Kauza Dozimetr upozornila širokou veřejnost na to, co protikorupční experti vědí už dávno - městské firmy stále poskytují mnoho prostoru pro korupci a klientelismus. Na vině je i dvojí metr pro přidělování veřejných zakázek. Zákon totiž umožňuje, aby městské firmy podnikající v určitých sektorech (energetika, hromadná doprava, aj.) zadávali zakázky mimo režim zákona, tedy přímo, bez transparentního postupu nebo otevřené soutěže. Může přitom jít i o zakázky v řádu desítek až stovek milionů korun.
Kde se vzal prostor pro manipulaci zakázek v pražském dopravním podniku? Většina zadavatelů veřejných zakázek musí dodržovat přísná pravidla od limitu 2 milionů korun na dodávky a služby a 6 milionů korun na stavební práce. Dopravní podnik Praha a další městské firmy z vybraných odvětví nemusí dodržovat žádná pravidla až do zakázek v hodnotě 11 milionů na dodávky a služby a 140 milionů na stavební práce. Vzniká tak prostor pro manipulaci se zakázkami a korupci, a to ve značném finančním objemu.
U veřejných zakázek ve vybraných sektorech (hromadná doprava, energetika, vodárenství) neexistuje do výše uvedených finančních limitů žádná specifická právní úprava. Platí pro ně pouze obecné (a špatně vymahatelné) zásady jako transparentnost, rovné zacházení, zákaz diskriminace, přiměřenost, sociálně a environmentálně odpovědné zadávání nebo inovace.
Kauza Dozimetr je označení policejní akce uskutečněné v červnu roku 2022 v souvislosti s vyšetřováním korupce na Magistrátu hlavního města Prahy spojené s hospodařením Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s (dále jen “Dopravní podnik”).
Ze svědectví korunního svědka Pavla Dovhomilji vyplynulo, že v kauze Dozimetr docházelo k protiprávnímu přidělování podlimitních veřejných zakázek Dopravního podniku. K podpoře tohoto tvrzení svědek předložil jednostránkový dokument, na nějž si aktéři aféry (Michal Redl, Petr Hlubuček, Pavel Kos, Matej Augustín, Maroš Jančovič a další) sepsali zakázky, které chtěli zmanipulovat, přičemž vedle názvu projektu stojí i jméno firmy, která měla zakázku vyhrát. Dokument přitom vznikl ještě předtím, než o zakázkách bylo oficiálně rozhodnuto.
Jak změnit právní úpravu sektorových veřejných zakázek?
Problematická situace by mohla být alespoň částečně vyřešena iniciativou vedení městských podniků. Vhodným opatřením k nápravě by bylo zavedení či revize stávajících interních směrnic, které budou omezovat prostor pro korupci v oblasti sektorových veřejných zakázek.
Vedení městských firem může:
Vedení měst by pak samozřejmě mělo pravidelně zadat audit kontrolující dodržování směrnicového postupu.
Městská společnost předstírá, že není veřejný zadavatel
Některé městské společnosti nepostupují transparentně podle zákona ani v případě, že jejich veřejné zakázky nejsou sektorové, a překračují limit určený zákonem o zadávání veřejných zakázek (2 milionů korun na dodávky a služby a 6 milionů korun na stavební práce). Samy sebe totiž nepovažují za veřejného zadavatele, ale za “společnost mající průmyslovou nebo obchodní povahu.”
Městské společnosti a jejich řídící osoby by měly provést audit a posoudit, jestli při zadávání veřejných zakázek nedochází k obcházení zákona. Část městských firem, která doposud nezadávala veřejné zakázky podle zákona, by totiž měla. Obecným vodítkem pro posouzení této skutečnosti by mělo být nakládání s veřejnými penězi.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
