Experti na justici: Důležité zákony se zasekly, trestní soudnictví je nekoncepční

Experti na justici: Důležité zákony se zasekly, trestní soudnictví je nekoncepční

Během prvního pololetí letošního roku se v justici odehrála řada pozoruhodných událostí, došlo například ke změnám na důležitých postech. Prezident jmenoval Petra Angyalossyho předsedou Nejvyššího soudu, svou volbu veřejnosti ale dostatečně neodůvodnil. Experti také upozorňují na zaseknutí některých důležitých novel – zejména změny exekučního řádu zavádějící teritorialitu exekutorů a novely zákona o státním zastupitelství ztěžující odvolatelnost Nejvyššího státního zástupce.

Marie Benešová a Andrej Babiš Foto: ČTK

Síť k ochraně demokracie propojuje občany a organizace, kteří chtějí společně hájit principy demokratického právního státu plynoucí z Ústavy a Listiny základních práv a svobod. Opírá se o 8 pracovních skupin, ve kterých experti na různé oblasti politického systému průběžně sledují a vyhodnocují hrozby pro demokracii. Přečtěte si shrnutí klíčových událostí za první pololetí roku 2020, jak je zaznamenali experti na justici.

Neprůhledný výběr nejvyšších soudních funkcionářů

V květnu prezident Zeman jmenoval Petra Angyalossyho předsedou Nejvyššího soudu. Členové Pracovní skupiny kritizují netransparentní a nedůvěryhodný proces výběru ze strany prezidenta. Prezident se nevyjádřil přímo k žádnému z kandidátů, které justiční autority označili za vhodné, vybral neznámou osobu a tuto svou volbu nijak nevysvětlil. Jeho přístup v tomto případě podle pracovní skupiny podkopává důvěru v justici.

Za významnou událost v justici považují experti i rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu ohledně soudce Alexandera Sotoláře. Ten v roli předsedy soudního senátu upravoval protokoly v kauze Opencard. Ty se poté lišily oproti zvukovým záznamům z jednání. Kárný senát shledal Sotoláře vinným a odvolal ho z funkce předsedy senátu Městského soudu v Praze. Z funkce soudce ale odvolán nebyl, to vyvolalo kritické reakce, například od bývalého předsedy NSS Josefa Baxy, podle kterého tento případ patří mezi nejhorší soudcovská selhání a není jiná alternativa, než aby dotyčný soudce přestal soudit.

Členové Pracovní skupiny kritizují i nepodání správní žaloby Nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem ve věci střetu zájmů Andreje Babiše. V tuto chvíli podle nich ale nelze říct, že je toto rozhodnutí nutně špatné – může jít například o procesní opatrnost a snahu neohrozit trestní řízení ve stejné věci. Problémem je tedy zejména absence vysvětlení, které je v takto citlivé politické otázce žádoucí.

Zpoždění má novela exekučního řádu

Experti kritizují také legislativní průtahy v novelizaci exekučního řádu. Návrh, který čeká v Poslanecké sněmovně na druhé čtení, byl předložen již před rokem a čtvrt. Stále se nepodařilo prosadit klíčové změny, jako je teritorialita exekutorů a princip jeden dlužník – jeden exekutor. Podle expertů za soustavným oddalováním řešení tohoto problému stojí malá politická vůle a silný lobbingový tlak proti novelizaci.

K žádoucímu pokroku nedochází ani ve věci ztížení odvolatelnosti Nejvyššího státního zástupce. Ten může být v současnosti odvolán vládou bez udání důvodu. Neexistují také pevná funkční období vedoucích státních zástupců, ani povinnost výběrových řízení. Experti a expertky se zároveň obávají, že s blížícím se koncem současného volebního období Poslanecké sněmovny budou přibývat případy, kdy odpůrci protikorupčních zákonů budou jejich projednávání zdržovat, čímž mohou docílit jejich neprojednání a „spadnutí pod stůl“.

Pozitivně členové Pracovní skupiny hodnotí vydání publikace Mužské právo. Tato kniha si klade dotaz, zda má náš právní systém stejné dopady na ženy a muže. Experti a expertky doufají, že tato událost otevře téma ženské perspektivy na právo a role žen v justici.

V Česku chybí koncepce trestní justice

Experti pracovní skupiny jsou znepokojeni vývojem v oblasti trestní justice. Částečně to souvisí s pandemií koronaviru, která má za následek zvýšený výskyt domácího násilí. Koronavirová opatření také omezují práva osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Omezení návštěv, nedostatečné zajištění náhradní komunikace a přerušení výchovných a resocializačních programů podle nich vede k psychické deprivaci vězněných osob.

V České republice obecně chybí koncepce trestní politiky – jde o zcela zásadní nedostatek, principy a priority nejsou systematizovány, chybí jasný směr. Stále uvažujeme v zastaralém módu minulého století – zločin a trest, místo abychom se v duchu aktuálních trendů soustředili na náhradu způsobené újmy, přijetí osobní odpovědnosti pachatele, nápravu zasažených mezilidských vztahů, reintegraci trestným činem zasažených osob a podporu kompetencí oběti a pachatele k vlastnímu řešení dané věci (tzv. princip participace), např. v rámci tzv. restorativních programů.
Judr. Petra Masopust Šachová, Ph.D.

Celé znění expertní zprávy si můžete přečíst tady:

Doporučení expertů k obsahu volebních programů pro volby do Sněmovny:

  • zřízení Nejvyšší rady soudnictví jakožto odborného orgánu
  • změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny s důrazem na zamezení obstrukcí
  • schválení transparentního výběru soudců a soudních funkcionářů
  • přijetí exekutorské teritoriality
  • důraz na restorativní aspekty trestní justice