O zveřejňování smluv rozhodují poslanecké výbory

Zda se vůbec stihne zákon schválit včas, ovlivní ve čtvrtek odpoledne organizační výbor Sněmovny, který může zařadit normu do třetích čtení. Ústavně právní výbor Sněmovny, který je podle nového jednacího řádu výborem garančním, dnes rozhoduje o tom, v jaké podobě se bude hlasovat o nejdéle odkládaném návrhu zákona ve Sněmovně.  V červenci 2015 prošel zákon o registru smluv  2. čtením, když ho na jednání Sněmovny prosadili poslanci KDU-ČSL, ANO a část opozice za TOP 09/STAN (viz http://bit.ly/1TiiZjS). Poslanci odhlasovali, že základem pro schvalování bude vládní komplexní pozměňovací návrh k původnímu návrhu Jana Farského (STAN).  Vládní návrh zachovává základní principy zákona, nabízí některá zlepšení, ale také obsahuje řadu neodůvodněných výjimek, včetně ročního odkladu sankce. (viz přehledné srovnání)

Rizikem je nyní řada navržených pozměňovacích návrhů, především od poslanců ČSSD, které mohou zákon zablokovat. Například návrhy poslanců Milana Urbana  (nakonec načten panem poslancem Zemánkem) a Jaroslava Foldyny, aby všechny svoje (i soukromé) smlouvy zveřejňovaly soukromé subjekty (firmy a neziskové organizace) v celém kalendářním roce, ve kterém dostanou dotace nad určitou výši. Jde o právní absurditu, neboť nutí subjekty předem odhadovat, zda jim bude dotace udělena. Navíc místo kontroly veřejných prostředků zahrnují i prostředky soukromé (peníze, které subjekty nemají z dotací).

Na druhou stranu expertní skupina Rekonstrukce státu poslancům doporučila návrhy opozičních poslanců, aby se zkrátilo „testovací“ období pro plnou účinnost zákona, a zrušila absolutní výjimka pro firmu ČEZ.

K zákonu se sešlo 20 pozměňovacích návrhů. Podstatné výjimky navrhuje také předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek nebo poslanec ČSSD Vítězslav Jandák.  (Seznam a hodnocení důležitých návrhů můžeme médiím poskytnout.)

Registr je po termínu

Podle původního vládního plánu měla Sněmovna v červenci poslední možnost schválit zákon o registru smluv, aby jeho plná účinnost nedopadla až na vládu další. Nyní záleží na ochotě vlády, zda přípravy uspíší. Vláda si zavádění zákona původně naplánovala na 21 měsíců – na přípravu internetové databáze smluv si Ministerstvo vnitra vyžádalo 9 měsíců a 12 měsíců má být odložen sankční mechanismus, kdy zveřejňování bude fakticky dobrovolné. Spolu s předpokládaným časem na projednání ve Sněmovně a Senátu by podle harmonogramu vlády zákon plně účinkoval až v říjnu 2017, v řádném termínu voleb. (Podrobnosti http://bit.ly/1NKu1uC.)

„Z rozhovorů s jednotlivými poslanci jsme zjistili, že většina netuší, že kvůli odkládání zákona se nemusí za současné vlády automatickému zveřejňování smluv státu vůbec stihnout,“ říká Pavel Franc, ředitel Frank Bold, jedné z pěti garantských nevládních organizací platformy Rekonstrukce státu.

Přílohy:
TZ 2. 9. 2015 O  zveřejňování smluv rozhodují poslanecké výbory