Přes sto tisíc zveřejněných smluv od více než tří tisíc veřejných institucí, ocenění Zákon roku 2015 od podnikatelů, pochvalná zmínka ve výroční zprávě BIS. Kolem registru smluv se již objevila řada dobrých zpráv.
Zveřejňovaná data v sobě totiž ukrývají ohromný potenciál. Víme například, že za výměnu jednoho zničeného kilometrovníku na dálnici může Ředitelství silnic a dálnic zaplatit až 81 tisíc korun, že si VZP zaplatila inzerci v Parlamentních listech za 200 tisíc korun nebo že odcházející hejtman Olomouckého kraje utratil 700 tisíc korun za rozlučkové akce na konci funkčního období.
Ani to však některým poslancům nestačí. Zákon o registru smluv se tak po necelém půlroce fungování nachází ve vážném ohrožení. Představuje ho více než dvacet poslaneckých návrhů na výjimky, které se snesly k návrhu vyjmout ze zákona národní podnik Budvar. Na nejbližší schůzi Sněmovny je zřejmě čeká třetí čtení.
Nejrozsáhlejší z výjimek navrhují zbavit zveřejňování smluv všechny státní, městské firmy a příspěvkové organizace státu. Z dohledu veřejnosti by tak opět zmizelo přes 90 procent veřejných prostředků, které registr zprůhledňuje. Vrátili bychom se takřka do stavu před přijetím zákona.
Tato norma má přitom oproti řadě ostatních jednu exkluzivní vymoženost – roční testovací období. Chtělo by se říci, že by je klidně mohl mít každý nově přijatý zákon. Nejdříve bychom je rok za méně přísných podmínek zaváděli do praxe, mohli sledovat, co funguje a co ne. Během té doby bychom nedostatky analyzovali a poté odstranili. Tento postup bohužel nezvolila řada státních firem a dalších veřejných institucí. Namísto toho, aby řádně sledovali funkčnost či nefunkčnost zákona, hledali problematická místa a pro ně žádali u zákonodárců opravu, vydali se zástupci těchto institucí za poslanci ještě dříve, než testovací období začalo. Výsledkem jsou zmíněné návrhy poslanců ČSSD, KDU-ČSL a KSČM. Vedení těchto stran jejich návrhy nijak nekomentují a ani vládní koalice zatím nenašla shodu na tom, jak se k nim při hlasování postavit.
Většina výjimek neřeší dílčí typy smluv těchto institucí, ale navrhuje je ze zákona, tedy ze zveřejňování, vyjmout kompletně. Je to velmi nešťastný přístup. Stejně jako rozhodnutí „začnu zveřejňovat až za rok“. Ten, kdo je zvolil, se o možnost ročního testování a sledování dopadů zcela ochudil. Stručně a jednoduše: registr smluv prostě funguje tak, jak má, a právě to jej nyní paradoxně nejvíce ohrožuje.
Adam Rut Otevřená společnost, o. p. s., Václav Zeman Frank Bold Society
Glosa vyšla 7. prosince 2016 v deníku MF DNES.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
