Deník.cz: Dostane jedinou výjimku z registru Budvar? Rozhodnou senátoři

Minulý měsíc poslanci jeho záběr výrazně zúžili. Senátoři to mohou změnit. Deník oslovil všech 81 členů horní komory s dotazem, jak se postaví k sněmovní verzi. V termínu odpovědělo 49 senátorů a jen 12 z nich deklarovalo podporu návrhu svých kolegů ze sněmovny. To je důležité, protože v ní okleštěná podoba registru smluv prošla jediným hlasem.

INFOGRAFIKA DENÍKU: Jak se horní komora postaví k protikorupčnímu zákonu?

Málokterá norma rozděluje zákonodárce i veřejnost tak, jako ta, kterou před pěti lety poprvé navrhl poslanec TOP 09/STAN Jan Farský. Stručně sdělovala, že obchodní smlouvy státních či městských podniků se musejí zveřejnit do tří měsíců na webu, jinak nebudou platit. Předloni parlament registr smluv schválil, i když v jemnější podobě. Povinnost zveřejňování neplatí pro menší obce, částka je omezena 50 tisíci korunami a netýká se společností, jejichž akcie se obchodují na burze (například ČEZ). Pro všechny ostatní měla sankce neplatnosti začít fungovat letos v červenci. Možná i proto se zvedl nebývalý odpor. Nejdřív přišel lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka s tím, aby byl ze zákona vyjmut národní podnik Budvar. Pak se začali přidávat další, kteří chtěli osvobodit nemocnice, veřejné vysoké školy, většinu státních i městských podniků.

ODPOVĚDI SENÁTORŮ: Jak budou hlasovat o novele zákona o registru smluv?

Registr smluv v jeho původní podobě prosazuje Andrej Babiš a naprostá většina poslanců ANO hlasovala proti přijatým změnám. Stejně se chtějí zachovat i senátoři ANO. Podporu v tomto případě našli u Zelených a hlavně u hnutí STAN a TOP 09. Lidovci se kloní k verzi, s níž přišel ministr zemědělství. Jejich stanovisko nejvýstižněji popsala místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: „Jsem dlouhodobě pro zákony, které směřují k větší transparentnosti veřejné správy a politického života. Podpořím proto jen původní záměr ministra Jurečky." Vyjmutí Budvaru zváží též její kolega Zdeněk Papoušek, který ovšem podotýká, že nechápe „proč by měl stát vařit pivo". Jiří Šesták z TOP09/STAN vysvětluje, že „Budvar nehospodaří s veřejnými finančními prostředky, na státním rozpočtu je nezávislý a aplikace registru smluv by ho ohrozila v desítkách soudních sporů o známku".

Hloubku problému dokládají slova senátora Libora Michálka, jenž tvrdí, že „původní verze ministra Jurečky je iracionální, neboť smlouvy obsahující obchodní tajemství zveřejnění nepodléhají". Přesto jedenáct senátorů odpovědělo, že bude hlasovat právě pro původní Jurečkovu předlohu.

Zatímco zákonodárci ODS jsou v odmítavém postoji k registru smluv jednotní, uvnitř ČSSD se odehrává drama. Její šéf Bohuslav Sobotka byl totiž jedním z kandidátů, kteří před volbami v roce 2013 podporovali iniciativu Rekonstrukce státu a jejích devět protikorupčních norem. Dnes to byli právě členové ČSSD, kteří společně s komunisty a ODS protlačili omezující změny. Neznamená to ovšem, že je lze šmahem označit za přátele kmotrovských pořádků. Senátor ČSSD Zdeněk Berka Deníku podrobně vylíčil, kolik úsilí registru smluv věnoval.

Zmínil i dvě pracovní cesty členů hospodářského výboru do zemí, kde obdobný zákon již platí. „Na Slovensku jsou zkušenosti spíše negativní, platnost zákona využívají zejména ti, pro které se staly zveřejněné informace dobrým byznysem v tom smyslu, že je shromažďují a dále prodávají. V Rakousku byl největší problém vysvětlit, jaké cíle norma sleduje." Podpoří proto sněmovní verzi, a to bez pozměňovacích návrhů. Velká část jeho kolegů ještě hodlá o návrhu debatovat. Registr smluv by na program senátní schůze mohl přijít v dubnu.

Kateřina Perknerová

Článek vyšel 3. března 2017 v Deníku.