Zatímco dotace a zakázky pro Agrofert v řádu stamilionů pravidelně budí ostré reakce, stranou pozornosti protékají násobně větší prostředky. Rekonstrukce státu upozorňuje na možné rozsáhlé porušení zákona. Vyzývá k nápravě a urychlenému přijetí systémových opatření.
Státní firma ČEPRO historicky skrze veřejné zakázky nakupovala významné objemy paliv od firem Preol a Primagra z koncernu Agrofert. Mezi lety 2013 až 2016 šlo v průměru o 645 mil. Kč ročně. Nákupy téměř ustaly v roce 2017, souběžně s účinností tzv. Lex Babiš, zakazujícího zadávat veřejné zakázky firmám členů vlády. Bez veřejné zakázky ale ČEPRO od Agrofertu nakupuje dále - jen v letech 2018 a 2019 šlo dle prohlášení ČEPRO celkem o nákupy v objemu 3,5 mld. Kč.
Tyto nákupy nepodléhají jakékoliv uveřejňovací povinnosti (věstník veřejných zakázek, profil zadavatele, registr smluv), kontrole ÚOHS ani zmíněnému Lex Babiš. Objevili je náhodou analytici společnosti Datlab, při přípravě nástroje na vyhledávání rizik ve veřejných zakázkách.
„Je zřejmé, že tyto nákupy jdou mimo veškeré kontrolní mechanismy pro nakládání s veřejnými prostředky,” hodnotí zjištění svého týmu Jiří Skuhrovec, který vedle společnosti Datlab působí jako garant Rekonstrukce státu.
Porušilo ČEPRO zákon? Vyjasnit to může ÚOHS
Protikorupční organizace z platformy Rekonstrukce státu prohlašují, že ČEPRO je veřejným zadavatelem, a svými nákupy od Agrofertu porušuje zákon o zadávání veřejných zakázek. Připravují podnět na ÚOHS, který má situaci přezkoumat. Svá tvrzení organizace opírají o judikáty Soudního dvora EU, podle kterých musí firma plnící strategické úkoly státu nakupovat skrze ve veřejné zakázky. Ministerstvo financí přitom ve svých dokumentech ČEPRO za strategický podnik označuje, jeho účel shrnuje jako „ochraňování státních hmotných rezerv PHM, významná společnost jako součást energetické infrastruktury ČR” (Strategie vlastnické politiky státu, MF ČR 2020).
Za právními disputacemi stojí jasná logika. „Není přípustné, aby firma v režii ministryně financí nakupovala bez veřejné kontroly, a už vůbec ne od firem ze svěřenského fondu premiéra. Buď musíme dostat nákupy zpět pod veřejnou kontrolu, nebo udělat z firmy ČEPRO obchodní firmu, která nezajišťuje strategické zájmy státu,” shrnuje autor chystaného podnětu k ÚOHS Marek Zelenka, předseda spolku Oživení.
ČEPRO se naopak hájí nezávaznými vyjádřeními předsedy ÚOHS a ministra pro místní rozvoj, opřenými o analýzu kanceláře Císař, Češka, Smutný a spol., kterou si nechalo zpracovat. Z té údajně plyne závěr o tom, že společnost veřejným zadavatelem není - s odkazem na obchodní tajemství ji však nelze vydat.
Neveřejným zakázkám státních firem je třeba předcházet
Nehledě na závěr sporu je jisté, že praxe firmy ČEPRO je značně netransparentní. Rekonstrukce státu proto vypracovala seznam opatření, jak podobným situacím systémově předcházet.
„ČEPRO se ocitlo mezi mlýnskými kameny možného premiérova střetu zájmů a nejasně definované vlastnické politiky státu. Stát musí v prvé řadě říci, co po svých firmách chce. V případě ČEPRA může od sebe oddělit strategickou a obchodní část firmy, a odstranit tak pochybnosti, kdo má a nemá dělat veřejné zakázky. Dále by měl všem veřejným zadavatelům poskytnout spolehlivou evidenci skutečných majitelů, aby nevznikaly pochyby, které firmy lze pouštět do zakázek. Nelze po státních firmách požadovat, aby byly arbitrem majetkových poměrů premiéra. Konečně by měla být rozšířena působnost NKÚ, aby i neveřejné zakázky podléhaly nezávislé kontrole. Prověrka nákupů ČEPRA by byl výborný start,” shrnuje požadavky Jiří Skuhrovec.
Doporučení Rekonstrukce státu k řešení neveřejných zakázek společnosti ČEPRO
1) Zajistit, aby Evidence skutečných majitelů poskytovala úplné a důvěryhodné informace, které zadavateli postačí k rozhodnutí zda vyloučit či nevyloučit uchazeče z důvodu střetu zájmů. ČEPRO i další zadavatelé jsou dnes tlačeni do složité role arbitra vlastnických vztahů (nejen firem Agrofertu), tu jim stát musí maximálně ulehčit poskytnutím spolehlivé evidence.
2) Vyjasnit do budoucna, zda ČEPRO a další státní firmy jsou veřejným zadavatelem. V tomto směru podáváme podnět na ÚOHS, jehož posouzení situace by se mělo stát návodem pro budoucí nastavení vlastnických politik státu jak u ČEPRO, tak i u dalších státních a samosprávných firem. Podle našeho právního názoru je ČEPRO veřejným zadavatelem, už jen s odkazem na to, že Vlastnická politika státu z roku 2020 jej označuje za strategický podnik, který v principu má plnit cíle státu a být úkolován svým vlastníkem - Ministerstvem financí.
3) Umožnit nezávislou kontrolu NKÚ ve státních firmách. Je třeba, aby konkrétní nákupy ČEPRA prověřil nezávislý audit. Státu slouží k nezávislé kontrole hospodárnosti, účelnosti a efektivity vynakládání veřejných peněz NKÚ. V ČEPRU by jeho kontrola měla prověřit, zda nákupy mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek probíhají nediskriminačně a za tržní ceny.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
