Poslanci schválili kompromisní výjimky ze zveřejňování smluv. Na řadě je Senát.

Kompromisní novela je návrhem skupiny poslanců, kteří jej připravili ve chvíli, kdy ve sněmovně nebyla dostatečná podpora ani pro původní verzi novely v podobě, která prošla sněmovnou (včetně plošné výjimky ze zveřejňování smluv, která by utajila smlouva v objemu 150 miliard korun ročně) ani pro verzi, která se vrátila ze Senátu (bez plošné výjimky, s návrhem vrátit do zákona zveřejňování smluv poslanecké sněmovny, Senátu, Kanceláře prezidenta, apod.). Novelu schválila vláda a doporučila její projednání ve zrychleném režimu (tedy rovnou v prvním čtení ve sněmovně). To se stalo dnes hlasy 128 ze 145 přítomných poslanců. Novelu podpořili poslanci všech parlamentních stran kromě TOP09 (ta odmítá jakékoli výjimky, proto její poslanci tuto novelu nepodpořili). Během července by novelu měl projednat Senát.

Mluvčí platformy Rekonstrukce státu Václav Zeman se k přijaté kompromisní novele vyjádřil takto: "Obecně nepodporujeme žádné výjimky ze zákona o registru smluv, pokud není jasně zdůvodněna jejich nezbytnost. I u této novely máme o nutnosti některých z nich pochybnosti, nicméně je to akceptovatelný kompromis. Narozdíl od předchozí novely schválené poslanci tato nevyjímá ze zveřejňování všechny smlouvy státních a městských firem, což bychom považovali za zmrzačení zákona o registru smluv. "

Jde tak o první krok poslanců k nápravě situace, která vznikla po hlasováním ve třetím čtení, ve kterém poslanci ČSSD, KSČM, a část poslanců ODS a KDU-ČSL podpořili návrh na vyjmutí smluv všech státních a městských firem (z registru by tak vypadly smlouvy v objemu 150 miliard korun ročně). Díky velkému tlaku ze strany veřejnosti, neziskových organizací i médií, za který patří všem jmenovaným velký dík, se podařilo přivést senátory k úpravě této novely a jejímu vrácení do sněmovny. Když ani ta neměla dostatečnou podporu poslanců, přišla část poslanců s tímto kompromisním návrhem, pro který získala širší podporu. Poděkování tedy v tomto případě patří předsedům většiny poslaneckých klubů za to, že se po dlouhé době dokázali shodnout na společném řešení, která má širokou podporu - a také poslanci R. Vondráčkovi (ANO), že tuto dohodu pomohl zkoordinovat. I přes jistý zásah do zákona, který zřejmě není nezbytný, nedojde k jeho úplnému rozbití a popření jeho smyslu zprůhledňovat nakládání s veřejnými penězi.

Pro přehlednost uvádíme souhrn nových výjimek, které tato novela přidává ke stávajícím výjimkám v zákoně o registru smluv, se stručným stanoviskem, které k nim naše platforma zaujímá:

1) Výjimka pro část smluv podniků vlastněných státem (státní a městské podniky), které nejsou veřejnými zadavateli (dle zákona o veřejných zakázkách) a rovněž pro „státní zkušebny”

- Návrh nevyjímá celé subjekty ze zákona, ale jen některé jejich smlouvy (!).
- Výjimka je konkrétně jen na smlouvy, které tyto firmy uzavřely v běžném obchodním styku v rámci jejich předmětu činnosti či podnikání (tj tam, kde je důvod k tomu, aby chránily své know how).
- Z registru smluv tak nezmizí smlouvy těchto firem na propagaci, nákupy vybavení, darovací smlouvy a další služby.
- V této oblasti je už leccos judikováno - například Lesy ČR, Dopravní podniky, Česká Pošta veřejnými zadavateli jsou, naopak Budvar a Thermal nikoliv, u některých firem, které se za veřejné zadavatele dosud nepovažovaly, je možné, že věc bude muset posoudit a určit až soud v případě napadení tohoto rozhodnutí.
V tomto znění lze výjimku považovat za přijatelný kompromis.

2) Výjimka pro některé smlouvy Správy hmotných rezerv

- Dopadá na smlouvy týkající se pořizování hmotných rezerv a hospodaření s nimi - velká část těchto smluv již nemusela být zveřejňovaná díky existující výjimce pro ochranu informací ohrožujících bezpečnost státu.
- Nedopadá na smlouvy zajišťující běžný provoz subjektu (např. vozidla pro management).
- Smlouvy Správy státních hmotných rezerv, které budou vyšší, než limit pro zakázky malého rozsahu budou i nadále zveřejňovány podle zákona o veřejných zakázkách. Ten sice nemá tak přísnou sankci jako registr smluv, hlídá jen UOHS, povinnost zveřejňovat smlouvy dle tohoto zákona však touto výjimkou nemizí.
Jedná se podle odůvodnění primárně o vyjasnění výkladu, nicméně není jednoznačné, zda je pro zajištění bezpečnosti ČR tato výjimka opravdu nezbytná.

3) Rozšíření výjimky pro adhezní smlouvy na ČT a ČRo

- Výjimku již má celá řada povinných subjektů, které uzavírají adhézní smlouvy.
Vzhledem k tomu lze rozšíření na ČT a ČRo považovat za opodstatněné.

4) Výjimka pro smlouvy ČT a ČRo týkající se užití či výroby pořadu

- Nedopadá na smlouvy, kterými ČT či ČRo prodávají prostor pro obchodní sdělení, smlouvy týkající se nájemních vztahů a správy majetku, smlouvy týkající se komunikace a mediálních výstupů, licencování ochranných známek a všechny smlouvy podléhající zadávacímu řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek.
Výjimku v tomto rozsahu považujeme za zbytečně širokou, přičemž hrozí utajení většiny smluv dotčených subjektů.

5) Výjimka pro některé smlouvy veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí
- Týká se jen smluv v doplňkové činnosti veřejných vysokých škol či jiné činnosti veřejných výzkumných institucí, které tvoří několik procent.
Odůvodnění návrhu je sporné, nicméně nejedná se o zásadní výjimku.

6) Výjimka pro smlouvy týkající se nakládání s výbušninami
- Dopadá na smlouvy, jejichž předmětem je nakládání s výbušninou nebo zařízením či objektem určeným k její výrobě nebo skladování.
- Uveřejnění většiny svých smluv se tím vyhne i státní firma Explosia, a.s.
Výjimku nepovažujeme za nezbytnou.

7) Výjimka k ochraně bankovního tajemství
- Tato výjimka vylučuje z okruhu smluv podléhajících uveřejnění v registru smluv smlouvy chráněné bankovním tajemstvím, vyjma smluv uzavřených mezi bankou a jiným „povinným subjektem“.
Výjimku v této podobě nepovažujeme za nezbytnou, nicméně jedná se o minimální zásah do zákona.

8) Výjimka pro kolektivní smlouvy
Výjimku nepovažujeme za nezbytnou, nicméně jedná se o minimální zásah do zákona.

9) Speciální režim zveřejnění pro smlouvy, jejichž předmětem jsou léčiva či zdravotnické prostředky
- Jedná se o rozšíření speciálního režimu, kdy smlouva nabývá účinnosti nezávisle na zveřejnění, na smlouvy, jejichž předmětem jsou léčiva a zdravotnické prostředky.
- I tyto smlouvy však budou muset být do 3 měsíců zveřejněny, jinak budou ze zákona odpočátku zrušeny.
Tuto úpravu považujeme za přijatelnou.

10) Speciální režim zveřejnění pro smlouvy uzavřené v krajní nouzi
- Jedná se o rozšíření speciálního režimu, kdy smlouva nabývá účinnosti nezávisle na zveřejnění, na smlouvy uzavřené v krajní nouzi.
- I tyto smlouvy však budou muset být do 3 měsíců zveřejněny, jinak budou ze zákona od počátku zrušeny.
Tuto úpravu považujeme za přijatelnou.