Rekonstrukce státu i v nouzovém stavu hlídá kroky vlády. Oslovili jsme proto nezávislé experty, aby posoudili kvalitu a zákonnost kroků vlády v souvislosti s pandemií koronaviru. Experti na ústavní právo upozornili na konkrétní nedostatky a shodli se na doporučeních, jak je odstranit. Právníci Frank Bold některá z nich dále konkretizovali. Mezi nejzávažnější přešlapy vlády patří odložení doplňovacích voleb do Senátu bez zákonného základu a protiústavní omezení zasedání obecních a krajských zastupitelstev. Ústavní experti také doporučují, aby vláda vyjasnila právní formu svých opatření a dostatečně je odůvodňovala.
Rekonstrukce státu se v nouzovém stavu věnuje důslednému monitoringu a vyhodnocování kroků vlády. Oslovila přední experty na ústavní právo (viz níže). Společně připravili analýzu ústavně slabých míst v postupu vlády v době nouzového stavu i s doporučeními, jak je napravit. Právníci z Frank Bold, který je členskou organizací Rekonstrukce státu, následně připravili pro vládu seznam konkrétních kroků k odstranění analyzovaných nedostatků.
„V prvních dnech pandemie vláda musela jednat rychle a flexibilně. Měli jsme proto pochopení vůči právním nedostatkům v postupech vlády. Nouzový stav se však prodlužuje a situace se stává přehlednější. Je třeba, aby vláda začala vydávat právně bezproblémové právní akty. Vládě navrhujeme celou sadu konkrétních zlepšení pro dodržování ústavy a zákona,“ říká Pavel Franc, ředitel Frank Bold a iniciátor vzniku Rekonstrukce státu.
Na hodnocení vládních opatření z hlediska ústavnosti se podíleli Jan Wintr (PF UK), Robert Zbíral (PF MU), Jan Kysela (PF UK), Tomáš Havel (PF UK), Maxim Tomoszek (PF UPOL) a Ondřej Preuss (PF UK). Všechna doporučení jsme zaslali premiérovi a dalším členům vlády. Jejich plné znění naleznete zde.
Doporučení expertů ke krokům vlády:
1) Odložení doplňovacích voleb do Senátu na Teplicku
Ústavní právníci upozorňují, že odložení doplňovacích senátních voleb neproběhlo v souladu s ústavním zákonem. Vláda o odložení z důvodu omezení svobody pohybu rozhodla 15. března svým usnesením. Ústavní zákon o bezpečnosti však jednoznačně říká, že odložení voleb je možné pouze zákonem, který musí odsouhlasit Parlament, což včera svým rozhodnutím potvrdil i Nejvyšší správní soud. Vláda tak tímto krokem překračuje své pravomoci.
Experti doporučují, aby vláda co nejdříve navrhla zákon o prodloužení lhůt pro volby do Senátu Parlamentu ČR vyhlášených ve volebním obvodu č. 32.
2) Nedostatky v odůvodnění vládních opatření
Vláda neuvádí u svých opatření žádné odůvodnění. Ministerstvo zdravotnictví je sice uvádí, ale jsou nedostatečná. Vzhledem k tomu, že je přitom často velmi razantně zasahováno do základních práv a svobod, musí být pro veřejnost pochopitelné, z jakého důvodu k daným opatřením vláda přistupuje. Jen dostatečné odůvodnění krizového opatření budí dostatečnou důvěru občanů ČR, že vláda k nezbytnému omezování základních práv přistupuje šetrně a přemýšlí o přiměřenosti svých kroků. Nedostatečné odůvodnění navíc zvyšuje riziko jejich zrušení soudem.
Experti doporučují, aby vláda k omezováním základních práv a svobod přistupovala šetrně a u veškerých opatření dostatečně odůvodnila jejich přiměřenost, potřebnost a soulad s ústavním pořádkem a doplnila odkaz na konkrétní plán pro řešení krizového stavu.
„Při zdůvodňování nouzových opatření je třeba myslet na několik věcí. V první řádě by občané měli znát konkrétní důvody pro jednotlivá opatření. Důležité je také objasnit, proč je omezení základních práv nezbytné a z jakého důvodu nestačí šetrnější opatření. A vysvětlena by měla být také jejich provázanost s krizovým plánem,” komentuje doporučení Lukáš Kraus, právník Frank Bold a člen Rekonstrukce státu.
