KOMENTÁŘ: Registr smluv se vrací: Boj o výjimky začíná

    Sdílet: 28. 02. 2016

    Poslanci se v příštím týdnu opět stanou hlavními hvězdami zatím zřejmě jen tak nekončící ságy o zveřejňování smluv. Státní firmy, nemocnice i politici se velmi pravděpodobně budou předhánět v tom, kdo předloží lepší výjimku z klíčového opatření k transparentnosti státu. Zákon o #odtemnění přitom ještě od plné účinnosti dělí půldruhého roku.

    Rozhodnutí vlády minulou středu by ocenila především chytrá horákyně. Přestože skoro všechna ministerstva se vyjádřila proti, vláda návrh nakonec ani nepřijala, ale ani nezamítla. Jednalo se o tom, zda fakticky jediný národní podnik ČR - Budějovický Budvar - bude vyjmut ze zákona o povinném zveřejňování smluv.

    Tato výjimka bude již příští týden expresně načtena ve Sněmovně. Poměrně jasně se rýsuje, kdo další se do závody o výjimky přidá.

    O výjimku pro ČT požádal nedávno senátory ředitel ČT Dvořák. Pohrozil, že jinak nebude ČT vysílat přímé přenosy biatlonu. Ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík, známý svým dobrým vztahem s prominentními politickými pacienty, tzv.“kulichy”, se zase protlačil hned do dvou velkých rozhovorů, aby na zveřejňování smluv zaútočil. Očekává více úmrtí pacientů na operačních stolech. O výjimku si minimálně řekne také polostátní firma ČEPS, která vedla lobbing státních firem na podzim v Senátu.

    Smrt pacientů i biatlonu

    Nepředstíráme, že tento zákon je bez vady. Na řadu z nich jsme také vládu i poslance dlouhodobě upozorňovali. Co zaráží je fakt, že výjimkáři předkládají často zcela podivuhodné důvody.

    Šéf nemocnice a kandidát ČSSD na primátora Ludvík si například stěžuje, že jde o poslanecký návrh, který neprošel připomínkovým řízením ministerstev. To je samozřejmě více než zavádějící. Sami máme k dispozici dokument, kde se Ministerstvo zdravotnictví k návrhu zákona vyjadřuje a posuzuje jeho náročnost pro svůj rezort. Mimochodem odhad náročnosti dělala i předchozí vláda. Zřejmě zapomněli pana ředitele pozvat.

    Dále mu vadí, že nemůže objednávat léky během několika minut, aniž by musel objednávku zveřejnit. Ve skutečnosti k žádnému výraznému prodloužení nedojde. Již dnes musí závazná objednávka obsahovat podstatné náležitosti smlouvy a musí být odeslána protistraně. Ta ji musí písemně potvrdit (za písemnou formu se považuje i podpis v e-mailu nebo zaručený elektronický podpis). Takovou smlouvu - která bude muset být v registru zveřejněna - tak může de facto tvořit objednávka a její přijetí protistranou. Jak dokazuje zkušenost řady měst a obcí, uveřejnit smlouvu v registru smluv je otázkou několika minut. Stačí skrze datovou schránku poslat správci registru smluv elektronickou verzi smlouvy a on ji musí bezodkladně uveřejnit. Vše lze i naprogramovat (robot musí mít přístup do datové schránky) a celý proces uzavírání smlouvy na dodávku léků bude oproti dnešku delší maximálně o několik minut. Zároveň pokud bude FN Motol nakupovat léky v rámci elektronických aukcí, vztahuje se na to již dnes jedna z výjimek stávajícího zákona, takže takové smlouvy být zveřejňovány nemusí.

    Podobně se zbytečně obává ředitel Dvořák, že nestihne uzavřít smlouvu o přenosu biatlonu v bleskovém vyjednávání, když bude muset čekat pět minut na její zveřejnění. Je to sice náročné, ale i jeho lidé by mu mohli vysvětlit, že smlouva je platná hned po uzavření. Zveřejněná by měla být až ve chvíli, kdy ji chce televize začít plnit, tj třeba začít s vysíláním.

