Kancelář prezidenta republiky opět odmítá poskytnout informace na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Předmětem žádosti jsou zápisy ze schůzek předsedy Senátu Jaroslava Kubery s prezidentem Zemanem. Právníci z kanceláře prezidenta nejdříve tvrdili, že informace neexistují. Po odvolání jejich existenci přiznal hradní kancléř Mynář, který ale odmítl informace vydat. Odmítnutí je neoprávněné. Navíc o odvolání podle zákona totiž kancléř vůbec neměl rozhodovat - to nově přísluší Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Kancelář prezidenta republiky odmítá poskytnout informace o obsahu schůzek prezidenta Miloše Zemana se zesnulým předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou. Kancelář nejdříve argumentovala tím, že žádné zápisy nevznikly. Teprve po odvolání přiznala, že existují, ale označila je za pracovní dokumenty sloužící jako podklad pro budoucí rozhodnutí prezidenta a opět je nevydala. Informace z přípravných dokumentů se totiž ze zákona po dobu přípravy poskytovat nemusí.
„Označení zápisů ze schůzek ústavních činitelů za pracovní podklad pro rozhodování prezidenta je zjevně účelově obstrukční, vezmeme-li v potaz, že v minulosti takové zápisy Hrad zveřejňoval,” upozorňuje expert na právo na informace Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti. O povaze žádaných informací se tedy dále povede spor.
Hrad při odmítnutí žádosti postupoval nezákonně
Žadatelé o informace se setkávají ze strany Hradu s obstrukcemi dlouhodobě. Tentokrát však bylo již samo zamítavé rozhodnutí o odvolání, vydané hradním kancléřem Mynářem, v rozporu se zákonem. V lednu 2020 totiž vstoupila v účinnost novela zákona o svobodném přístupu k informacím, která mimo jiné reagovala na případy, kdy o odvolání proti neposkytnutí informace rozhodoval vedoucí toho orgánu, který žádost už jednou odmítl, což porušovalo dvojinstanční princip řízení, neboli možnost odvolat se výše.
Rekonstrukce státu se na prosazení zákona, který výrazně zlepšuje vymahatelnost práva na informace, aktivně podílela. Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) se pro takové povinné subjekty, u nichž není možné určit nadřízený orgán, nově sám stal odvolacím orgánem. Například i pro Kancelář prezidenta republiky. Kancléř tedy neměl pravomoc o odvolání rozhodnout a jeho rozhodnutí je od počátku nicotné. „V Kanceláři prezidenta si zřejmě nevšimli již více než pět měsíců účinné novely, která rozhodnutí o odvolání v případech, jako je tento, svěřuje přímo Úřadu pro ochranu osobních údajů, přitom je mi známo, že Mynář o tom již v prosinci na ÚOOÚ jednal,” podivuje se nad nezákonným a obstrukčním postupem Kanceláře Hradu Oldřich Kužílek.
Lze tak očekávat, že Úřad pro ochranu osobních údajů nyní zakročí proti faktické nečinnosti hradní Kanceláře a buď sám o žádosti rozhodne nebo uloží Kanceláři prezidenta rozhodnout znovu a řádně. „Bude třeba sledovat, jak svědomitě Úřad, který dosud chránil osobní údaje, k novému úkolu při ochraně ústavního práva na informace přistoupí,” doplňuje Jakub Černý, analytik Rekonstrukce státu. K monitoringu přístupu Úřadu k nové agendě vyzývalo od počátku i Fórum expertů např. v této zprávě.
Aktualizace (22. 7. 2020): Informační zákon říká, že nelze-li nadřízený orgán určit, rozhoduje v odvolacím řízení a v řízení o stížnosti Úřad pro ochranu osobních údajů. Podle výkladu Hradu ho určit lze. Bylo zahájeno řízení (kompetenční spor), ve kterém se má vyjasnit, kdo je oprávněný rozhodovat o odvoláních, která vydala Kancelář prezidenta. Jestli je to prezidentův kancléř, nebo Úřad pro ochranu osobních údajů.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
