou opakovat svou funkci neomezeně, což poslanecká novela Pirátů, ODS a KDU-ČSL naopak neumožňuje.

Jakými změnami senátní návrh prošel od svého předložení?

Senát přijal celkem tři pozměňovací návrhy. Komplexní pozměňovací návrh Ústavně-právního výboru rozšířil původní text zejména o komplexní pojetí kárné odpovědnosti vedoucích státních zástupců. To je velmi pozitivní změna, kterou se návrh přiblížil poslaneckému návrhu Pirátů, ODS a KDU-ČSL.

Senátor Miroslav Antl (klub ČSSD) dále uspěl s návrhem, aby byla sjednocena přechodná období, která určují, jak dlouho zůstanou ve funkci stávající vedoucí státní zástupci. Podle senátní novely by nejvyšší státní zástupce měl zůstat ve funkci po dobu 10 let, zatímco podle poslanecké novely 7 let. Další vedoucí státní zástupci mají podle obou novel zůstat ve funkci od 2 do 6 let podle toho, kdy do ní nastoupili. V podstatných bodech se tedy poslanecká a senátní novela opět s drobnými nuancemi shodují.

Senátor Michael Canov (klub ODS) předložil návrh, aby byla v zákoně o státním zastupitelství zrušena věková hranice 70 let, jejíž dosažením státním zástupcům zaniká funkce. Žádný z dalších návrhů novely (dva poslanecké a jeden vládní) podobný požadavek neobsahují. Tento návrh lze považovat za nesystémový, protože obdobná hranice platí i u soudců.

Senátní návrh se nyní liší od vládního návrhu v přechodných obdobích

Významné rozdíly najdeme při srovnání senátní novely s vládní novelou zákona. Vládní novela stanovuje sedmileté funkční období jednotně pro všechny vedoucí státní zástupce. Návrh ministryně Benešové také stanovuje nesystémová a nelogicky výrazně kratší přechodná funkční období. Současnému nejvyššímu státnímu zástupci určuje 2 roky ve funkci a stávajícím vrchním státním zástupcům 3 roky. Nástupce Pavla Zemana by tedy vybíral nástupce současných vrchních státních zástupců. Senátní návrh se díky pozměňovacímu návrhu senátora M. Antla nakonec přiklonil k podstatně delším přechodným obdobím.

Podle senátní novely (i poslaneckého návrhu Pirátů, ODS a KDU-ČSL) by naopak Lenka Bradáčová skončila až po 5 letech a Ivo Ištván po 4 letech od nabytí účinnosti zákona. Podle vládní novely by se také nemohli současní vedoucí státní zástupci ucházet o svou stávající funkci po uplynutí funkčního období stanoveném přechodnými ustanoveními. Toto omezení v senátním a poslaneckém návrhu není.

V senátní (a poslanecké) novele také chybí kontroverzní ustanovení z vládního návrhu, které stanoví složení výběrové komise pro výběrové řízení na funkce vedoucích státních zástupců tak, že 2 členy navrhuje zástupce státního zastupitelství a 3 členy navrhuje ministr spravedlnosti.