3) Legislativní proces ve stavu legislativní nouze
Vláda 23. března schválila pět návrhů zákonů souvisejících s dopady pandemie. Poslanecké sněmovně je předložila ten samý den večer. Na pozvánce na úterní schůzi byl přitom uveden pouze jeden návrh. Ještě na začátku schůze tak nebylo všem poslancům zřejmé, o kterých návrzích se bude ten den jednat. Vzhledem k tomu, že ze zkráceného jednání už tak vyplývá limitovaný čas pro důkladnou diskusi nad návrhy, je pro zachování základních principů parlamentní demokracie podstatné, aby bylo i za ztížených okolností respektováno právo poslanců se s návrhy včas seznámit, informovaně jim oponovat a předkládat pozměňovací návrhy.
Experti doporučují, aby vláda ve stavu legislativní nouze s dostatečným předstihem seznamovala členy Parlamentu ČR s návrhy zákonů, které mají být za těchto mimořádných okolností projednány. „Pozvánku na schůzi Sněmovny by měli poslanci obdržet nejlépe pět dnů předem se všemi projednávanými tisky. Samozřejmě chápeme, že je v některých situacích třeba konat velmi rychle. V takových případech doporučujeme, aby poslanci měli návrhy opatření k dispozici ihned po jejich schválení vládou, a to nejpozději den před schůzí Sněmovny,” říká vedoucí Rekonstrukce státu Josef Karlický.
4) Zákaz zasedat obecním a krajským zastupitelstvům
Vláda svým usnesením z 23. března omezila zasedání obecních a krajských zastupitelstev pouze na výjimečné situace, které souvisí s nouzovým stavem, zabránění hrozícím škodám nebo ke schválení právních jednání nezbytných k dodržení termínů. Zasedání je přitom možné pouze na dálku a bez účasti veřejnosti. Takto zásadní omezení je nezákonným a protiústavním zásahem do práva na samosprávu.
Experti doporučují, aby vláda zrušila své usnesení č. 274. ze dne 23.3. 2020. „Pokud považuje vláda za potřebné obsah zrušeného usnesení řešit, považujeme za vhodné přijmout omezení konání zastupitelstev formou doporučení,” dodává Lukáš Kraus.
5) Právní nejistota spojená s neujasněnou právní formou vládních opatření
Opatření v souvislosti s koronavirovou nákazou byla dosud vydávána formou usnesení vlády nebo mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví. V případě vlády však existuje pochybnost, zda vláda zvolila správnou formu. Podle komentáře ke krizovému zákonu by totiž měla vláda krizová opatření v nouzovém stavu vydávat formou nařízení vlády.
Došlo také ke změně formy vydávaných nouzových opatření. Do 24. března byla krizová opatření publikována formou vládních usnesení. Od té doby však těžiště rozhodování leží na ministerstvu zdravotnictví, a vláda jeho mimořádná opatření bere pouze na vědomí. Změna právní formy vydávaných nouzových opatření vede k určité právní nejistotě, což je možné sledovat například na diskusi o odpovědnosti státu za škodu způsobenou vládními opatřeními.
Experti doporučují, aby právní formu rozhodování vláda vyjasnila. Doporučují také, aby vláda odstranila pochybnosti veřejnosti ohledně možnosti žádat o náhradu škody způsobené přijatými opatřeními a vydala k této otázce jednotnou a jednoznačnou pozici. Svými kroky tak může přispět k posíleni principu právní jistoty.
„Zastáváme názor, že formu usnesení vlády by měla vláda používat pouze u závazných opatření, která směřují výhradně orgánům státní správy. V ostatních případech by podle krizového zákona měla využívat formu nařízení. Některá mimořádná opatření nicméně může vydávat také ministerstvo zdravotnictví, a to bez ohledu na vyhlášení nouzového stavu. V takových případech by se ministerstvo mělo vždy držet zákona o ochraně veřejného zdraví. V každém případě by mělo platit, čím větší zásah do základních práv je, tím jasnější a určitější musí být zákonný základ tohoto zásahu i jeho odůvodnění,” upřesňuje Josef Karlický z Rekonstrukce státu.
Konkretizaci expertních doporučení právníky Frank Bold, kterou jsme vládě rovněž zaslali, si přečtěte zde.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