    Nechceme spekulovat, proč obě instituce používají řadu falešných argumentů. Věříme, že je to z neznalosti nebo nezájmu, nikoliv proto, že skutečné důvody jsou jiné.

    Národní zájem národního podniku

    Návrh na první výjimku předložil vládě ministr Marian Jurečka z KDU - ČSL. Má ochránit výrobce zlatavého moku z Českých Budějovic. V dozorčí radě podniku sedí mimo jiné Jurečkem osobně vybraný náměstek Zdeněk Adamec. Právě ten, který v minulém roce dostal od ministra nejvyšší odměnu ke svému platu ve výši 440 tisíc korun. Je právem Mariana Jurečky, aby jihočeské pivo prohlásil za strategickou surovinu a bránil ji zuby nehty. Ale měl by jasně vysvětlit, proč podnik, který má již nyní povinnost poskytovat informace podle zákona 106/1991, zničí povinné zveřejňování smluv. V zákoně je už dnes velmi pohodlně chráněno obchodní tajemství, zvláště pro společnosti vlastněné státem a městy. Povinnost se také nevztahuje na smlouvy, jejichž plnění probíhá převážně v zahraničí, kterých se ředitel Budvaru podle rozhovorů obává.

    Uvidíme, kdo z poslanců, kteří chtěli v minulosti zahrnout do zákona i soukromé společnosti nebo neziskové organizace, bude najednou bránit výjimky pro vlivné polostátní firmy. Ostatně výjimka pro ČEZ do zákona prošla bez toho, aby se k ní kdokoliv hlásil nebo se jí postavil. Pro pořádek podotkněme, že výjimku pro ČEZ přímo do zákona prosadila ČSSD. Andrej Babiš ani Pavel Bělobrádek - přes naše výslovné upozornění - proti ní nic neudělali.

    Lidé mají krátkou paměť. Většina poslanců, kteří dnes sedí v poslaneckých lavicích se ve volbách zašťitovala bojem s korupcí a prosazováním transparentnosti. Stačí dva roky a stejní poslanci se začínají předhánět v prosazování pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je dostat věci opět tam, kde mají být - mimo dohled veřejnosti. Zákon přitom poběží rok v testovacím režimu, bez sankcí. To je dost času na analýzu dopadů a nevýhod. Není žádný důvod novelizoval ho ještě před vstupem v účinnost.

    "Představte si, že máte pacienta otevřeného na operačním stole, dost krvácí a potřebujete další drahý lék, který není na skladě, a to ihned. Všechno se dělalo on-line, teď budeme muset nejdřív zveřejnit smlouvy, abychom mohli nakoupit život zachraňující léky." 
    /ředitel FN Motol M.Ludvík, MF DNES, 2.2.2016/

    "Zákon o registru smluv nás poškozuje ve známkoprávních sporech s Anheuser-Busch. Nyní k soudu chodíme jako prcek, ale oblečený prcek. Teď tam přijdeme jako prcek, ale ještě k tomu nazí. Budou vědět, jak přemýšlíme, mohou nám přetahovat zákazníky."
    /ředitel Budějovického Budvaru, Jiří Boček, Hospodářské noviny, 4.2.2016/

    "Ne že by Česká televize nechtěla být transparentní a prezentovat to, jak hospodaří s penězi, ale na základě schváleného zákona máme problém v rámci zpravodajství. V momentě, kdy nastane platnost zákona o registru smluv a v Paříži vybuchne další rockový klub, my nebudeme prakticky schopni vypořádat to, aby naše štáby druhý den odjely do Paříže, nasmlouvaly linky a začaly živě přenášet dění."
    /ředitel České televize Petr Dvořák, Marketing a Media, 30.1.2016/

    Sdílet: