Předvolební účtování: 10 nejsilnějších stran a 9 zákonů Rekonstrukce státu

Celé čtyři roky jsme podrobně sledovali, jak poslanci i senátoři hlasují o každém z devíti protikorupčních zákonů, které jsme prosazovali. Podrobný přehled hlasování každého poslance a senátora nabízíme na našem webu a v rámci našich novin jsme jej zaslali do milionu domácností. Nyní nabízíme ještě stručné ohlédnutí za kroky jednotlivých stran.

Předesíláme, že níže uvedený přehled i grafická příloha se věnují pouze legislativním krokům ohledně 9 zákonů, které jsme sledovali, a nijak nezohledňují palčivé otázky politické scény jako je střet zájmů Andreje Babiše, ani jednotlivé kauzy politiků. Přijaté zákony z agendy Rekonstrukce státu nicméně na mnohé současné kauzy dopadají, protože systémově posilují mechanismy proti zneužití politické i ekonomické moci.

Pro přehlednost strany řadíme od těch, které zákony Rekonstrukce státu jednoznačně podporovaly, k těm, které podpořily jen některá opatření. V závěru shrnutí k jednotlivým stranám pak pro zjednodušení uvádíme i hodnocení práce strany v rámci školní stupnice, přičemž pokud mají strany shodnou známku, řadíme je podle abecedy.

Piráti

Neměli zástupce ve Sněmovně. Jejich vliv na rekonstrukční zákony tak byl značně omezený a byl spojen se senátory Michálkem, Kosem, Láskou a senátorkou Chmelovou, kteří kandidovali s podporu Pirátů. Libor Michálek dosáhl v našem hodnocení jako jediný stoprocentní podpory a i další zmínění senátoři se mohou pochlubit mimořádnou podporou.  Výsledkem by tedy měla být jasná jednička. Určitě však není na místě srovnávat toto hodnocení např. s vládními stranami, jelikož je to trochu jako by chodili oproti jiným jen na jeden předmět.

Zelení

Také neměli zástupce ve Sněmovně. Jejich vliv na rekonstrukční zákony tak byl spojen s několika senátory zvolenými s jejich podporou: Eliškou Wagnerovou, Petrem Orlem, Jitkou Seitlovou a opět Liborem Michálkem. Všichni tito senátoři zákony z agendy Rekonstrukce státu jednoznačně podporovali. V rámci školního hodnocení by tedy i Zelení měli dostat jedničku. Nicméně i u nich platí, že bylo velmi málo kroků, které by bylo možné hodnotit.

ANO

Zástupci ANO ve vládních jednáních rekonstrukční zákony aktivně podporovali a hráli důležitou roli při jejich prosazení. Nicméně zákony, které měli ministři za ANO na starosti (zákon o státním zastupitelství a nominace do dozorčích rad), skončily neúspěšně. Poslanecký klub ANO podpořil reformu financování politických stran, registr smluv, protipřílepkovou novelu jednacího řádu i rozšíření NKÚ na obce a státní firmy. Klub také dlouho podporoval i novelu zákona o střetu zájmů, nicméně po změnách zákona dopadajících výrazně na předsedu ANO již zákon nepodpořil s odkazem na namítanou protiústavnost. Senátoři ANO podpořili všechny rekonstrukční zákony. Skóre jim však kazí, že jednoznačně podpořili také senátní verzi registru smluv, která rušila princip „nezveřejněná smlouva není účinná“. Celkové hodnocení hnutí ANO v této oblasti poněkud snižují kauzy spjaté s jeho předsedou, nicméně ty nejsou předmětem tohoto shrnutí. V rámci školní stupnice by tedy vycházelo na dvojku.

KDU-ČSL

Na vládní úrovni lidovci neměli žádný rekonstrukční zákon na starosti, nicméně ve vládních i koaličních jednáních je v zásadě podporovali. Také ve Sněmovně podporovali všechny sledované zákony, přičemž mezi poslanci mají v našem hodnocení dokonce nejvyšší průměrnou podporu. Bilanci jim tak kazí pouze jejich návrh novely registru smluv k vynětí Budvaru. K němu se poté přidaly návrhy poslanců z dalších stran a novela najednou měla podobu, která by celý zákon zásadně omezila. Navzdory tomu jej někteří poslanci KDU-ČSL podpořili. Senátorský klub KDU-ČSL nebyl ohledně zákonů z agendy Rekonstrukce státu jednotný a zákony tak často získaly podporu jen části senátorů. Palčivé dopady to mělo zejména u novely Ústavy k rozšíření NKÚ, kdy pro návrh hlasovali jen 3 senátoři z 11 a novela i díky tomu neuspěla. Někteří senátoři hlasovali také pro okleštěnou verzi registru smluv. V souhrnu by to tedy zřejmě rovněž vyšlo na dvojku.

STAN

Starostové a nezávislí disponovali čtyřmi poslanci, kteří byli členy společného klubu s TOP09. Poslanci Farský a Gazdík zákony Rekonstrukce státu podporovali zcela mimořádně a oba v tomto ohledu patří mezi 5 nejaktivnějších ve Sněmovně, jelikož mají významný podíl na přijetí registru smluv a protipřílepkové novely jednacího řádu Sněmovny. Zástupci STAN ve Sněmovně však učinili i několik kroků proti rekonstrukčním zákonům - částečně nepodpořili reformu financování politických stran a rozšíření NKÚ na státní firmy a obce. I v Senátu převažují u zástupců STAN pozitivní kroky, nicméně se také většinově postavili proti rozšíření působnosti NKÚ a 6 senátorů dokonce hlasovalo pro zrušení registru smluv. Na školní stupnici by tedy zřejmě byla odpovídajícím hodnocením stejně jako u ANO a KDU-ČSL dvojka.

