Ústavní právníci a politologové budou diskutovat o roli ústavní žaloby v českém ústavním systému a také o konkrétních krocích prezidenta Zemana, které obsahuje současná ústavní žaloba podaná Senátem.
Poslanci budou již 26. září hlasovat o ústavní žalobě na prezidenta Zemana, kterou podal Senát. Ještě předtím si však mohou vyslechnout názor odborníků na to, jaká je vlastně role
ústavní žaloby v českém ústavním systému, potažmo které kroky prezidenta jsou z hlediska ústavního práva sporné. Ve Sněmovně se totiž 23. září odpoledne koná kulatý stůl
„Klíčové aspekty ústavní žaloby na prezidenta“. Setkání je jednou z příležitostí, jak získat přehled o odborných výkladech Ústavy ve vztahu k pravomocem prezidenta. Debaty se zúčastní Marek Antoš, Jan Kudrna, Jan Kysela, Martin Štefek, Jan Wintr a Robert Zbíral. Kulatý stůl pořádá Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR pod záštitou místopředsedy Vojtěcha Pikala (Piráti) ve spolupráci s Rekonstrukcí státu.
Předmětem aktuální ústavní žaloby je především otálení prezidenta s odvoláním ministra kultury a se jmenováním nového ministra, zmiňovány jsou ale i další kroky za hranou dosavadních ústavních zvyklostí. Pokud žalobu potvrdí i Sněmovna, bude postoupena k posouzení Ústavnímu soudu. Senát ani Sněmovna tedy nerozhodují o vině nebo nevině prezidenta Miloše Zemana. Rozhodují o tom, zda nechají Ústavní soud prověřit prezidentovo počínání. Současně tím stanoví také precedens pro další premiéry a prezidenty.
Rekonstrukce státu se tématu možného překračování pravomocí prezidenta, či jednání mimo ústavní zvyklosti, věnuje v rámci výzvy Mantinely odpovědné demokratické vlády. V červenci 2019 jsme vypracovali vlastní analýzu toho, které kroky prezidenta jsou z hlediska odborné veřejnosti za hranou Ústavy.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
