Podle expertů na obranu a bezpečnost je třeba sledovat dopady pandemie na důvěru občanů ve stát, a to zvlášť v kontextu dezinformací okolo koronaviru. Pandemie se podle nich negativně projeví i ve financování ozbrojených sil, kdy vláda sice splní svůj závazek 1,4 % HDP, ale jenom kvůli výraznému poklesu celkového HDP. V prvním pololetí experty Sítě k ochraně demokracie v oblasti bezpečnosti znepokojila především ricinová aféra a s ní spojený únik utajovaných informací.
Síť k ochraně demokracie propojuje občany a organizace, kteří chtějí společně hájit principy demokratického právního státu plynoucí z Ústavy a Listiny základních práv a svobod. Opírá se o 8 pracovních skupin, ve kterých experti na různé oblasti politického systému průběžně sledují a vyhodnocují hrozby pro demokracii. Přečtěte si shrnutí klíčových událostí za první pololetí roku 2020, jak je zaznamenali experti na obranu, bezpečnost a zahraničí.
Ministerstvo obrany v rozpočtu přišlo o 3 miliardy
S pandemií zásadně souvisí zvýšený deficit státního rozpočtu i redukce výdajů Ministerstva obrany o necelé 3 miliardy korun. Díky poklesu celkové hodnoty HDP kvůli dopadům vládních protiepidemických opatření by vláda ale i přes letošní redukci výdajů splnila závazek z programového prohlášení vykázat do roku 2021 vojenské výdaje na úrovni 1,4 % HDP. Pracovní skupina ale upozorňuje, že modernizace armády a investice do obrany postupují pomalu a stále netransparentně.
Rizikový únik informací BIS
Experti pracovní skupiny se ve shrnutí významných událostí z prvního pololetí letošního roku vrátili k takzvané ricinové aféře, kdy časopis Respekt zveřejnil článek, podle kterého do Česka přicestoval ruský diplomat s jedem ricin. Vyšetřování BIS odhalilo, že hrozba byla smyšlená a byla výsledkem rivality na ruské ambasádě. Česko následně vyhostilo dva ruské diplomaty. Za závažné experti považují, že na veřejnost unikly utajované informace zpravodajských služeb, což poškodilo BIS a zkomplikovalo vyšetřování případu, ale také přineslo riziko pro jednotlivce. Policejní ochranu dostali konkrétně tři pražští komunální politici - Zdeněk Hřib, Ondřej Kolář a Pavel Novotný.
Členové expertní skupiny připomínají i dokument předložený ministrem obrany Metnarem v březnu letošního roku, který měl posílit pravomoci vlády v době ohrožení státu na úkor Parlamentu. Proti projednávání dokumentu se ale ohradili někteří členové vlády a opoziční strany a nakonec byl stažen.
Rizikem je nedůvěra ve stát i působení armádních představitelů ve zbrojním průmyslu
Experti jako klíčový trend pro další období, který bude třeba sledovat, vyhodnotili rizika spojená s dalšími mimořádnými opatřeními. Je možné, že povedou k prohlubování propasti mezi občany a státními institucemi. Tato rizika se zvyšují i v důsledku šíření dezinformací týkajících se koronaviru. Pandemie může mít za důsledek i oslabování aktivit společenských organizací a spolků, což může vést k dalšímu rozkladu standardních společenských struktur a oslabování demokracie. I v příštím roce lze očekávat další dopady ekonomické krize spojené s pandemií na financování obrany.
Členové pracovní skupiny také upozorňují na dlouhodobý negativní trend přesunu bývalých armádních generálů ke zbrojařským firmám, kde pracují jako jejich obchodní zástupci nebo lobbisté. To ale zvyšuje vliv soukromých zájmů na tvorbu obranné politiky a potenciálně vytváří prostor pro únik utajovaných informací a korupci. Problém je podle expertů širší a ukazuje na neschopnost Armády ČR a dalších institucí zajistit osobám důstojná místa po jejich odchodu ze služby. Za vhodné řešení korupčního rizika experti považují legislativní regulaci lobbingu, která by zavedla povinnost lobbistů se registrovat. Český zákon o lobbování je v současnosti před prvním čtením Sněmovny a s registrací lobbistů počítá.
Právní stát jako podmínka čerpání peněz z EU
V oblasti zahraniční politiky experti předpokládají další debaty o zajištění demokratického právního státu v Evropské unii v souvislosti se schvalováním legislativy k víceletému finančnímu rámci. Ten podmiňuje čerpání evropských prostředků dobrým fungováním právního státu. Česko se k tomu dosud stavělo spíše skepticky, protože v návrhu je definice právního státu poměrně široká a otevřená různým interpretacím. Experti otázku považují spíše za politickou než právní. Na podobě mechanismu se dohodli v minulých dnech zástupci europarlamentu a Rady EU.
Celé znění expertní zprávy si můžete přečíst tady:
Doporučení expertů k obsahu volebních programů pro volby do Sněmovny:
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
