Komentář: Chtěli chránit městské podniky. Zatopili jim

Zeptej se tří právníků a dostaneš tři různé odpovědi. Tentokrát se však ti právníci, které jsme oslovili kvůli nedávno přijaté výjimce z registru smluv, překvapivě shodují. Poslanec Bartošek z KDU-ČSL předložil výjimku pro „právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo samospráv, které mají průmyslovou nebo obchodní povahu“. Během divokého hlasování o novele pro výjimku zvedla ruku většina ze 160 poslanců, kteří ten den do sněmovny dorazili. Tvořili ji všichni přítomní poslanci ČSSD, KSČM a část poslanců ODS a KDU-ČSL.

Co o ní soudí oslovení právníci? Tvrdí například, že „nepochybně bude vyvolávat výkladové problémy“ (JUDr. Petr Svoboda, Ph. D., katedra správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze), „jedná se o nešťastnou formulaci“ (prof. JUDr. Luboš Tichý, CSc., Centrum právní komparatistiky Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze), „důsledkem bude značná právní nejistota“ (Mgr. Petr Bouda, právní analytik Frank Bold, jeden z autorů komentáře k zákonu o registru smluv). Snad jen děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně doc. JUDr. Markéta Selucká, Ph. D., říká, že si právní praxe s přijatou úpravou bude muset poradit. Nicméně i podle ní to bude trvat několik let.

Které smlouvy zveřejňovat?

Termín „průmyslová a obchodní povaha“ v českém právu zatím není a neodpovídá ani terminologii v zákoně o veřejných zakázkách, ze kterého zřejmě byl nesprávně opsán. V minulosti již proběhlo právě kvůli této definici několik soudních stání. Ta se vlekla řadu let a výsledkem byly rozdílné verdikty soudů i antimonopolního úřadu.

V praxi to přinese především nejistotu, kdo má své smlouvy nadále zveřejňovat a kdo ne. Pokud dotčené firmy vyhodnotí nesprávně, že se jich zveřejňování netýká (tj. že mají obchodní či průmyslovou povahu), a soud následně rozhodne jinak, můžou být všechny jejich nezveřejněné smlouvy uzavřené od 1. července 2017 od počátku zrušeny. Podniky budou muset vypořádat stovky a tisíce transakcí, ke kterým není platná smlouva. Pokud se smluvní strany nedohodnou, bude muset obchody beze smluv řešit soud. Právní nejistota se týká nejen státních a městských firem, ale i jejich smluvních partnerů.

Ironické na tom je to, že kritici a autoři výjimek zákonu vytýkali, že je pro státní a městské firmy nebezpečný a nejasný (ačkoli nebyl). Přesto nyní prosadili paragraf, který může jejich podnikání skutečně ohrozit. S vaničkou tak vylili nejen dítě, ale rovnou i psa, kočku a celou rodinu.

Touareg pro ředitele

Mezitím se však téměř každý týden objeví nová kauza, která ukazuje, proč by firmy „s majetkovou účastí státu nebo samospráv, které mají průmyslovou nebo obchodní povahu“, své smlouvy zveřejňovat měly. Z čerstvého auditu, na který upozornily LN, se občané mohli dozvědět třeba to, že si vedení Pražské strojírny, která je dceřinou společností pražského dopravního podniku, nakupovali za několik milionů nejnovější touaregy.

Díky plošné výjimce od poslance Bartoška se schovají nejen „citlivé“ smlouvy, ale i takovéto nákupy. Potvrzují se tak informace, které uvádí ve své výroční zprávě BIS: Prostředí městských firem a jejich obchodování je místem, kde fungují silné klientelistické vazby a kde často není efektivně nakládáno s veřejnými penězi. Na to, že do svých firem hlavní město v řadě případů dostatečně nevidí, upozornil pražské politiky nedávno provedený audit od firmy Ernst&Young.

O tom, zda zmíněnou výjimku v zákonu nechat, rozhodnou v dubnu senátoři. Už dnes se na ně – podobně jako na poslance – obrací zástupci řady firem, kterých se to týká, a snášejí důvody pro to, aby tato výjimka v novele zůstala. Ohrožení podnikání státních a městských firem přitom zřejmě leží trochu jinde, než jim zástupci těchto firem popisují.

Pavel Franc, Václav Zeman

Autoři, zastupující sdružení Frank Bold, jsou členy platformy Rekonstrukce státu.

Komentář vyšel 23. března 2017 v Lidových novinách.