ČSSD se vyjednáním potřebného počtu hlasů před hlasováním zřejmě vůbec neobtěžovala. Premiér Sobotka se veřejně k senátorům nevyjádřil a vše nechal na osamoceném Jiřím Dienstbierovi. Předseda Senátu Štěch (ČSSD) se rozhodl - sice dobře - až v momentě hlasování. Zafungovala tak panika vyvolaná Svazem měst a obcí ČR a Asociací krajů ČR, že kontrol už je mnoho a takto přibude další. To, že jde o zcela jiný typ auditu a nadbytek kontrol změna Ústavy řešit nemůže, už mnozí senátoři slyšet nechtěli. Ani to, že cílem NKÚ jsou státní firmy, kraje a velká města, nikoliv malé a střední obce. Jak nám sdělil jeden člen opozice: senátoři před volbami potřebují nejvíce podporu starostů, voliči jsou až na druhém místě.
Vedení KDU-ČSL sice senátorům řeklo svůj názor, ministr Jurečka na poslední chvíli apeloval na senátory, ale zřejmě se dostatečně nezaručil, že onoho strašáka duplicit kontrol bude řešit. Ostatně jeho kolegové ani nevěděli, že vláda už má hotový zákon, který se s vnitřní kontrolou potýká.
Senátor Martínek (ČSSD) přišel s vhodným kompromisním návrhem pro opozici a pro starosty, ale až den před hlasováním, na které se čekalo 2 roky. Velký kritik změny, senátor Vystrčil (ODS), pak na plénu uvedl, že jediný, kdo zprostředkovával nějakou dohodu byla platforma Rekonstrukce státu[1].
Opozice byla podle slov senátora Kubery o případných ústupcích připravena jednat. Je samozřejmě otázkou, zda existoval nějaký reálný ústupek, který by kluby ODS a STAN obměkčil. Obě strany proti rozšíření NKÚ dlouhodobě vystupovaly a jejich pohled nezměnilo ani navrhované kompromisní vynětí menších obcích či odklad kontrol na obcích o dva roky. Že byla cena vysoko, ukazuje povzdech klíčového senátora Vystrčila, že zanedbané vyjednávání s opozicí mohla v poslední chvíli zachránit už jen přímá garance premiéra či vicepremiéra. Jednoznačně pro tak nakonec byli jen zeleno-pirátští senátoři a senátorky, klub ANO+Severočeši a klub SPO+KSČM.
Obava z přílišných či neřiditelných kontrol byla zčásti jen zástěrka, jak se domnívá například poslanec Stanislav Polčák (STAN)[2]. Na Slovensku je NKÚ SR oceňován svazem obcí jako nápomocný a férový partner. Ten samý den v Senátu prošel hazardní zákon, který přináší nehlídané pravomoci pro omezování obsahu na internetu. Když jde však o větší sebe-kontrolu státu a samospráv, jde to mnohem hůře.
Vláda má ovšem trochu štěstí, protože návrh na změnu Ústavy totiž nebyl zcela odmítnut. Senátoři se k němu mohou vrátit a hlasovat o něm znovu. Do té doby má vláda čas na mnohem lepší přípravu i domluvu uvnitř vlastních stran i s opozicí.
[1] “Co se týká toho nadstandardního legislativního procesu, tak jsem to tady říkal – nepřišel ani předkladatel. A teď jednání. Já nevím, kdo s kým dva roky jednal. Se mnou a s naším klubem nejednal nikdo, kromě Rekonstrukce státu. O tom se ještě zmíním. Která naprosto, podle mě paradoxně, dneska pořád se snaží zprostředkovat komunikaci mezi vládní koalicí a opozicí. A mě informuje představitel Rekonstrukce státu o tom, co si myslí pan Vondráček a co dneska bude říkat v Poslanecké sněmovně, místo toho, abychom se bavili napřímo.Čímž mimochodem samozřejmě této instituci dáváme nějakou autoritu. A zřejmě, protože se nejsme schopni domluvit samostatně, i právem.“ senátor Miloš Vystrčil (ODS), 26.5.2016, schůze Senátu - červen 2016