TOP09

Poslanci TOP09 patří mezi spolupředkladatele zákona o registru smluv. Tento zákon také vždy podporovali a postavili se také proti návrhům neopodstatněných výjimek kromě výjimky pro Sněmovnu, kterou navrhl sám předseda TOP09. Celý klub také podpořil protipřílepkovou novelu zákona o registru smluv a novelu zákona o střetu zájmů včetně zavedení veřejných majetkových přiznání politiků. Klub TOP09 naopak nepodpořil reformu financování politických stran, ani rozšíření působnosti NKÚ na obce a státní firmy, byť poslanci TOP patřili mezi předkladatele tohoto zákona. Vzhledem k tomu, že mírně převažují pozitivní kroky, bylo by to tedy v souhrnu ještě na dvojku, byť slabší.

ČSSD

Členové vlády z ČSSD dokázali včas připravit návrhy zákonů, které měli svěřeny (zákon o střetu zájmů, reforma financování politických stran, zákon o NKÚ), zásadní kroky však často činili až pod tlakem koaličních partnerů. Poslanecký klub ČSSD většinově podpořil reformu financování politických stran, novelu zákona o střetu zájmů, rozšíření NKÚ i zrušení přílepků k zákonům. Naopak jen omezeně podporoval zákon o registru smluv. Pro schválení zákona byla jen polovina poslanců a následně 27 poslanců hlasovalo i pro okleštění registru smluv o státní firmy. Senátoři ČSSD byli k registru smluv ještě odmítavější. Opakovaně hlasovali pro okleštění registru smluv a 14 senátorů dokonce hlasovalo i pro zrušení zákona. 8 senátorů ČSSD nepodpořilo ani vládní návrh změny Ústavy k rozšíření NKÚ na státní firmy a obce a ta tak nebyla schválena a je velkým restem této vlády. Hodnocení ČSSD už je tak spíše na trojku.

SPD

Tato strana vznikla až v průběhu volebního období. Z poslanců zvolených původně za Úsvit přešli 3 poslanci do SPD a lze tedy hodnotit jejich práci ve Sněmovně. Tito poslanci podpořili návrh zákona o registru smluv a nepodpořili následné návrhy na plošné výjimky ze zákona o registru smluv. Současný předseda SPD hlasoval také pro ukončení přílepků k zákonům a rozšíření působnosti NKÚ. Poslanci SPD naopak nepodpořili reformu financování politických stran, ani zpřísnění zákona o střetu zájmů. Předseda SPD navíc hlasoval i pro senátní vratku zákona o registru smluv, která rušila princip “nezveřejněná smlouva, není účinná”. Bilance pozitivních a negativních kroků je tak celkem vyrovnaná a odpovídající známkou by měla být trojka.

ODS

Poslanci ODS jednoznačně podpořili protipřílepkovou novelu jednacího řádu Sněmovny. Díky jejich 10 hlasům také došlo ke schválení zákona o registru smluv, ale šest poslanců ovšem později podpořilo zásadní výjimky z tohoto zákona. Transparentní financování politických stran podpořili poslanci ODS jen částečně a nezávislou kontrolu státních firem vůbec. Třebaže podpořili zpřísnění úpravy střetu zájmů, hlasovali, aby majetková přiznání politiků nebyla veřejná. Senátoři ODS byli v podpoře rekonstrukčních zákonů ještě opatrnější. Podpořili zpřísnění zákona o střetu zájmů a část klubu se postavila proti okleštění registru smluv, přičemž senátor Vystrčil přišel i s vlastním řešením. Nicméně šest senátorů také hlasovalo pro zamítnutí zákona o registru smluv a následně dokonce i pro jeho zrušení. Celý klub ODS nepodpořil nezávislou kontrolu státních firem ze strany NKÚ, ani reformu financování politických stran. Výsledné hodnocení by tedy bylo na slabší trojku.

KSČM

Poslanci nejsilnější opoziční strany se sice k zákonům Rekonstrukce státu veřejně hlásili, svůj závazek ovšem zejména v případě registru smluv opakovaně porušili. Klub KSČM podpořil novelu zákona o střetu zájmů, ukončení přílepků i nezávislou kontrolu státních firem a obcí ze strany NKÚ. Naopak klub KSČM velmi výrazně vystupoval proti registru smluv a zákon nakonec nepodpořil žádný z členů klubu. Poslanci KSČM následně navrhli plošnou výjimku z registru smluv pro státem vlastněné podniky a následně pro tuto výjimku celý klub hlasoval. Poslanci KSČM nepodpořili ani klíčovou reformu financování politických stran. Jediný zástupce KSČM v Senátu hlasoval pro zrušení registru smluv, jinak ale rekonstrukční zákony spíše podporoval. Vzhledem k zásadnímu odporu KSČM ke dvěma klíčovým zákonům (registr smluv a reforma financování politických stran) je v rámci školní stupnice zřejmě na místě čtyřka.

Přílohy:
Zákony Rekonstrukce státu a parlamentní politické strany