Petr Žantovský

Raději bych však přivítal zestátnění exekučních řízení. Patrně by to úplně neodstranilo korrupční rizika, ale snad alespoň zmenšilo. A navíc by takový systém rovněž podléhal kompetencím NKÚ

Ale vztáhl bych to i na sféru NGO (tzv. neziskových organizací), protože právě ty jsou dnes velice silným příjemcem veřejných prostředků, ale mnohé z nich ani ve svých výročních zprávách neuvádějí úplné informace o své struktře, organizaci, hospodaření atd.

Šel bych ještě dál. Profese lobbisty má zbytečně pejorativní nádech, právě pro tu nečitelnost. Byl bych pro to, aby vznikla například profesní komora (po vzoru advokátní či lékařské), kde by byly jasně stanoveny podmínky a nároky na členy komory. Členství by mělo být povinné.

Ale jde o podstatně širší komplex problémů: provázanost financování stran na státní a polostátní podniky počínaje a praním špinavých privátních peněz zdaleka nekonče. A mám trochu problém s pojmem "nezávislost" ¨Úřadu pro dohled... Mám za to, že by měl být definován v mnohem přesnější vazbě na ministerstvo financí a spravedlnosti, resp. justiční systém. Tím chci říci, že i takový Úřad pro dohled je třeba kontrolovat. I zde může bujet korupční prostředí.

Tento problém připomíná problém doživotních funkcí soudců. Jakmile vložíte rozhodovací pravomoci do rukou člověka s neomezeným mandátem a téměř nekotrolovatelným postavením, pak máte zaděláno na korupci.

Whistleblowing je snadno zneužitelný k různým osobním pomstám a křivým obviněním. Vnáší do systému práva a spravedlnosti nerovnost. Proto je, domnívám se, i protiústavní. A že něco vysloví Evropská komise, neznamená to, že to odráží podmínky a zájmy členských zemí. Nejsem pro odezírání ze rtů EK, a v tomto případě už vůbec.