Připomínky k věcnému přehledu pro Ústavně právní výbor Sněmovny - sněmovní tisk č. 71

Obecné připomínky

1. Působnost zákona

1.1 Cílem zákona je zajistit nezávislost výkonu státní správy, která je v současné době silně zpolitizovaná. Proto považujeme za nezbytné, aby se zákon vztahoval kromě ministerstev i na další ústřední orgány státní správy vč. tzv. nezávislých regulátorů např. ÚOOÚ, ÚOHS a dalších. Jejich zahrnutí do režimu služebního zákona podpoří nezávislost výkonu jejich funkcí. Vzhledem ke specifickému charakteru některých z nich s ohledem na vykonávané funkce, např. ČSÚ i s ohledem na požadavky evropského práva na zajištění funkční nezávislosti je třeba tyto požadavky zohlednit, zejména v oblasti personálního řízení, konkrétně u přijímacích řízení, požadavků profesní způsobilosti a prostupnosti státní správy a dalších sektorů. Navíc by bylo velmi vhodné jasně stanovit způsob obsazování vedoucích pozic těchto úřadů s jasnými kvalifikačními, profesními a dalšími požadavky odborného charakteru na vedoucí těchto úřadů, jež nejsou členy vlády. Pouze jejich zahrnutím pod služební zákon bude zajištěna jejich nezávislost.

Tato připomínka je zásadní.

1.2 Věcný záměr neobsahuje definici pravomocí a kompetencí služebních orgánů. Proto nelze variantní řešení zhodnotit. Tento bod by měli předkladatelé věcného přehledu dopracovat. Obecně lze konstatovat, že pokud má služební orgán vydávat služební předpisy týkající se výkonu jednotlivých politik i uspořádání služby, měla by se zvolit varianta 2.

Tato připomínka je doporučující.

1.3 Věcný záměr nekonkretizuje pravomoci a kompetence náměstka člena vlády. Vymezení jeho kompetencí a pravomoci zejména ve vztahu ke státním tajemníkům a dalším úředníkům je zcela nezbytné pro funkční nastavení zákonné úpravy. Náměstek jako zástupce člena vlády je politický nominant a je nepřijatelné, aby mohl působit v jakémkoli řídícím vztahu k úředníkům.

Tato připomínka je zásadní.

2. Organizace služby

2.1       Zavedení služebního zákona přináší jednotná pravidla pro organizaci státní správy, která musí být centrálně koordinována a kontrolována. Generální ředitelství chápeme z jedné strany jako koordinační orgán, z druhé strany jako garanta zákonnosti. Pro období po přechodném období považujeme za lepší pro výběr generálního ředitele variantu 2, jelikož se tím rozšíří spektrum možných kandidátů. Omezení na státní tajemníky pro věci služby by znamenalo možnost výběru pouze ze 14 osob, kterou u takto významné funkce považujeme za nedostatečnou. Zároveň bychom upřednostnili, kdyby výběr generálního ředitele byl vázán na více objektivních kritérií, jako je např. představení koncepce dalšího rozvoje státní správy a roční hodnocení.

Tato připomínka je zásadní.

2.2       Výběr státních tajemníků má provádět komise sestavená paritně ze zástupců ministra a generálního ředitele resp. státního tajemníka pro věci služby. Sudé sestavení výběrových komisí znesnadňuje dosažení dohody nad výběrem. Proto navrhujeme, aby byly komise tříčlenné a sestavovaly se ze dvou zástupců jmenovaných ministrem a jedním zástupcem jmenovaným generálním ředitelem resp. státním tajemníkem pro věci služby, který je garantem zákonnosti výběru. Je nezbytné, aby si ministr mohl vybrat osobu, se kterou bude schopen spolupracovat. Na druhou stranu by již nemělo docházet k tomu, že si ministr přivede osobu mimo státní správu, která nebude dosahovat náležité odbornosti. Klíčové je, aby kandidát splňovat kvalifikační a další kritéria daná zákonem, která omezí libovůli ministra při výběru. Generální ředitel by měl být kontrolorem zákonitosti procesu. Neměl by mít ale výlučnou kompetenci při výběru, protože by tím docházelo k silné koncentraci moci. Doplňujeme, že tento způsob výběru bude relevantní pouze u prvně jmenovaných státních tajemníků, nikoli ve standardní době účinnosti zákona.

Tato připomínka je doporučující.

2.3        U všech státních tajemníků se do 31.12.2020 započítává praxe z územně samosprávných celků. Považujeme za nelogické a nekoncepční prostupnost takto časově i sektorově omezovat. Tento požadavek je přijatelný pouze u státních tajemníků pro věci služby. S ohledem na odbornost ostatních státních tajemníků by z našeho pohledu měla být do praxe určitou formou započitatelná i praxe v daném oboru v neveřejném sektoru.

Tato připomínka je zásadní.

2.4        I pro výběr státních tajemníků bychom uvítali více objektivních kritérií nežli pouze délku praxe. I zde by měl být kladen větší důraz na kompetence a předešlá hodnocení.

Tato připomínka je doporučující.

3. Služební poměr

3.1      S ohledem na fakt, že zákon postrádá silné karierní prvky i definitivu pokládáme statut čekatele za přežitý a nepřinášející žádné benefity s ohledem na profesionalizaci služby. Zároveň platové znevýhodnění (pozn. snížení platu o pětinu po dobu čekatelství) snižuje motivaci kvalitních pracovních sil vstupovat do státní služby. Za vhodnější model považujeme stanovení ročního zkušebního období.

Tato připomínka je doporučující.

3.2        Úřednickou zkoušku v uvedeném rozsahu nepovažujeme za vhodný filtr pro nabírání kvalifikovaných pracovních sil. Na jednu stranu představuje úřednická zkouška velké finanční náklady, na druhou je jedním z nemnohých kariérních prvků. Ty zahrnují náklady jak na školení či vzdělávání a prozkoušení samotné, tak i náklady na platy úředníků-čekatelů, kteří mají zkoušku vykonat v době od 6ti do 12ti měsíců trvání zaměstnaneckého poměru. Zároveň zvolená testová forma zkoušky, ve které nejsou testovány kompetence, ale pouze velmi omezené spektrum obecných znalostí, není garantem kvality výběru. Doporučujeme síto nastavit již při výběrovém řízení, které by mělo být standardizováno dle vzoru např. přijímání do Evropské komise.

Tato připomínka je doporučující.

3.3 Další (průběžné) vzdělávání by mělo mít charakter motivační a ne sankční, jak je tomu v případě úřednické zkoušky. Nicméně podporujeme myšlenku zajištění jednotného vzdělanostního standardu úředníků v obecných oblastech spolu se zajištěním odborného profesního vzdělávání dle oborů služby.

Tato připomínka je doporučující.

3.4 Pravidla systému vzdělávání musí být v základních rysech definována zákonem a rozpracována prováděcím předpisem. Tato základní pravidla my měla vymezit 1/ vazbu vzdělávání na hodnocení, a tedy odměňování, popř. časovou dotaci na vzdělávání, 2/ studijní pobyty a 3/ organizační způsob poskytování vzdělávání (kdo stanoví podmínky či rozsah vzdělávacích programů, způsob akreditace a tím i okruh potenciálních poskytovatelů, atd.). Dodáváme, že monopolní zajištění poskytování vzdělávacích služeb (viz návrh Policejní akademie) shledáváme nevhodným. Podporujeme myšlenku insourcingu v oblasti vzdělávání.

Tato připomínka je zásadní.

3.5 Dlouhodobě podporujeme myšlenku modernějších způsobů hodnocení, než je hodnocení pouze přímým nadřízením, zahrnuté do osobního růstu. Není zřejmá vazba (zda nějaká) mezi hodnocením a odměňováním, či zda bude stanoveno metodikou GŘSS. Pouze je jasná vazba opakovaného negativního hodnocení jako důvodu výpovědi.

Tato připomínka je zásadní.

4. Odměňování

Věcný přehled neobsahuje konkrétní variantní řešení. Nelze tedy adekvátně připravit připomínky. Podporujeme narovnání současného stavu zneužívání příplatků a odměn k tzv. dorovnávání platů, tzn. transparentní způsob odměňování s důrazem na nárokovou část platu a omezením části nenárokové. Rovněž podporujeme takové nastavení tabulkových platů, které bude adekvátně reflektovat unikátní specializaci některých úředníků namísto stanovení dalšího příplatku či vůbec nevhodně řešit smluvním platem.

Tato připomínka je zásadní.

5. Přechodná ustanovení

5.1  „Překlopení“  - předpokládá existenci úřednické zkoušky k tomu vyjádření výše; navíc Variantu 1 nepovažujeme za vyhovující, ani reálnou, Rychlost implementace je nadřazena kvalitě provedení. Termíny jsou s ohledem na současný stav příprav nadmíru ambiciózní. Plánované „překlopení“ má jasnou vazbu na řešenou systemizaci (viz níže). Proto podporujeme Variantu 2.

Tato připomínka je doporučující.

5.2 V přechodném období zcela chybí tvorba nové systemizace a její propojení na nový systém odměňování, které jsou ale klíčovými podmínkami pro udržení a nalákání kvalitních pracovních sil do státní správy. Proto považujeme za nezbytné, aby tvorba nové systemizace a zavedení nového systému odměňování předcházelo tzv. „překlopení“. Materiál nicméně nevěnuje pozornost právě tvorbě a zavedení nové systemizace v přechodném období, ač je pro celkovou implementaci novelizovaného zákona zcela zásadní.

Tato připomínka je zásadní.

Kontakt:

Lenka Petráková, 724 011 102, lenka.petrakova@oziveni.cz