Poslanci projednají novelu infozákona. Přinese plošné omezení práva na informace?

V čem je vládní návrh zákona o svobodném přístupu k informacím problematický?

1. Návrh bere veřejnosti právo na informace o průběhu trestního řízení. Už dnešní zákon brání, aby stíhané osoby přes advokáty mohly mařit vyšetřování získáváním informací. Občan však má právo vědět o nejdůležitějších okolnostech významných případů, pokud jde o informaci ve veřejném zájmu. Toto právo plyne z Ústavy a nelze ho zrušit obyčejným zákonem. Základní informace by měly být vždy přístupné, především ve specifických případech vyšetřování veřejných činitelů nebo vážných událostí veřejného významu. To se nemusí týkat jen politiky, ale může to být třeba havárie železničního mostu ve Studénce. Jde o veřejný zájem a je pochopitelné, že se novináři ptají na průběh vyšetřování. A taky musejí mít zákonné právo na odpověď. Jde o náhubkový zákon z druhé strany, kdy svoboda slova může být zasažena i tím, že novináři nebudou moci žádat veřejné orgány o relevantní informace k případu.

2. Novela tají informace, které se dotýkají porušení závazků, které má Česká republika vůči EU. Tato výjimka by znemožnila poskytovat informace o vyšetřování dotačních kauz (jako je Čapí hnízdo) nebo o řízení, které by hypoteticky EU zahájila s ČR o uprchlických kvótách. Čeští úředníci by dokonce ani nesměli českou veřejnost informovat. Novináři by pak pracovali především s úniky informací a informacemi z Bruselu, což přinese více problémů, než užitku. Navíc už dnešní právní úprava zajišťuje, že stát neposkytne informace, které by zhoršily postavení ČR v řízení. Plošné omezení práva na informace však nedává smysl, u každého jednotlivého případu je třeba zvažovat citlivost informací oproti veřejnému zájmu.

3.   Tajné služby by nově mohly tajit veškerou svou činnost, nikoliv pouze informace o plnění svých úkolů. Tato výjimka se má rozšířit také na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Návrh přitom toto rozšíření dostatečně nezdůvodňuje. I dnes se alespoň rámcově dozvídáme, že se v rozvědce vyšetřuje její hospodaření.

4.   Návrh omezuje přístup k informacím, které by potenciálně „mohly ohrozit ochranu zájmů České republiky v zahraničí”. Jde o zcela vágní a gumovou formulaci. Současná zákonná úprava přitom dostatečně upravuje přístup k výsledkům diplomatických jednání, informacím o sjednávání mezinárodních smluv a chrání občany ČR v zahraničí.

5.   Novela chrání tisíce úředníků, ale nemyslí na občany. Navrhuje zcela mlčet o všech, kteří pracují s utajovanými informacemi, aby se zbytečně neprozrazovala jejich identita. To je legitimní u nejvíce utajovaných informací. Návrh je ale tak bezbřehý, že se týká tisíců úředníků, kteří se třeba i v jednom jediném případě seznámili s nejméně utajovanou informací stupně vyhrazeno, například většiny starostů a tajemníků. Úřad by k nim najednou mohl odmítnout jakoukoli informaci – o smyslu jejich práce, odměnách, kompetenci. To je nesmyslné utajení, výstřel dělem na malinkého komára. Psychologický efekt by navíc vytvářel atmosféru „nedotknutelné kasty”.

Protikorupční platforma Rekonstrukce státu proto podporuje pozměňovací návrh poslance Ondřeje Profanta (Piráti), na kterém se podíleli i odborníci na právo na informace. Návrh neobsahuje plošné omezení práva na informace a řeší jednotlivé specifické případy více chirurgickou metodou.

Jak už se dříve k vládní novele zákona řekl Oldřich Kužílek, expert Otevřené společnosti, spoluautor Zákona o svobodném přístupu k informacím a odborný garant Rekonstrukce státu: „Neexistují žádné důkazy, že by právo na informace někdo účinně zneužil proti zájmům státu. Neznám žádný rozsudek, který by prolomil ochranu skutečně oprávněně chráněné informace. Důvodová zpráva mlží. Spíše bojujeme s malou schopností úřadů infozákon správně používat k ochraně citlivých informací, které se opravdu musí chránit. Alibisticky pak tvrdí, že se něco nedaří kvůli právu na informace. To je blbost. Infozákon to všechno umí chránit. Kvalitní právo na kvalitní informace je ale nezbytnou podmínkou svobody projevu.”

Kdo se podílí na Rekonstrukci státu?

Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu.