STANOVISKO: Analýza Deloitte o zveřejňování smluv státními firmami je spíše anketou k chybné otázce a s řadou chyb

STANOVISKO: Analýza Deloitte o zveřejňování smluv státními firmami je spíše anketou k chybné otázce a s řadou chyb

    Sdílet: 19. 04. 2016

    Praha, 19.4.2016 - Zástupci koaličních stran v těchto dnech jednají o postoji vládní koalice k navrženým výjimkám z registru smluv. Jako důležitý podkladový materiál jim přitom slouží analýza, kterou u společnosti Deloitte Advisory s.r.o. zadalo Ministerstvo vnitra. Analýza o možných rizicích a dopadech zveřejňování smluv na vybrané státní firmy je však z řady hle-disek nekvalitní. Namísto klíčové otázky odpovídá na jinou, nesprávně položenou, obsahuje řadu nepravdivých informací a formálních chyb.

    STANOVISKO PRACOVNÍ SKUPINY PLATFORMY REKONSTRUKCE STÁTU
    k analýze společnosti Deloitte o možném dopadu zveřejňování smluv na vybrané státní firmy

    Prvním nedostatkem materiálu je, že se jedná spíše o anketu než o seriózní analýzu. Společnost Deloitte oslovila 10 vybraných firem a podniků s majetkovou účastí státu s dotazem, jaké dopady očekávají od povinného zveřejňování smluv. Odpovědi firem pak de facto jen poskládala tak, jak jí byly od jednotlivých firem doručeny (v některých případech takřka v doslovném přepisu) a doplnila o základní informace o firmách a mechanicky k tomu zkalkulovala míru jejich možného ohrožení. Na základě nesprávných vstupních údajů pak dospěla k negativním závěrům a varováním.

    Vstupní data analýzy přitom odpovídají na nesprávně položenou otázku “Co se stane, pokud budou zveřejněna obchodní a další tajemství vaší firmy ve zveřejňovaných smlouvách?” Takový stav ale při důsledném využití všech možností, které zákon již dnes nabízí, vůbec nemá nastat! Státní firmy mají v zákoně řadu výjimek, umožňujících jim jejich obchodní tajemství, autorská práva či průmyslové vlastnictví důsledně chránit. Analýza údajných rizik navíc zcela ignoruje skutečnost, že všechny v ní zmíněné státní firmy a podniky mají již déle než 10 let povinnost poskytovat smlouvy na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím, tudíž se rozhodně nejedná o žádné novum, zavedené až zákonem o registru smluv.

    Ministerstvo tak v tomto případě použilo veřejné prostředky na to, co by velmi snadno mohli provést samotní úředníci ministerstva - tj obeslat jednotlivé firmy a jejich odpovědi (na chybnou otázku) posoudit a poskládat do jednoho dokumentu. Za vypracování této studie ministerstvo zaplatilo 117 975 Kč s DPH.

    Padesátistránková studie navíc obsahuje několik desítek právních či faktických chyb (např. podniků, které jsou srovnatelné s těmi ve studii, není 200, ale maximálně 60, ne většina, ale jen menší část těchto firem se pohybuje v konkurenčním prostředí - firma ČEPS, a.s. je například jediným správcem přenosové soustavy, atd.). Řada v analýze uvedených rizik pro jednotlivé státní firmy je v přímém rozporu s obsahem zákona o registru smluv. Například kalkuluje riziko kvůli zveřejnění průmyslového vlastnictví, ačkoliv podle zákona toto vůbec nepodléhá uveřejnění! Podobné je to s informacemi o kritické infrastruktuře státu, které jsou chráněny coby utajované či zvláštní skutečnosti, anebo s poštovním tajemstvím. Nejsilnější nástroj k ochraně obchodního tajemství státních firem, speciálně vytvořený a přidaný do zákona, tj. možnost neuveřejnit vůbec informace o smluvních partnerech či ceně a jejím stanovení, není v analýze dokonce vůbec zmíněna! Naopak se opakovaně uvádí, že se takové informace uveřejní a jakou škodu to způsobí.

    Stranou pozornosti by nemělo zůstat ani to, že v tomto případě byla firma Deloitte ve zřejmém střetu zájmů. Pro ministerstvo zpracovávala studii o možném dopadu zveřejňování smluv na několik firem, pro které sama následně dělá audity a další analýzy (např.: České dráhy, ČD Cargo).


    Oldřich Kužílek, Otevřená společnost
    Jiří Skuhrovec, EconLab
    Petr Bouda, Frank Bold
    Josef Karlický, Frank Bold

    Více informací:
    Václav Zeman, tel.: 734 202 656

    Sdílet: